Francouzští vědci vystoupili proti ničení genetických plodin

Proti násilnému ničení zkušebních polí s geneticky upravenými plodinami se ve Francii zvedl silný odpor vědecké komunity. Petici proti ničení polí podepsalo kolem 1500 vědců, včetně dvou nositelů Nobelovy ceny, řekli organizátoři petice. Petice reaguje na zvýšenou destrukci experimentálních polí. Ve Francii byla v létě zlikvidována téměř polovina těchto experimentů, což zničilo léta výzkumu. "Musíme zastavit toto pustošení," řekl jeden z organizátorů Alain Toppan, který je šéfem výzkumu francouzské biotechnologické firmy Biogemma.

Petici podepsali vědci z veřejného i soukromého sektoru. Mimo jiné svůj podpis připojil nositel Nobelovy ceny za fyziku Pierre Gilles de Gennes a držitel této ceny za chemii Jean-Marie Lehn.

"Musíme se vrátit k vědeckým kritériím. Tyto akty destrukce nejsou součástí debaty, a proto se vědci mobilizují," řekl Toppan agentuře Reuters.

Firma Biogemma v červenci pohrozila odchodem z Francie kvůli šířícímu se ničení, připomínající hnutí rozbíječů strojů z počátku průmyslové revoluce. Kromě Biogemmy jsou útoky aktivistů a farmářů nejvíce v této zemi zasažena experimentální pole americké společnosti Monsanto.

Obavy z geneticky modifikovaných potravin jsou ve Francii i jinde v EU značně rozšířené, protože živnou půdu jim dodaly problémy s bezpečností potravin z 90. let. Nedůvěru vůči biotechnologii až do úplné psychózy podle českých vědců živili spolu s různými hnutími i evropští politikové, kteří až donedávna udržovali zákaz vstupu nových plodin do Evropské unie.

Odpůrci geneticky modifikovaných potravin se obávají negativního vlivu těchto produktů na lidské zdraví a životní prostředí. Evropská komise však v poslední době přiznala, že žádné vědecké důkazy pro nebezpečnost těchto plodin se nenalezly a připustila dokonce, že některé tyto potraviny mohou být bezpečnější než konvenčně pěstované plodiny.

Kampaň ve Francii vede známý antiglobalistický aktivista José Bové, který byl letos za ničení polí a dalšího majetku odsouzen na deset měsíců do vězení. Z něj byl však po pouhých pěti týdnech propuštěn, mimo jiné díky písemné přímluvě asi 500 vědců u prezidenta Jacquese Chiraca.