Evropské deficity budou zřejmě větší, než se předpokládalo

Ministři financí 12 zemí eurozóny se dnes v Lucemburku sejdou, aby projednali perspektivy dalšího vývoje ekonomiky v Evropské unii. Ta přitom již od druhého čtvrtletí letošního roku vykazovala známky zpomalování a hrozí dalším zhoršením z důvodu teroristických útoků na USA z 11. září. Ministři financí však hodlají vyslat jasný signál, že na rozdíl od USA nejsou obavy z recese v Evropě zcela na místě. Evropští úřednící však přiznávají, že se situace jasně zhoršila. Ještě před rokem Evropská komise počítala, že hospodářský růst v EU dosáhne letos 3,2 %. Dnes všichni doufají, aby výsledky ve čtvrtém čtvrtletí neskončily v červených číslech. Negativní vývoj hospodářství přitom bude mít dopady na plnění Paktu stability a růstu, a to v době, kdy se počátkem roku 2002 dostane euro i do peněženek občanů zemí eurozóny. Zavedení jednotné evropské měny je totiž nerozdílně spjato s dodržováním rozpočtové disciplíny. Země, které mají společnou měnu, musí pochopitelně sjednotit i své hospodářské politiky. Za tímto účelem přijala Evropská rada v Amsterodamu v roce 1997 Pakt stability a růstu. Země eurozóny se v něm zavázaly, že jejich každoroční deficity státního rozpočtu nepřekročí 3 % hrubého domácího produktu. Kromě této negativní hranice, která má plnit spíše odstrašovací funkci, si zároveň vlády jednotlivých zemí stanovily i ambicióznější cíle. Každá země eurozóny předložila Evropské komisi v roce 1998 tzv. program stability. V tomto dokumentu, jehož obsah je každoročně aktualizován, se státy zavázaly k postupnému snižování rozpočtového deficitu. Francie, Německo a Itálie dokonce stvrdily svůj závazek dosáhnout v roce 2004 rovnováhy státních financí. A právě udržení těchto čísel se zdá za současného ekonomického zpomalování stále obtížnější. Při sestavování těchto plánů vycházely vlády z předpokladů 3 procentního růstu ekonomiky, které se dnes jeví jako jasně nerealistické. Podle evropských diplomatů se všichni shodují, že závazek postupného snižování deficitů není zpochybněn. Začínají se však objevovat pochybnosti, zda je stanovené tempo snižování splnitelné. Zatím se takto uvažuje pouze v ústraní. Mimo jiné i proto, že předčasné ohlášení ústupu od stanovených čísel by svázalo ruce Evropské centrální bance, která má údajně v úmyslu přistoupit k dalšímu snížení úrokových měr. Provedení tohoto kroku, který má povzbudit stagnující ekonomiku, však předpokládá zachování nízké inflace a mírných deficitů. Proto je diskuse o dalším vývoji v oblasti deficitů státních financí odložena až na listopad.