Fico opráší „jednotná roľnícká družstva“

Slovenské zemědělce mají po letech devastace postavit na nohy jejich staří známí z dob socialismu – jednotná rolnická družstva (JRD). Nově by měly malé produkční jednotky podle plánu kabinetu Roberta Fica vznikat v zemědělských oblastech na venkově s vysokou nezaměstnaností, kde nelze zavádět průmyslovou výrobu. Jeho záměr schvaluje také Evropská unie, která ve společné zemědělské politice podporuje zakládání takových jednotek.

„Bylo by to konkrétně zaměřené na zakládání nových kvazidružstev, rolnických spolků, které by obnovily rostlinnou a živočišnou výrobu. Šlo by o malokapacitní jednotky, které by si prodej řešily lokálním marketingem, čili by nebyly odkázané na obchodní řetězce,“ vysvětluje šéf rezortu zemědělství Ľubomír Jahnátek. Kabinet však neslibuje jen nová JRD pro slovenské producenty, ale i obnovu potravinářského průmyslu s majetkovou účastí prvovýrobců, podporu zpracování a finalizace potravin z domácí výroby či zvýšení propagace slovenských potravin.

Zemědělci ale nadšení vlády nesdílejí. „Chybí koncepce,“ konstatuje předseda Slovenské zemědělské a potravinářské komory Milan Semančík. Důkazem je i to, že Slovensko má už v pořadí jedenáctého ministra od vzniku republiky, přičemž jen za posledních šest let se střídali v křesle téměř každoročně.

A to počínaje Miroslavem Jureňou, který ukončil své působení tiskovou konferencí v kravíně až po posledního šéfa zemědělství Zsolta Simona z maďarského Mostu-Híd, který změnil systém odškodňování při povodních, a pomohl tak agrárníkům na jihu země. Současný ministr Jahnátek je navíc jako bývalý šéf rezortu hospodářství dlouholetým odborníkem v úplně jiných oblastech.

Zemědělství tak bez komplexní podpory státu chřadne. Méně vyrábí a chová, a tak zaměstnává i méně pracovníků. Dokazují to oficiální čísla, která hovoří o ztrátě přibližně 150 tisíc míst za dvacet let. Odborníci upozorňují, že problémem není jen laxní pomoc státu, ale i rozdrobenost hospodářů.

Jako jednotlivci neumí postupovat efektivně a bojovat za sebe, a tak je podíl jejich produktů v obchodech jen zhruba poloviční. Ukázali však, že i takové negativní číslo lze zvolna měnit, a to díky druhý rok probíhajícímu projektu Kvalita z našich regionů, jenž má podpořit prodejnost slovenských výrobků.

„U firem, které se projektu zúčastnily se svými výrobky, jsme zaznamenali vysoký nárůst prodeje produktů označených tímto logem,“ hodnotí první rok operativní ředitel řetězce Billa Jiří Králiček.