Finanční a politický výhled rozšířené Evropské unie na léta 2007-2013

Evropská komise přijala komuniké, v němž předkládá vizi Evropské unie a její budoucí rozpočtové plány na období let 2007 až 2013. S cílem plně využít všech výhod plynoucích z rozšíření a pomoci Evropě zajistit prosperitu jsou navrhovány tři hlavní priority: udržitelný rozvoj, zájmy občanů a posilování váhy Evropské unie jakožto partnera v globálním světě. Těchto cílů může Evropská unie s 27 členskými státy dosáhnout i bez navyšování dnes platného stropu výdajů unie. Celkové potřebné roční výdaje by v roce 2013 mohly v rozšířené Evropské unii dosáhnout částky 143,1 miliard eur, což odpovídá pouhým 1,15 % hrubého národního důchodu EU.

V průměru za celé uvedené období by se tyto částky měly pohybovat na úrovni 1,14 % hrubého národního důchodu.

Prezident Romano Prodi uvedl: ”V nadcházejících letech potřebuje Evropská unie posílit růst a konkurenceschopnost, vytvořit více a lepší pracovní příležitosti, dbát na zajištění práv občanů, a lépe chránit občany proti zločinu a nelegálnímu přistěhovalectví. Unie musí rovněž usilovat o ochranu životního prostředí a posilovat svůj hlas ve světě. Zároveň musíme i nadále plně podporovat mezinárodní solidaritu, soudržnost a zemědělství. Při návrhu rozpočtu pro další období jsme usilovali o vytvoření podmínek pro realizaci těchto cílů při zachování současného stropu výdajů, a to i po vstupu 12 nových členských zemí. Pro oprávněné požadavky kladené na Evropskou unii je nutné nalézt optimální využití dostupných zdrojů.

Tento budoucí finanční rámec musí podporovat politické cíle Evropské unie. Musí být zaměřen tak, aby vyúsťoval v konkrétní, pečlivě zvolené priority, které budou ku prospěchu členským státům a jejich občanům.

Komise je přesvědčena, že již nelze dopustit, aby se mezera existující mezi ambiciózními politickými sliby vyjádřenými na vysoké úrovni a neschopností je splnit dále rozšiřovala. Na mnoha nově definovaných prioritních oblastech jsou schopnosti Evropské unie realizovat závazky přijaté členskými státy ochromeny nedostatkem zdrojů. Politické cíle a politická očekávání vytyčená pro Evropskou unii se musí odrazit ve věrohodném plánování jejich dosažení a v odpovídajících prostředcích, včetně finančních zdrojů.

NÁVRH KOMISE STANOVUJE TYTO POLITICKÉ PRIORITY:

Udržitelný rozvoj: růst, soudržnost a zaměstnanost

Na zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 se hlavy států a vlád shodly na programu, jak Evropskou unii dovést na špici ekonomiky a společnosti založené na znalostech. Tento proces musíme posílit stanovením věrohodných a dosažitelných cílů na úrovni jednotlivých zemí i celé Unie. Důraz musí být kladen na investice do budoucnosti, např. na podporu konkurenceschopnosti podniků v rámci jednotného trhu, na podporu výzkumu a vývoje, na propojování Evropy sítěmi, na zvyšování kvality vzdělávání v EU, na kroky, které společnosti pomohou předvídat a společenské změny a účinně na ně reagovat. To jsou ty příklady skutečných otázek, které se týkají občanů i podniků v celé Evropě. K těmto cílům je nutné zaměřit společnou politiku a rozpočet EU.

Cíle růstu a konkurenceschopnosti budou také hlavními prioritami další generace regionální politiky a politiky soudržnosti se zvláštním důrazem na pomoc zaostávajícím regionům. Růst a soudržnost se musí navzájem doplňovat ještě více než v minulosti. Od 1. května 2004 bude mít Evropská unie 10 nových členských států, což bude představovat nebývalý nápor na její konkurenceschopnost a vnitřní soudržnost.

Politika soudržnosti se v budoucnu musí systematicky zabývat problémem nedostatečné konkurenceschopnosti, aby více regionů mohlo přispívat k ekonomickému růstu a zaměstnanosti. Regiony se musí stát partnery v prosperitě. Ve stávajících členských zemích jsou navrhována přechodná opatření zejména pro regiony, které i nadále čelí vážným obtížím, ale ze statistického hlediska již nemají nárok na nejvyšší úroveň podpory.

Návrh Komise rovněž potvrzuje rozhodnutí Rady z roku 2003 reformovat společnou zemědělskou politiku a vymezit výdaje na tržní opatření a přímé platby v zemědělství do roku 2013. Tato reforma zásadním způsobem přeorientuje zemědělskou politiku EU k udržitelnému rozvoji zrušením vazby mezi výší podpor a produkce. Budoucí politika rozvoje venkova, organizačně nyní včleněná do jediného nástroje, pomůže zvyšovat konkurenceschopnost v zemědělství, zlepšovat životní prostředí a rozmanitost venkova. Další zdroje budou uvolněny přesunem prostředků z přímých plateb zemědělcům do programů rozvoje venkova.

Nová, reformovaná společná politika rybolovu se i nadále bude zaměřovat na trvale udržitelné využívání zdrojů. Cílem politiky v oblasti ochrany životního prostředí je zajistit naplnění očekávání lepšího života u občanů, mezigenerační solidaritu, ale i plnění mezinárodních závazků a podpora efektivnosti a konkurenceschopnosti. Nástroje této politiky budou rovněž znovu uspořádány tak, aby se zlepšila jejich pružnost a efektivnost.

Svoboda, bezpečnost a právo jako složky občanství

Svoboda, bezpečnost a právo představují klíčové složky evropského modelu společnosti. Na zasedání Evropské rady v Tampere v roce 1999 se hlavy států a vlád dohodly o podrobném plánu na vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Od doby zasedání v Tampere byla většina politických nástrojů na tomto úseku přesunuta do pravomoci Společenství. Dnes všichni uznávají, že náročné problémy přistěhovalectví, poskytování asylu a boje se zločinem a terorismem již nelze postačujícím způsobem řešit formou opatření uskutečňovaných pouze na úrovni jednotlivých států. Totéž platí o ochraně před přírodními katastrofami, o krizových situacích ve zdravotnictví a na úseku životního prostředí, o přístupu k veřejným službám a o spotřebitelských a zdravotních otázkách.

Součástí rámce dialogu a občanské směny je podpora celoevropské kulturní spolupráce, která pomáhá překonávat překážky přeshraniční výměny.

Úspěch zde pomohou zajistit zlepšené nástroje a přiměřené financování.

Evropská unie ve světě

Rozšířená Unie musí hrát důležitější roli jako regionální vůdce i globální partner. Aby bylo možno tato očekávání splnit, je třeba Evropskou unii rozvíjet tak, aby byla politicky zodpovědným subjektem, který se dokáže prosadit.

Jako vůdčí útvar regionu ponese EU kritickou zodpovědnost nejen sama za sebe, ale i za stabilitu okolních regionů. Liberalizace obchodu a investic, podpora sbližování právních předpisů, propojování dopravních, rozvodných a komunikačních sítí, se sousedními zeměmi bude ku prospěchu i všem uvnitř Evropské unie. Vytvořit okruh přátel znamená do přátelství investovat.

Unie by též měla naplno sehrát úlohu, která jí přísluší na poli celosvětové politiky a strategické bezpečnosti. Sem spadá ochrana vůči různým formám ohrožení (terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, zkolabované státy, vnitřní a regionální konflikty) a rovněž odtud plynoucí civilní ochrana a ochrana obyvatelstva před různými riziky (přírodními katastrofami, zdravotními a ekologickými krizemi, organizovaným zločinem).

Finanční potřeby

Vypracování věrohodného politického projektu s ohledem na výše uvedené cíle předpokládá existenci zdrojů k jeho naplnění. Komise během několika let dospěla k průměrné úrovni výdajů ve výši 1,14 %. Bude tak dosaženo významného posunu v rovnováze rozpočtu EU směrem k dosažení nových priorit. Výše výdajů se bude zpočátku zvyšovat vzhledem k dopadům rozšíření, ale na konci období se vrátí na úroveň blízko počáteční hodnoty. Platby nepřevýší současný strop ve výši 1,24 % hrubého národního důchodu.

Administrativní výdaje Evropské komise budou přiřazeny k příslušným oblastem politiky v souladu s logikou řízení podle činností, která je již dnes základem ročních rozpočtů. Zachována bude zbytková kapitola s názvem Správa, do které budou zařazeny výdaje jiných orgánů než samotné Komise, důchody a některé meziinstitucionální výdaje.

Spravedlivé zacházení pro všechny členské státy

Komise navrhuje zvážit přijetí obecného nápravného mechanismu, který by zavedl transparentní a objektivní způsob korekce rozpočtové zátěže považované za nadměrnou ve vztahu k relativní prosperitě dané země.

Pokud jde o příjmovou stránku rozpočtu a možných nových zdrojů příjmů, Komise tuto otázku podrobněji prostuduje v kontextu „Zprávy o vlastních zdrojích“, kterou předloží Radě nejpozději v létě 2004.

Realizační plán – „cestovní mapa“

Evropská komise do půli roku 2004 připraví patřičné legislativní návrhy a konkrétní plán realizace cílů. Tím budou mít Rada i Evropský parlament dostatek času, aby mohly na dnešní návrh reagovat. Legislativní rozhodnutí pak bude na rozšířené Evropské komisi.

Aby bylo dost času na přípravu další generace programů implementace jednotlivých politik, bude potřeba schválit finanční perspektivy v průběhu prvního pololetí roku 2005.