Faktory biologického pokroku v produkci řepy

Faktory biologického pokroku v produkci řepy

Factors influenced Biological Progress in the Sugar Beet Production

Prof. Marianna Kalinowska - Zdun

Dr. Zdzislav Wyszyňski

SGGW Varšava, Polsko

Přelom letopočtů se výrazně odráží ve velké škále změn v rozvoji zemědělství ve světě. Speciálně se to týká zemědělského využití velkého rozsahu biologického pokroku jako hlavního faktoru produktivnosti rostlin. O tom svědčí výnosy řady zemědělských plodin (pšenice, řepa, řepka), které byly dosaženy ve většině zemí Západní Evropy.

Biologický pokrok se týká nejen výnosnosti rostlin, ale také různého stupně odolnosti a zlepšení zemědělské produkce. Například technologický výnos cukru z řepy vyplývá z výnosu kořene, obsahu cukru a melasotvorných látek a technické úrovně jeho získání z kořene. V řadě zemí Západní Evropy překročil 10 t/ha a dosáhl dokonce úrovně 12 t/ha (Francie 1997/98).

Důležitou vlastností biologického pokroku je jeho široká dostupnost, kterou nepodmiňuje celkovým rozsah produkce. Může být využívaný stejným stupněm v hospodářstvích velkých, středních i v nepříliš velkých v objemu produkce. Mimo to biologický pokrok redukuje energetické náklady, jež vyvolává pokrok technický a chemický. Je proto levný a šetrný k prostředí.

Biologický pokrok vyžaduje uplatnění v dobře určených podmínkách výroby. Dále vyžaduje množstevní ocenění faktorů, které se uplatňují v nárůstkové technologii.

Faktory se musí uplatňovat v optimálním objemu pro plodiny a pro celou produkci.

Pro určení faktorů, které umožňují plnější využití biologického pokroku a které určují technologickou jakost řepy slouží výzkum prováděný na Katedře rostlinné výroby vletech 1962-1996. V tomto období bylo provedeno kolem 10 cyklů přesných tříletých pokusů na pokusných pozemcích Katedry. Proběhly i dva cykly provozního výzkumu vletech 1979-81 a 1993-95.

V přesných pokusech byl zjišťován efekt 9, a v provozních pokusech 15ti faktorů. Znich je účinek 9ti vlivů uveden v tab.1 a 2. Jak vyplývá z údajů, nejsilnějšími faktory jsou počasí (13-37% vliv) a půdní bonita - třída půdy (30-49%), v tom má pH vliv 13%. Z faktorů, které jsou spojeny s pěstitelskou technologií vykázaly silný vliv: délka období vegetace (19,1-35%) a její prodloužení pomocí termínu výsevu (12-28%) a termínu sklizně (2-7%) - obr.1 a 2 (poznámka překladatele - obrázky nebyly dodány).

Tab. 1: Vliv některých faktorů prostředí a agrotechniky na výnos cukrovky ve středním a východním Polsku (podle výzkumu na pokusných pozemcích)

*) výnos při vyšší úrovni faktoru = 100 %

Efekt hnojení dusíkem odvisel od řady faktorů. Největší vliv hnojení dusíkem v porovnání skontrolou chlévský hnůj, byl získán při hnojení N do dávky 120 kg/ha (4,3-20%). Značný vliv měl počet rostlin kolem 100 tis. rostlin/ha v porovnání s nižším počtem a pravidelné rozmístění rostlin (obr.3 - poznámka: nebyl dodán).

Provedená vícenásobná regresní analýza pro ocenění vztahu výnosu kořene a technologického výnosu cukru k vlivům prostředí a agrotechniky, ukázala u 2 cyklů výzkumu i na celkovém materiálu (výsledky pocházely z 490 hospodářství) různě průkazné vztahy. Jsou uvedeny na obr.4 (a - výzkum 1979-81, b - výzkum 1993-95, c - celkový soubor 1979-95). Pozn. překladatele: obr. 4 nemáme k dispozici.

Tab. 2: Vliv některých faktorů prostředí a agrotechniky na výnos cukrovky ve středním a východním Polsku podle údajů z 490 sledování u pěstitelů)

Faktory