Fungicidní ošetření řepy cukrové – doporučení pro rok 2004

Ing. Antonín Šandera, ORIN spol. sr.o.

Základním faktorem zohledňovaným při volbě fungicidního ošetření jsou vlastnosti odrůdy. Náchylnost odrůdy má vliv na uvažovanou dávku fungicidu a termín zahájení ochrany proti cerkospoře. Odrůdy odolnější lze zpravidla ošetřovat později, nižší dávkou fungicidu a druhý zásah lze více oddálit od prvního ošetření.

Často diskutovaným problémem je termín zahájení ochrany. Společnost ORIN podpořila pořízení meteostanic do zemědělských podniků a jejich umístění přímo vreferenčních porostech řepy, a to nejen pro snazší stanovení prvního termínu ošetření proti cerkospoře. Vlastní meteostanice znamená totiž zvýšení jistoty zásahu, který do značné míry závisí na přesném sledování infekčního tlaku patogena, když jednu zpodstatných podmínek, ovlhčení listů, lze spolehlivě sledovat pouze meteostanicí umístěnou přímo vkonkrétním porostu. Vlastní umístění meteostanice vporostu by mělo respektovat požadavek praktické využitelnosti získaných dat. Stanice umístěná vterénní depresi nebo u větrolamu poskytuje podstatně jiná data, nežli stanice votevřené vyvýšené části pozemku.

Jestliže pro první zásah má meteostanice zásadní vliv, při rozhodování o druhém zásahu je nutno vlivu infekčního tlaku patogena přizpůsobit i délku odstupu od prvního ošetření, zhodnotit odolnost odrůdy, dávku a typ prvního fungicidu.

Častou chybou je oddalování druhého ošetření. Zvláště po přívalových srážkách snáslednými vysokými teplotami se zdravotní stav porostů náchylných odrůd již ve čtvrtém týdnu po předchozím ošetření velmi rychle mění. Příkladem tohoto stavu byly mnohé porosty vroce 2003, zejména na Znojemsku a Olomoucku, kde přívalové srážky přinesly žádanou vláhu, avšak i extrémní tlak patogena a současně omezily vstup techniky do porostů, a tím se výrazně snížila účinnost oddálených aplikací fungicidu.

Podmínky aplikace by měly umožňovat dobrou účinnost fungicidního ošetření, přičemž se osvědčily aplikace vnoci.

Vloňském roce měly příznivý vliv na konečný výnos, i vpodmínkách vláhového deficitu, aplikace speciálních hnojiv sobsahem bóru (B) a draslíku (K). Tyto živiny jsou vproschlé půdě špatně přijímány. Jejich aplikace na list zřetelně oddalovala zavadání listů a přispěla nejen kpřímému pozitivnímu vlivu na vodní režim rostlin, ale i kdobré účinnosti fungicidů aplikovaných na nezavadlé, nepřekrývající se listy. Samostatná aplikace hnojiv svysokým obsahem draslíku, asi 30 dnů před sklizní, pak měla pozitivní vliv i na cukernatost. Tento zásah lze vmnoha případech spojit saplikací insekticidu proti housenkám různých druhů můr a běláska řepového, jejichž druhá generace již druhým rokem způsobuje prokazatelné škody. V roce 2002 došlo ke kalamitnímu výskytu vprvním a druhém týdnu vzáří, vroce 2003 vtřetím a čtvrtém týdnu vsrpnu.