Evropskou unii čeká velmi napjatý podzim

Česko má reálnou šanci uzavřít jednání do konce letošního roku.

Současná napjatá atmosféra na kontinentu nijak neohrožuje proces rozšíření Evropské unie. Je proto velmi reálné, že předvstupní rozhovory nejvážnějších kandidátů - mezi nimi i České republiky - skončí do konce letošního roku.

K tomuto názoru došel po včerejších jednáních v Bruselu hlavní český vyjednavač Pavel Telička. "Vysledoval jsem dokonce stopy flexibility a většího porozumění pro zájmy kandidátů," řekl po jednání.

Za "velké plus" označil před českými novináři v Bruselu fakt, že o víkendu ministři zahraničí patnáctky "potvrdili cestovní mapu, takže dánské předsednictví může se zesíleným politickým mandátem vést jménem celé EU podzimní vyjednávání". Tak to podle něho viděli i jeho partneři ze zemí unie.

Atmosféra v Bruselu je však vyhrocená. Částečně za to mohou vnitřní spory mezi jednotlivými členskými zeměmi. Mimo jiné i onen mezi Francií a Německem ohledně agrární politiky. Berlín nechce do společné kasy platit víc než dosud. Paříž zase slíbila svým rolníkům, že jim nikdo nesmí do roku 2006 ubrat ani cent ze subvencí. Jednání o reformě zemědělské politiky pokračují a jejich výsledek, který výrazně ovlivní finanční hospodaření unie, nelze předvídat.

Mimo to se budou konat volby v Německu, na Slovensku a v Turecku.

Také Irové zneklidňují zbytek unie, jelikož výsledek jejich říjnového referenda o přijetí Smlouvy z Nice je značně nejistý.

I ve vztahu ke kandidátským zemím je nutno vyřešit několik značně obtížných otázek. Dosud není vyřešen přístup ke Kypru, který je od roku 1974 rozdělen na řeckou a tureckou část. Řecko vyhrožuje, že pokud nebude přijata třeba i jenom řecká část ostrova do unie, zablokuje i vstup ostatních kandidátských zemí.

Žádné uspokojivé řešení zatím nemá otázka Kaliningradu a jeho okolí. Toto ruské město zůstane totiž po rozšíření unie vklíněno mezi Polsko a Litvu, takže ze zbytku Ruské federace bude přístupné pouze po moři. Tato situace není trvale udržitelná. Ruský prezident Vladimir Putin sice minulý týden navrhl odstranění víz mezi Ruskem a unií, ale většina evropských státníků se k jeho dopisu postavila chladně. A zlepšení vztahů s Moskvou je jedním z hlavních cílů patnáctky.

Jistý pokrok při sbližování rozdílných stanovisek včera zaznamenal Telička. Například vidí optimističtěji kapitolu hospodářská soutěž. Praha uvítá, uzavřela-li se už na přelomu září a října. Dosud zbývá dokončit expertízu restrukturalizace českého hutního průmyslu a zajistit mu tak dočasnou státní podporu po vstupu.

U kapitoly doprava je podle vyjednávače míč pořád na hříšti Německa. "S jinými státy EU můžeme dojednat pro naše autodopravce liberalizaci i s nulovými přechodnými lhůtami," míní Telička.

Až do úplného závěru negociací patrně zůstane otevřená kapitola instituce, neboť ČR stále žádá mimo jiné o dva poslance Evropského parlamentu víc, než jí přisoudila Smlouva z Nice.

Společná pozice zemí unie ke kapitole zemědělství bude koncem října sice stále bez definice přímých plateb, ale ostatní části jsou zralé k uzavření. Telička však považuje nové návrhy Bruselu za málo vstřícné.

Jeden ze zástupců členské země unie včera potvrdil, že patnáctka napevno počítá s rozšířením: "Politický tlak na úspěch rozšíření umožní, aby šéfové vlád a států EU v prosinci v Kodani požehnali souběžnému přijetí všech deseti členských zemí."

Diplomat z velké členské země dále pro náš list uvedl: "Možná bude dohadování v Kodani trvat tři až čtyři dny. A bude se jednat zase až do rána. Ale konec dobrý, všechno dobré." Nevěří však, že se ratifikace dá stihnout do 1. ledna 2004. Za realističtější termín pro definitivní přijetí nováčků považuje například datum 1. června 2004, těsně před volbami do Evropského parlamentu.