Evropský program ISPA končí, EK má radost z jeho úspěchu

Evropská komise má radost, že se v osmi zemích střední a východní Evropy, které v květnu vstoupí do Evropské unie, povedlo rozběhnout projekty podnícené programem předvstupní pomoci ISPA v hodnotě deseti miliard eur. Z rozpočtu EU připadá na jejich realizaci sedm miliard. Komisař Michel Barnier v prohlášení sdělil, že vedle vlastního financování infrastruktur program ISPA hlavně pomohl vstupujícím zemím zvyknout si na režim zpracovávání, zadávání a schvalování projektů. Tím vytvořil podmínky pro to, aby po vstupu byly tyto státy schopny využít podstatně větší sumy, které jim bude EU nabízet.

Jen ze soudržnostního (kohezního) fondu, který na ISPA přímo navazuje, bude už letos k dispozici pro tyto státy 2,9 miliardy eur, zatímco dosud se nabízelo 0,75 miliardy. Nové země tedy po vstupu teoreticky přijdou o zbytek peněz z programu ISPA, který byl původně koncipován až do roku 2006, na druhé straně se však budou muset vypořádat s daleko většími sumami z kohezního fondu. Z toho budou také doplaceny projekty zahájené v rámci ISPA, které se potáhnou za letošní rok.

V českém případě je konečná bilance programu ISPA následující: 27 schválených projektů, z toho 15 v oblasti životního prostředí, deset v dopravě, jeden velký na nápravu povodňových škod a jeden malý na rozvoj státní správy. Celkový příspěvek ze strany EU je 506,363 milionu eur, tedy přes půl miliardy. Z této sumy bylo smluvně zajištěno z programu ISPA 293 milionů; zbytek se přesouvá na kohezní fond. Vyplaceno bylo dosud 90 milionů eur.

Komise spočítala, že celková hodnota investic zmobilizovaných díky pětašedesátiprocentnímu podílu, kterým ISPA přispívá na každý projekt (35 procent vkládá daná země), činí 901 milionů eur. Zástupce programu Lluis Riera dnes ČTK potvrdil, že rozjeté projekty doběhnou do konce, i když byly zahájeny bez dokonalého výběrového řízení, tedy na základě zákonů ne zcela kompatibilních s unijními.

Podle Riery se většina adresátů unijní pomoci včetně Česka dlouho zpožďovala, protože jednotlivé země neměly projekty, nevěděly si rady s nabídkovými řízeními, s vyhodnocováním dopadů staveb na životní prostředí. Na poslední chvíli, koncem loňského roku, se povedlo předložit a schválit vysoký počet projektů.

V ČR přispívá EU nejvíc na modernizaci železniční trati Zábřeh na Moravě-Krasíkov (72,8 milionu eur) a na dálnici z Ústí nad Labem k německé hranici (61,8 milionu eur). Z ekologických projektů se EU podílí nejvíce na systému nakládání s odpady v Brně (47,3 milionu eur) a na ochranných vodohospodářských pracích na Dyji (33,4 milionu eur). Na odstraňování následků povodní v roce 2002 přispěla unie z ISPA 30 miliony eur.

Riera se netajil obavami, že si nové členské státy neporadí s rychlým nárůstem nabízených peněz a budou obtížně hledat vlastní prostředky na spolufinancování projektů. Zdůraznil, že žádný projekt, do něhož půjdou peníze z fondu soudržnosti (kohezního fondu), nebude moci být schválen, dokud nebude v dané zemi platit zcela kompatibilní zákon o zadávání veřejných zakázek. Český zákon má vstoupit v platnost až 1. května a o jeho kompatibilitě panují pochybnosti.

Program ISPA byl založen v roce 1990 jako jeden ze tří předvstupních fondů EU (Phare, ISPA a Sapard), z nichž každý byl zaměřen na podporu jiných specifik. ISPA dával všem kandidátským zemím kromě Malty, Kypru a Turecka možnost spolufinancovat projekty v dopravě a životním prostředí, podobně jako fond soudržnosti členským zemím. Pro osm kandidátů, kteří letos do EU vstoupí, tyto fondy přestanou platit; dále je budou užívat jen Bulhaři a Rumuni.