Gandalovič v Bruselu znovu varoval před možným znevýhodněním některých členských států
17.03.2008 | MZe ČR
Stanovení horní hranice přímých plateb a progresivní krácení plateb vázané na velikost farem byly z pohledu české delegace hlavními „kameny úrazu“ při prezentaci závěrů tzv. Health Checku. Proti stávající formulaci dokumentu, jak ho dnes v Bruselu představilo Slovinské předsednictví, důrazně vystoupil ministr Gandalovič a zopakoval tak stanovisko české delegace, které zastávala na několika předchozích Radách.
„Vzhledem k tomu, že připomínky, které jsme od počátku projednávání prověrky funkčnosti Společné zemědělské politiky prezentovali, nebyly zohledněny, chceme varovat před negativními důsledky progresivního krácení. Opakovaně zdůrazňujeme, že opatření, které dopadne selektivně jen na některé členské státy, mohou negativně ovlivnit konkurenceschopnost agrárního sektoru v těchto zemích,“ vysvětlil ministr Petr Gandalovič. „Nakonec jsme se rozhodli neblokovat přijetí závěrů Rady, neboť jako celek představují pozitivní vklad do budoucích diskuzí. Nadále však tvrdíme, že v těchto dvou konkrétních bodech představují jasné a výrazné znevýhodnění některých členských států.“
Toto naše delegace také vyjádřila ve společné deklaraci, pro kterou získala ČR podporu Německa, Maďarska, Lotyšska, Rumunska a Slovenska.
Modulace přímých plateb by v ČR představovala částku 3 030 mil. Kč. Dotkla by se více než poloviny českých zemědělských podniků, které obhospodařují téměř 98 % půdy. Podle ministra Gandaloviče by částky přesouvané z I. do II. pilíře měly být v jednotlivých členských státech srovnatelné, aby nedošlo k ohrožení konkurenceschopnosti. Toho by Evropská komise mohla dosáhnout například zavedením modulace pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost, tedy odstraněním hranice 5.000 EUR.
Degresivita přímých plateb podle návrhů Komise by se dotkla 2014 současných podniků. „Přitom podniků, které by se objemem přímých plateb dostaly nad tři sta tisíc eur s nejvyšší, tedy pětačtyřicetiprocentní, mírou degresivity, by bylo v České republice více než osm set,“ zhodnotil ministr Gandalovič. Pravidla, která mají platit pro všechny členské státy, by podle ministra měla respektovat odlišnou zemědělskou strukturu v jednotlivých státech. „Dopady opatření, která mají změnit fungování Společné zemědělské politiky, by měly být rovnoměrně a spravedlivě rozdělené mezi všechny členské státy, abychom v konečném důsledku dosáhli odstranění všech historických nesrovnalostí,“ dodal Gandalovič.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí MZe
Další články v kategorii Zemědělství
- Samosběry jahod u Olomouce se blíží. Pěstitelé lákají na zajímavé odrůdy (21.05.2026)
- Šéf Agrární komory: Zemědělství je v krizi, měla by o tom jednat vláda (21.05.2026)
- Eurostat: Počet včelstev na farmách v EU byl v roce 2023 rekordní, v Česku klesl (21.05.2026)
- Ministr Šebestyán: Mrazy závažně poškodily sady, příští týden eurokomisaři moji písemnou žádost osobně zopakuji (21.05.2026)
- KOMENTÁŘ: Evropa potřebuje víc řepky, než sama vypěstuje (21.05.2026)
- Kontrola odhalila dva případy nákazy zlatým žloutnutím u dovezených sazenic vína (21.05.2026)
- Sucho: Ohlášení zásahu vyšší moci (21.05.2026)
- Vědci z MENDELU zkoumají mikroplasty v zemědělství, vyvinuli novou metodu jejich detekce (20.05.2026)
- Faremní zpracovatelé a sedláci mají společný zájem na omezení byrokracie spojené s odbytem výrobků (20.05.2026)
- V Miroslavi na Znojemsku má vzniknout další hala pro chov slepic (20.05.2026)

Tweet



