Fischler nehájí pouze zemědělce, vidí mnohem dál
21.11.2003 | Hospodářské noviny
Venkov má větší hodnotu než pouhé zemědělství - to je základní vize politiky bruselského agrárního komisaře Franze Fischlera.
Konkrétní příklad této politiky: Velkým zemědělským podnikům budou postupně kráceny produkční dotace. Tyto peníze budou převedeny například na zatravňování polí pro omezení eroze, na zpracovávání ovčího mléka na místní sýrovou specialitu, na vybudování internetové kavárny na vesnici, na stavbu penziónu pro turisty.
Někteří farmáři mohou přitom komisaři vyčítat, že část dotací, jež by mohly být určeny jen rolníkům na podporu produkce, chce Brusel nabízet i k jinému využití.
»Přijdeme tak o peníze,« říká například tajemník Agrární komory Jan Záhorka.
Ekonomové však takové tvrzení důrazně odmítají.
»Je nutné si uvědomit, že dotace přece nejsou peníze rolníků. Jde o státní prostředky, které se
společnost rozhodne někam investovat - na školství, zdravotnictví, nebo třeba na zemědělství,« vysvětluje Tomáš Doucha, ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky
Sami zemědělci přitom své požadavky na dotace zdůvodňují právě tím, že nejsou jen pouhými producenty, ale starají se o krajinu, zajišťují obydlenost venkova.
»Musíme podporovat toto takzvané multifunkční zemědělství,« říká i resortní ministr Jaroslav Palas, když žádá vládu či sněmovnu o další miliardy.
Fischlerova vize tak není ničím jiným než důslednějším naplňováním onoho mimoprodukčního poslání zemědělství. A protože s agrární nadvýrobou má Evropa potíže, je jen přirozené, že venkovské dotace budou stále více mířit nejen k farmářům, ale i k dalším podnikatelům v regionech.
Zároveň se tak nabízí zemím Evropské unie možnost, jak zachránit venkov před dalším odlivem obyvatel a udržet životní prostředí ve slušném stavu. Evropské zemědělství totiž v porovnání se světem není schopné cenově konkurovat, a přitom další dotace či větší ochranu trhu už unii pravidla Světové obchodní organizace zapovídají.
»Je to vlastně pokus, jak zachránit evropský venkov. Bude ale hodně záležet i na tom, zda si zisk z dotované nezemědělské činnosti někteří podnikatelé takříkajíc neodnesou zpátky do měst,« upozorňuje Doucha.
Tyto dotace ovšem mohou samozřejmě začít využívat i sami rolníci, když rozšíří či případně změní své dosavadní podnikatelská aktivity
Další články v kategorii Zemědělství
- Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu (28.04.2026)
- Bluetongue: období sezónně prosté KHO pomalu končí (28.04.2026)
- Z Česka bude možné vyvážet hovězí a vepřové maso do Singapuru, uvedli veterináři (28.04.2026)
- U Utína na Havlíčkobrodsku je nová vinice, majitelé budou hrozny sami zpracovávat (28.04.2026)
- Polovina území ČR trpí silným půdním suchem, i kvůli suché a teplé zimě (28.04.2026)
- Studie: Menší pole mohou snížit počet hrabošů v krajině i škody na úrodě (27.04.2026)
- Ruská továrna na hnojiva byla cílem ukrajinských dronů v dubnu již podruhé (27.04.2026)
- Sehnat půdu v Praze není pro malé farmáře problém, chybí jim metodika (27.04.2026)
- Sedláci v ASZ ČR nepodporují plošnou aplikaci hubících prostředků proti hraboši polnímu (24.04.2026)
- Značku Výrobek roku Libereckého kraje ponese dalších deset regionálních výrobků (24.04.2026)

Tweet



