Farmy chtějí využít bioplyn

Mezi zemědělci na Vysočině výrazně stoupá zájem o výrobu energií z odpadů. Na farmách v kraji zatím asi funguje jen jedna starší bioplynová stanice, v poslední době se ale objevilo více než deset záměrů na jejich stavbu. Elektřinu a teplo chtějí farmáři vyrábět z plynu, který vznikne zkvašením hnoje, kejdy a rostlinných zbytků. Nová produkce by jim ulehčila likvidaci odpadů a přebytků, zároveň by znamenala další příjem. Stanice však stojí desítky milionů korun a peníze chtějí farmy shánět i ve fondech EU.

Možnosti provozu bioplynové stanice ověřuje Zevar Větrný Jeníkov. Lihovar uvažuje o výrobě energií z výpalků. Přípravu pěti záměrů na farmách loni dotoval kraj. Další dva projekty kombinované výroby elektřiny a tepla nyní posuzuje z hlediska jejich vlivu na životní prostředí krajský úřad. Stanice má vzniknout u farmy ve Vladislavi na Třebíčsku a další u Pacova. Tam ji chce postavit družstvo Jetřichovec. O příspěvek žádá EU. „Je to snad návratná věc, měla by tam být slušná dotace,“ řekl ekonom Aleš Brodský. Projekt počítá s roční výrobou elektřiny kolem čtyř milionů kilowatthodin.

Jako jiné farmy ji družstvo plánuje prodávat do sítě, teplo by využilo k vytápění. Zpracováním hnoje a prasečí kejdy na bioplyn by se snížil jejich zápach, zbylé hnojivo je příznivější pro životní prostředí. „V zemědělství je nyní málo volného kapitálu, aby farmy mohly ze svého investovat do těchto projektů,“ podotkl Radim Hrůza ze světelské společnosti Renergy. Firma se zabývá přípravou projektů, také se chystá investovat do stanic a zajišťovat jejich provoz. Vybudování jedné stanice stojí asi od 30 do 60 milionů korun podle její velikosti. Návratnost investice u dobře připraveného projektu Hrůza odhadl na osm až deset let.

Podle Hrůzy se zájem o bioplynové stanice zvýšil v poslední době. Přispěl k tomu jejich rozvoj v Rakousku či Německu. Výroba energií v zemědělství je od minulého roku výhodnější, protože stát začal dlouhodoběji garantovat lepší výkupní ceny produkce z obnovitelných zdrojů. Farmáři by mohli dostávat necelé tři koruny za kilowatthodinu. Hrůza podotkl, že například v Německu, kde již fungují tisíce bioplynových stanic, je cena ještě vyšší. Naopak, čeští zemědělci mohou z EU dostat dotaci stavby.

Zřejmě jako první v kraji začal bioplyn využívat podnik SPV Plevnice na Pelhřimovsku, zaměřený na živočišnou výrobu. Bioplyn z kejdy produkuje od počátku devadesátých let. V poslední době zařízení modernizoval. Část elektřiny využívá k vlastním účelům, zbytek prodává do sítě. Teplem mimo jiné vyhřívá haly.