Francie je prý v tvrdém boji o peníze pro zemědělství úspěšná

Francie v pondělí 29. listopadu ohlásila vítězství v bitvě o rozpočet zemědělské politiky, jež měl projít hlubokými škrty. Podle prohlášení se Francii podařilo přesvědčit Evropskou komisi, aby změnila na objem prostředků plynoucích do zemědělství názor.

Evropská komise v půlce listopadu odhalila svůj plán na reformu společné zemědělské politiky (SZP), která v současnosti zatěžuje unijní rozpočet skoro ze 40 %, řečí čísel se na tuto oblast každoročně vydá kolem 55 miliard eur z celkové sumy ročního rozpočtu 130 miliard eur. Ve svém návrhu Komise představila různé alternativy, jak přístup k zemědělství změnit, nenavrhla však žádná konkrétní čísla. Reforma SZP by se měla odrazit již v dalším finančním rámci počínajícím rokem 2014 (EurActiv 19.11.2010).

Francie je tradiční zastánce toho, aby platby na SZP zůstaly na stejné úrovni, jako je tomu nyní.

„V loňském roce navrhovala Evropská komise škrtání ve výdajích na zemědělskou politiku z 30 na 40 % a chtěla zakázat všechny nástroje, kterými se dají zemědělské trhy podpořit,“ připomněl francouzský ministr zahraničí Bruno Le Maire na setkání ministrů zemědělství v Bruselu.

„Na základě francouzského podnětu jsme naše úvahy přehodnotili, výsledkem je, že dnes máme na stole návrh Komise, jež je mnohem více vyvážený,“ dodal.

Zda se Francii opravdu podařilo výkonný orgán Unie přesvědčit, se ukáže až příští rok, kdy se Komise chystá předložit plán financování v rámci jasných kontur reformy SZP, jež bude platit pro příští sedmiletý evropský rozpočet.

Francie má však stále před sebou běh na dlouhou trať. Musí se jí podařit přemluvit například Velkou Británii, jejíž ministr zemědělství Jim Paice následuje linii politiky šéfa kabinetu a požaduje, stejně jako na úrovni celého unijního rozpočtu, v rámci reformy podstatné snížení výdajů na SZP.

Německo, největší plátce do evropské poklady, se sice k budoucímu objemu peněz pro zemědělství nevyjádřilo, ale z jeho hlasitého volání po fiskální restrikci se dá vyvodit, že postoj Francie nesdílí.

Rozevřené nůžky mezi východem a západem

Hlavní poselství návrhu komisařů na reformu SZP bylo spravedlivější přerozdělení prostředků mezi staré a nové členské země. Francie i Německo s touto myšlenkou souhlasí, finance by však podle nich neměly být rozdělovány na základě stejné jednotné platby na plochu.

Ústředním bodem celého návrhu je tedy úprava kritérií, na jejichž základě se rozhoduje o výši zemědělských plateb tak, aby nediskriminovaly farmáře z nových členských zemí jakou je i Česká republika

V září tohoto roku vydaly Paříž a Berlín společný dokument, v němž ministři zemědělství obou zemí vyslovují podporu hlavním cílům reformy, neuvádějí však její velmi podstatnou část – maximální výši výdajů na tuto politiku.

Platby v nových a starých členských zemích jsou díky starému systému propastně rozdílné. Zatímco řecký farmář zinkasuje 500 eur na hektar, zemědělec v Lotyšsku dostane na stejnou plochu pouze 100 eur.

Jeden z návrhů Evropské komise počítá se zastropováním plateb velkým farmám, aby neodsávaly finance svým menším konkurentům. S tímto návrhem však například ostře nesouhlasilo Německo s Českou republikou, na jejichž území se velkoplošné farmy nacházejí. Každý zemědělec by proto podle Komise měl mít nárok na určitý minimální podíl průměrné sazby, která v současné době odpovídá 250 eurům na hektar.

Francie změnu kritérií pro financování podle slov ministra Le Maira vítá, avšak nepřistoupila by na srovnání dotací na stejnou úroveň.

„(Reforma) nemůže znamenat, že jedno euro pro farmáře v České republice, Polsku, Maďarsku má stejný význam jako jedno euro pro farmy ve Španělsku, Itálii, Francii nebo Německu. Přerozdělení považuji za dobrý směr, ne však formou stejné plošné sazby za hektar,“ uvedl Le Maire.

Na Evropskou komisi dopadají za její neurčitý návrh kritické hlasy například i ze strany Litvy. Pobaltí se nezamlouvá mimo jiné to, že v návrhu Komise uvedla, že by změny způsobu rozdělení dotací neměly být příliš velké a dále se nepostavila za ostré škrty ve výdajích. Litevský ministr zemědělství Kazys Starkevicius v této souvislosti hovořil o tom, že se zemědělství promění v dvourychlostní Evropu, přičemž se bude jinak zacházet se starými zeměmi a jinak s novými.

Takové nařčení eurokomisař pro zemědělství Dacian Cioloş popřel s tím, že kritéria pro přerozdělení penězovodu nebude na délku členství brát zřetel.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters)