Evropská unie a zemědělství

DNEŠNÍ TÉMA - Zemědělství, ceny potravinČeští zemědělci mohou po vstupu do Evropské unie očekávat vyšší podporu. Ceny potravin se zřejmě nijak dramaticky nezvýší.Kapitola zemědělství patřila po celou dobu přístupových jednání s Evropskou unií k tomu nejobtížnějšímu, s čím se museli čeští vyjednavači vypořádat. Většina kandidátů ji nakonec uzavřela až po tvrdém jednání na prosincovém summitu v Kodani. I přes některé dohodnuté kompromisy se ale čeští zemědělci o svoji budoucnost obávat nemusejí. Zemědělství je oblastí, do níž investuje EU vůbec nejvíc prostředků - do tzv. Společné zemědělské politiky totiž plyne až 50 procent financí z unijního rozpočtu. Největší část zemědělských podpor tvoří přímé platby farmářům, jež stály v centru pozornosti při kodaňském summitu. Kandidátské země sice po vstupu nedosáhnou plnou výši plateb, jako mají současné členské státy, přesto si ale vyjednaly přijatelný kompromis. Po přistoupení v roce 2004 získají čeští farmáři 25 procent plné výše přímých plateb, v roce 2005 to bude 30 procent a v roce 2007 dosáhnou platby 40 procent výše v EU. Po tomto roce čeká nováčky vždy každoroční zvyšování o 10 procent. V případě České republiky se jedná o 20,5 miliardy korun na první tři roky členství s tím, že česká vláda může navýšit tyto zdroje z národního rozpočtu až o 30 procent. Podle nedávné studie Evropské komise si tak farmáři v nových členských státech rozhodně nepohorší - v roce 2009 by měl reálný tržní příjem farmářů vzrůst o 17 procent proti roku 2002. Započtou-li se do něj ještě zemědělské platby od EU, tedy zvyšující se podíl přímých plateb a peníze na rozvoj venkova, vzroste o více než 45 procent. Česko si v Kodani vyjednalo také kvóty a limity pro jednotlivé zemědělské komodity, které jsou v řadě případů vyšší než domácí produkce v minulých dvou letech. Tím by měl být pro zemědělce zajištěn prostor pro další rozvoj odvětví.Pivo a vínoPeníze z Bruselu ale mohou zemědělci využít již dnes - například pomocí programu SAPARD, který je určen především na podporu drobných farmářů. Tomu by měly pomoci i finance určené na rozvoj venkovských oblastí, z nichž by v prvních třech letech členství mělo do české pokladny přijít asi 18 miliard korun. Roční objem prostředků se tak proti současnosti zvýší více než dvojnásobně. Významná část z těchto peněz bude směřovat na pomoc znevýhodněným oblastem, na podporu se ale mohou těšit například i provozovatelé ekologického zemědělství. Změna čeká po vstupu i výrobce alkoholu - Česko si v poslední chvíli vyjednalo ochranu zeměpisných značení pro názvy Českobudějovické pivo, Budějovické pivo a Budějovický měšťanský var. Znamená to, že by se tyto značky mohly prodávat i v těch evropských zemích, kde nemají registrovány své ochranné známky. Podle směrnice EU z roku 1992 poskytuje EU zeměpisné označení původu potravinářským výrobkům, jejichž vysoká kvalita přímo souvisí s místem, kde jsou vyráběny. Například Budvar nemohl a zatím nesmí exportovat do řady zemí, protože si tamní trhy chrání svými ochrannými známkami konkurenční pivovar Anheuser-Busch. Nyní budou muset Američané strpět na evropských trzích jihočeskou konkurenci. Co se týče pěstování vína, bude Česko rozděleno do dvou zón, přičemž Moravě byla udělena výjimka z povinnosti destilovat vedlejší produkty při výrobě vína. Češi si také vymohli výjimku na novou výsadbu vinic ve výši 2 procent z výměry vinic před vstupem, stejně jako právo na označení tuzemské slivovice.Ceny potravinKromě strachu zemědělců z otevření trhu a evropské konkurence panují i obavy z prudkého zvýšení cen potravin po vstupu do EU. Podle studie, kterou si loni nechala vypracovat česká vláda, vzrostou ceny potravin mezi roky 1999 a 2006 až o čtyřicet procent. Růst cen však bude kopírován i růstem platů, a občané by ho tedy nijak výrazně pocítit neměli. Ne všechny komodity ale nutně podraží, protože některé dosáhly cenové hladiny EU již dnes. Například 100 kilogramů vepřového stojí v Německu podle analytického ústavu ZMP okolo 110 eur a v Česku 109 eur, což je cena takřka totožná. V některých kandidátských zemích (Maďarsko, Slovensko) je cena dokonce vyšší. "Očekával bych jistý růst, ale ne náhlý, se spoustou výkyvů nahoru a dolů," řekl agentuře ČTK nejmenovaný zdroj z Evropské komise. Podražit by po vstupu měly zejména rostlinné výrobky a mléko, levnější by naopak mohlo být již zmíněné vepřové či drůbeží maso, stejně jako brambory.