Francie a Německo hledají společný názor na reformu Evropské unie

Týden před tím, než Francie a Německo oslaví čtyřicet let vzájemné úzké spolupráce v Evropě, se včera v Paříži setkali prezident Jacques Chirac a kancléř Gerhard Schröder. Obě země chtějí příští týden představit společné návrhy reforem pro rozšířenou Evropskou unii.

Paříž a Berlín již dospěly ke shodě v otázce evropské obrany, justice a "ekonomické vlády" pro skupinu zemí používajících euro.

Nejvíce se obě země liší v názoru na reformu institucí EU. Paříž prosazuje, aby si rozhodující slovo nadále podržely vlády národních států. Berlín by chtěl posílit vliv Evropské komise. "Jsem si jist, že německé přání posílit komisi a Evropský parlament nespadne ze stolu, v neposlední řadě proto, že menší země mají na takové struktuře zájem," řekl agentuře Reuters Rudolf von Thadden, vládní koordinátor německo-francouzských vztahů.

Chirac dal již loni najevo, že by uvítal zřízení funkce evropského prezidenta, kterou by se dalo nahradit dosavadní šestiměsíční pravidelné střídání členských zemí EU v předsednictví. Představy francouzského prezidenta podporuje britský premiér Tony Blair a předseda španělské vlády José María Aznar.

Návrh zřídit funkci evropského prezidenta nevyvolal jen obavy u menších členů EU, ale napadli jej i britští konzervativci. Stínový ministr zahraničí Michael Ancram stanici BBC řekl: "Jak by mohlo demokratické vybírat evropského prezidenta šéfy států a vlád? To je elitismus par excellence."

Německý ministr zahraničí Joschka Fischer, který se svým francouzským kolegou Dominiquem de Villepinem byl včerejší večeři v Elysejském paláci přítomen, chce posílit roli Evropské komise tím, že by její předseda byl volen a stál by zároveň v čele Evropské rady, v níž zasedají šéfové států a vlád zemí unie.

Britský ministr pro evropské záležitosti Denis MacShane Fischerův návrh kritizoval s tím, že se do něj promítá trvalý německý sklon dát Evropě "Kaisera" (císaře).

Francouzský deník Le Monde včera napsal, že řešením institucionálního hlavolamu by mohl být vznik jakéhosi trojúhelníku složeného z prezidenta unie, předsedy Evropské rady a předsedy Evropské komise. Takový kompromis by možná pomohl překlenout rozdíly v názorech, ale nesl by v sobě riziko sporu o vliv a kompetence.

Valéry Giscard d'Estaing, předseda Konventu EU, který od loňského února připravuje vnitřní reformu unie, zdůrazňuje hledání rovnováhy. "Pokud dáme přednost Evropské radě, budou tím trpět občané. Jestli soustředíme moc do rukou Evropské komise, tak se nebudou moci vyjádřit členské státy," citoval Giscardova slova britský deník Financial Times.

Řešení je nutno nalézt relativně brzo. Předseda Evropské komise Romano Prodi řekl, že reforma by měla být přijata tak, aby se uplatnila po přijetí desítky nových členů v květnu 2004.