Evropská unie podporuje rozmanitost kultur říká ministr kultury České republiky Pavel Dostál
25.03.2003 | Lidové noviny
V oblasti kultury bude členství v EU znamenat především širší uplatnění umělců a uměleckých těles v zemích EU, říká ministr kultury Pavel Dostál.
Ozývají se obavy, že vstup do EU ohrozí naši národní a kulturní identitu. Jsou takové obavy oprávněné?
V žádném případě. Článek 151 Smlouvy o Evropské unii, tzv. amsterdamské smlouvy, který je základním článkem pro oblast kultury, v prvním bodě říká: ˝Společenství přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální rozmanitost a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví.˝ Evropská společenství považují dodržování tohoto článku za prioritu a při všech jednáních o přistoupení ČR k Evropské unii toto bylo zdůrazňováno. Národní a regionální rozmanitost kultur evropských zemí je považována za obrovský potenciál, který musí být zachován a výrazně podporován. Proto také Evropská rada, která poskytuje unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry, pro oblast kultury - na rozdíl od jiných oblastí - přijímá k dosažení cílů uváděných ve výše uvedeném článku podpůrná opatření, aniž by jimi harmonizovala zákony a ostatní předpisy členských států.
Bude mít se vstupem do unie česká kultura větší příležitost prosadit se v jednotné Evropě?
V oblasti kultury bude členství v EU znamenat především širší uplatnění umělců a uměleckých těles v zemích EU. Zároveň členství v EU bude znamenat naprostou otevřenost ve všech oblastech kultury a audiovize a účast na rozhodování o projektech v komunitárních programech. Rád bych uvedl, že Ministerstvo kultury ČR (MK) je v rámci přístupových jednání gestorem kapitoly ˝Kultura a audiovizuální politika˝, která byla uzavřena v červnu 2001 na summitu předsedů vlád zemí EU v Göteborgu. V kompetenci MK jsou ale i části kapitol ˝Volný pohyb zboží˝, ˝Volný pohyb služeb˝ a ˝Právo obchodních společností˝ (oblast duševního vlastnictví), které rovněž ovlivňují podmínky a možnosti oblasti, které obecně říkáme ˝kultura˝. Po vstupu ČR do EU budou pro ni garantována stejná práva při požadování navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, jaká mají již dnes všechny členské země EU, a naopak bude ČR garantovat plnění všech povinností při navracení kulturních statků, nezákonně vyvezených z jiného členského státu, které by byly nalezeny na území ČR. Z hlediska vnitřního hodnocení situace je třeba konstatovat, že možnost navracení nelegálně vyvezených kulturních památek je legislativní úpravou EU výraznější. V oblasti ochrany práv duševního vlastnictví (tj. ochrany práva autorského a práv s ním souvisejících) jde o ochranu práv k nehmotným statkům, jejichž mezinárodní či regionální harmonizace je naprosto nezbytná, a to zejména v souvislosti s novými technologiemi šíření děl, zvukových a zvukově obrazových záznamů, rozhlasového a televizního vysílání.
Bude EU přispívat na rozvoj české kultury? Jak konkrétně?
V oblasti kultury a audiovize, které z pohledu Evropské komise tvoří společnou kapitolu, je základní formou podpory EU jednotlivým členským zemím jejich účast v komunitárních programech. V oblasti kultury se jedná o souborný program Kultura 2000 (Culture 2000). Uvedený program zahrnuje veškeré oblasti kultury. Projekty podporované z tohoto programu jsou přínosem pro rozvoj uměleckých oborů, vzájemných vztahů v oblasti kultury a výměnu zkušeností s ohledem na široké možnosti uplatnění protagonistů projektů. ČR je členem programu od roku 2001, každoroční vstupní poplatek činí pro ČR cca 20 milionů Kč, z čehož je cca 50 % hrazeno z programu PHARE. V roce 2001 (program byl zaměřen na kulturní dědictví) byly vybrány 2 projekty s hlavními organizátory z ČR a 8 projektů, kdy spoluorganizátoři byli z ČR; v roce 2002 (program byl zaměřen na výtvarné umění) bylo vybráno 6 projektů s hlavními organizátory z ČR a 11 projektů, kdy spoluorganizátoři byli z ČR. Po vstupu ČR do EU odpadne povinnost pro MK platit vstupní poplatky do programu a vznikne možnost účasti v komisi programu pro výběr projektů. V rámci grantového kola pro rok 2003, kdy je hlavním tématem ˝performing arts˝ (scénická umění), zaznamenala česká kancelář programu Culture 2000 další zvýšení zájmu ze strany českých organizací o účast na mezinárodních projektech. Očekává se další nárůst množství žádostí o podporu projektů v rámci programu Kultura 2000 i vybraných projektů pro rok 2003, na kterých se budou podílet české organizace. V roce 2004 bude hlavním tématem ˝kulturní dědictví˝ (movité dědictví, nemovité dědictví, nehmotné dědictví, historické archivy a knihovny, archeologické dědictví a kulturní dědictví nacházející se pod vodou, kulturní místa a kulturní krajiny). V oblasti audiovize jsou stěžejními programy ˝Media Plus˝ a ˝Media II - Training˝, které podporují projekty audiovizuálního sektoru v oblasti rozvoje, distribuce, podpory a vzdělávání. Česká republika se stala členem těchto programů 30. července 2002 jako kandidátská země, vstupní poplatek pro oba programy činí pro ČR cca 13 milionů Kč, které byly v roce 2002 plně hrazeny z rozpočtu MK. Pro rok 2003 je potvrzen příspěvek ve výši 50 % z rozpočtu programu PHARE. Vzhledem k tomu, že podpis vstupu ČR do programu byl realizován se zpětnou platností, byly přijaty projekty předložené od ledna 2002.
A nestaneme se kvůli povinným kvótám (například pro televizní pořady) pouhým odbytištěm pro tvorbu ze zemí stávající evropské patnáctky?
Princip tzv. ˝povinných kvót˝ přijala Evropské unie na ochranu společného evropského kulturního dědictví jako reakci na masové pronikání filmové a televizní produkce USA do Evropy. Základní Směrnice Evropské komise pro oblast audiovize (Směrnice ES č. 89/552/EHS ve znění Směrnice č. 97/36/ES, tzv. Televize bez hranic), která je v České republice harmonizována zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, se však netýká pouze kvót, ale obsahuje i právní úpravu podpory evropské tvorby a evropské nezávislé a současné tvorby, včetně definice evropského díla. Z hlediska podpory evropské tvorby znamená současná právní úprava výhodnější pozici pro konkurenci zejména ve vztahu k asijským zemím a USA. Cílem směrnice ˝Televize bez hranic˝ je vytvoření podmínek pro zachování evropské audiovizuální tvorby s ohledem na kulturní rozmanitost jednotlivých evropských zemí.
Co ještě občany v souvislosti se vstupem do EU v této oblasti čeká?
Jsem přesvědčen, že oblast kultury je na vstup do EU připravena. Závěry provedené analýzy dopadu vstupu ČR do EU jasně dokazují, že pro kulturu bude vstup jednoznačně přínosem. Staneme se součástí jednotné Evropy, která vystupuje společně a při jednáních s různými světovými mezinárodními organizacemi získala řadu tzv. regionálních výjimek. Na základě získaných zkušeností souvisejících s loňskou srpnovou povodní v České republice můžeme jako součást jednotné Evropy rovněž počítat se solidaritou Evropské unie při odstraňování následků různých katastrof.
Další články v kategorii Zemědělství
- Letos se objevilo ve velkochovech deset ohnisek ptačí chřipky, stejně jako loni (22.12.2025)
- Uhlíkově negativní zemědělství: Jak ho můžeme dosáhnout v českých podmínkách? (22.12.2025)
- Ve velkochovu slepic na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili ptačí chřipku (21.12.2025)
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Dohoda EU s Mercosurem o obchodu se odkládá na leden, uvedla von der Leyenová (19.12.2025)
- Německo a Španělsko vyzvaly lídry EU k podpoře dohody s Mercosurem (19.12.2025)
- Opakované demonstrace zemědělcům dobré jméno neudělají (19.12.2025)
- V Bruselu protestují tisíce zemědělců proti zemědělské politice EU (19.12.2025)
- Projekt Hlídače státu: Agrofert má i přes Babišův střet zájmů zakázky od státu (19.12.2025)
- Itálie a Francie jsou proti rychlému schválení a podpisu dohody Mercosur (18.12.2025)

Tweet



