Farmáři v příhraničí bojují o přežití
06.12.2004 | Právo
Dobře se daří jen podnikům, které mají nějakou přidruženou výrobu. Příhraniční okresy Plzeňského kraje už dávno nefungují jako tahouni venkovské ekonomiky. Zadlužení farmáři zápasí o přežití. Klesly stavy dobytka, platy stagnují. "V roce 1991 přišel tvrdý útlum. V okrese bylo 60 tisíc kusů dobytka. Nyní jich je třetina," říká předseda tachovských agrárníků Stanislav Eberle. Na Domažlicku je ztráta na hektar zemědělské půdy 1700 korun. "Nejsme na tom tak zle jako Tachováci. Výkon odvětví v posledních letech mírně roste. Ale je za tím hlavně rozpad průmyslu," vysvětluje ředitel agrárníků Miloš Šnajdr.
Po ekonomické stránce jsou však na tom podniky nevalně. "V letech 2002 až 2003 se ze sledovaných 18 velkopodniků dobře dařilo jen třem. A to jen proto, že měly širší obchodní záběr a podnikaly i v nezemědělských odvětvích," dodává Šnajdr. Rolníkům, a typické je to zejména pro ty z podhorských oblastí, chybí kapitál. Při privatizaci začátkem 90. let se museli zadlužit. Dnes nemají na nákup zemědělské půdy, a tu skupují cizinci.
"Slibované dotace z EU jsou nízké, vláda neplní sliby a krátí částky, jimiž původně slibovala připlácet. Dotace jsou jen 51 procent toho, co mají naši kolegové v zemích evropské patnáctky. A ještě z nich dosud nepřišla ani koruna," tvrdí sedláci. "Na Domažlicku dostalo dotace jen 70 procent žadatelů," upřesňuje ředitel tamních agrárníků. V uplynulých 10 letech přišla řada podniků o peníze v důsledku krachů zpracovatelů. Jen na Tachovsku je ztráta asi půl miliardy korun, v okolních okresech jsou částky obdobné.
Sedláci stárnou
Zaděláno je i na další problém, a tím je věková struktura zemědělsky aktivní populace. Podle evropského statistického úřadu Eurostat patří pouze dvanáctina všech hospodářství lidem do 35 let. "Osobně na Tachovsku neznám jediného šéfa, kterému by bylo 30 nebo 35 let," potvrzuje Eberle. Mladí končí mimo obor, například až dvě třetiny maturantů z oboru agropodnikání ze stříbrské zemědělské školy hledají uplatnění jinde. Za 11 tisíc hrubého dělat nebudou. "U nás v okrese je problém sehnat zootechnika," dodává Šnajdr. Podle něj platy v oboru ještě nedosáhly reálné hodnoty roku 1990. "Situace se stabilizuje možná tak za sedm až osm let," doufá.
Další články v kategorii Zemědělství
- Zelený kruh: Jedy na hraboše, ústupky lovcům vlků a krajina bez ochrany. Komu slouží ministři Šebestyán a Červený? (17.04.2026)
- Zemědělci objevují zlatý důl v akumulaci: Bateriová úložiště mění pravidla hry (17.04.2026)
- Prazdroj inštaloval meteostanice na poslednej slovenskej chmeľnici (17.04.2026)
- Sedláci představili novému vedení MŽP své postoje k aktuálním tématům ochrany přírody (17.04.2026)
- Agrishow se stal nejnavštěvovanějším veletrhem v Brně od roku 2018 (16.04.2026)
- Jako první u nás vyrábí veganské víno. Je to pracnější, ale rozdíl je poznat, říká vinař Jaroslav Gracl (16.04.2026)
- Mléčný průmysl na Filipínách otevírá nové příležitosti i pro české dodavatele automatizace (16.04.2026)
- Ministerstvo zemědělství zvyšuje podíl lokálních potravin ve veřejném stravování (16.04.2026)
- Zemědělci mohou podle experta ušetřit vytvořením podrobné produkční mapy pozemků (15.04.2026)
- Zemědělci chtějí více moderních technologií. Brzdí je hlavně vysoké náklady a nedostatek lidí (15.04.2026)

Tweet



