Extenzívní využívání travních porostů

Extensive grassland management

A. Dulárová, J. Mrkvička

Katedra pícninářství, Agronomická fakulta ČZU v Praze, Praha 6 - Suchdol,

e-mail: dularova@af.czu.cz

Abstract:In Czech republic there is 950 thousand ha of grasslands. Approximately 300 thousand has no usage in animal breeding. But all these g. have to be managed because of their extraproduction roles. One way of extensive grassland management is mulching. It can bring some environment risks. The experiment is carried out on Forage crops Department of Czech Agriculture University for studying the effect of mulching on grassland and environment. The trial was established on valley meadow in Černíkovice in 2000. Botanical composition, phytomass yield, crop quality, biomass vertical stratification, soil microorganism activity, chemistry of lyzimetric water and soil characteristics are observated.

Keywords: grassland, mulching, extensive management

Trvalé travní porosty jsou historicky přirozenou součástí krajiny České republiky. Zaujímají nezanedbatelnou výměru ze zemědělské půdy, celých 22,2 % (louky a pastviny), což je 12 % z celkové rozlohy státu. Lze očekávat, že se tato čísla budou i v budoucnu zvyšovat. Od roku 1990 vzrostly plochy TTP (trvalých travních porostů) o 117 tis. ha na úkor orné půdy. Vítek (1995) doporučuje pro udržení půdní úrodnosti převést 600 - 700 tis. ha většinou méně úrodné půdy, půdy erozně ohrožené a půdy ve srážkově bohatších oblastech do travních porostů (tj. 1,45 - 1,55 mil. ha luk a pastvin).

TTP jsou nezbytné a velmi důležité pro udržení životního prostředí a kulturní krajiny. Aby mohly tyto funkce řádně plnit musí být TP obhospodařovány. Buď řádnou pratotechnikou s využitím píce ke krmení hospodářských zvířat nebo modifikovanou pratotechnikou. Ta musí splňovat určitá kriteria, tak aby nenarušovala životní prostředí. Jednou z variant obhospodařování TTP je mulčování. Posečená biomasa, pro kterou není jiné využití, zpracovaná na mulč (drť 10 - 30 mm) se ponechá na pokose. Zde dojde k jejímu rozkladu a mineralizaci. Jedná se o běžně používaný způsob ošetřování extenzívních porostů, ovšem bez dostatečných znalostí o vlivu mulčování na strukturu porostu a bezprostřední okolí. Rizik souvisejících s mulčováním TTP je totiž hned několik.

Mulč ovlivňuje strukturu porostu a jeho botanické složení. Může docházet k řídnutí porostu, ústupu některých rostlinných druhů a tím ke snižování diverzity. Briemle (1995) uvádí pokles počtu druhů o 19 % na mulčovaném stanovišti oproti sečeným variantám. Přesto se počet druhů pohyboval na úrovni 60 - 70 druhů na 25 m2. Naopak se v porostu mohou šířit vzrůstné druhy, které dále utlačují méně vzrůstné druhy např. jeteloviny. Kvítek et al. (1998) zaznamenali v mulčovaném porostu zvýšený výskyt srhy laločnaté (Dactylis glomerata L.). Předpokládá se, že je to důsledek nadbytku živin z rozkládajícího se mulče. Další rizika vyplývají ze zvýšené koncentrace nitrátových iontů v půdním roztoku pocházejících z mineralizačního procesu při rozkladu mulče. Nitráty pak mohou být proplavovány do nižších vrstev půdního profilu a dokonce až do podzemních vod. Truneček a Šantrůček (2000) naměřili vždy vyšší koncentrace NO3- v lyzimetrických vodách u mulčovaných variant než u variant sečených. Je třeba si však uvědomit, že i tato množství jsou desetkrát nižší než u orných půd.

Tato rizika je možné snížit či úplně eliminovat citlivým posouzením vhodnosti mulčování pro daný porost a výběrem termínu a frekvence zásahu. Aby tato problematika extenzívního využívání travních porostů mohla být důkladně prostudována, byly na katedře pícninářství České zemědělské univerzity založeny dlouhodobé pokusy. Pokusy byly založen v roce 2000 na údolní nivní louce v k. ú. Černíkovice, okr. Benešov. Je sledováno šest variant využívání porostu ve čtyřech opakováních. Varianty jsou následující: 2x sečená s odvozem hmoty, 2x sečená s odvozem hmoty plus hnojení N100PK, 2x mulč, 1x seč s odvozem hmoty, 1x mulč a varianta nesklízená. Bude sledováno množství ukazatelů vývoje porostu (botanické složení, výnos nadzemní i podzemní fytomasy, kvalita píce, vertikální struktura porostu), aktivita půdních mikroorganismů, chemické složení lyzimetrických vod a budou provedeny pedologické a agrochemické rozbory půdy.

Výměra travních porostů nevyužívaných ke krmení hospodářských zvířat se odhaduje na 300 tis. ha. Tyto porosty musí být obhospodařovány, i když to pro zemědělce nebude rentabilní. Významné jsou i mimoprodukční funkce travních porostů a proto je ošetřování extenzívních porostů podporováno dotační politikou státu.

Práce vznikla za podpory výzkumného záměru NAZV QC 0242

Literatura k dispozici u autorů.