Farmáři spoří na vlastní mlékárnu. Inspirovali se v Litvě a doufají, že české mléko uspěje v zahraničí

Zemědělci pokračují v hledání způsobu, jak prodat mléko za lepší peníze. Jedním z nich je provozování vlastní mlékárny. Například odbytové družstvo Viamilk CZ na ni bude z každého prodaného litru mléka odkládat deset haléřů. Denně ho zpracuje okolo 550 tisíc litrů.

Podobnou částku již spoří i Mlékařské odbytové družstvo Morava. "Máme fond, do kterého odkládáme peníze pro případ, že by se něco stalo, a teď se začneme bavit o tom, že bychom tyto peníze dali i do společného podniku," říká předseda družstva Morava Oldřich Ždárský. "Víme, že zhruba deset haléřů je zatím málo, ale je to signál, že to myslíme vážně," dodává Žďárský.

Vlastní provoz podle něj dá farmářům jistotu, že mléko prodají za lepší cenu. Litr dnes mlékárny vykupují za přibližně 8,20 koruny. Před rokem to však bylo ještě o dvě koruny méně. "V příštích měsících cena klesat nebude, spíš naopak, na trhu je například velká poptávka po másle, kterého je nedostatek," odhaduje předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Zemědělci se však obávají, že trend nemusí vydržet. Vlastní provoz by jim měl zajistit stabilitu.

Myšlenku vlastní mlékárny již dříve uvítal i ministr zemědělství Marian Jurečka. Slíbil jednat o poskytnutí bankovních záruk nebo úvěru. "Naši zemědělci mají handicap oproti Německu nebo Nizozemsku, kde jsou farmáři ve většině případů vlastníky zpracovatelských kapacit," tvrdí Jurečka.

Tuzemští farmáři se inspirují i v Litvě. Tamní odbytová družstva s vlastní mlékárnou dokážou produkci vyvážet. Pobaltská země má na hlavu podstatně vyšší produkci než Česko − na necelé tři miliony obyvatel 1,8 miliardy litrů mléka. V desetimilionovém Česku se ročně zpracuje přibližně 2,8 miliardy litrů.

Zemědělci pracují s několika variantami − jestli je lepší koupit některou ze stávajících mlékáren, nebo postavit novou na zelené louce. "Akvizice by byla možná rychlejší a jednodušší cesta," uvažuje Mojmír Severin, analytik Monety Money Bank a jednatel poradenské společnosti AgroConsult Bohemia.

Vlastní mlékárnu podle předsedy zemědělského svazu Martina Pýchy podporuje většina velkých odbytových družstev v Česku, která dohromady drží přibližně 45 procent trhu. Podnik by měl podle odhadů stát do pěti let.

Jak má být provoz velký a co přesně bude vyrábět, stále není jasné. Podle farmářů by měl zpracovat mezi jedním a dvěma mi­liony litrů mléka denně. Pro srovnání: mlékárny jedničky českého trhu podle objemu zpracovaného mléka, společnosti Madeta, denně zvládnou až 900 tisíc litrů mléka. I to je v evropském měřítku málo − například továrnou Müllermilch v Drážďanech proteče 4,5 milionu litrů mléka denně.

Čeští zemědělci vidí příležitost pro své výrobky za hranicemi, jak se to podařilo těm litevským. "Podle jedné studie by se měla postavit úplně nová mlékárna s orientací na východní trhy," říká předseda Mlékařského hospodářského družstva střední Čechy Jaroslav Švec. O nutném exportu hovoří i šéf odbytového družstva Morava Žďárský: "Potřebujeme dostat část mléka ven."

Mimo jiné i kvůli orientaci na cizinu farmáři hledají zahraničního partnera, který by s nimi do projektu šel. "Sháníme někoho mimo Evropu, protože tím, že budeme vyrábět pro evropské trhy, se problém přebytku mléka nevyřeší," myslí si Švec.

Farmáři tak o možné spolupráci jednali například už i s čínskými firmami. "Je to jedna z variant, se kterou pracujeme," potvrzuje za zemědělský svaz Martin Pýcha.

V tuzemsku je okolo čtyřiceti velkých mlékáren. Ty největší se zatím případného nedostatku suroviny nebojí. "Považuji to za hloupost a vůbec se toho neobávám," tvrdí generální ředitel Madety Milan Teplý.

Na zemědělskou mlékárnu se skepticky dívá i předseda Českomoravského svazu mlékárenského Kopáček. "Dneska není umění něco zpracovat, ale prodat to, prosadit se na trzích, a s tím zemědělci nemají zkušenost. Vlastní provoz je však jejich právem," říká.

Zemědělci už dříve vlastnili například mlékárnu Olma. Její řízení však nezvládli a prodali ji. Čtvrtá největší mlékárna podle objemu zpracování tak od roku 2008 patří do holdingu Agrofert.

Z minulosti by se však zemědělci mohli poučit. "Uvědomujeme si, že nejde jen o postavení mlékárny, ale i její řízení. A tomu by zahraniční partner mohl pomoct," míní Švec z Mlékařského hospodářského družstva.