Gandalovič v Bruselu znovu varoval před možným znevýhodněním některých členských států
17.03.2008 | MZe ČR
Stanovení horní hranice přímých plateb a progresivní krácení plateb vázané na velikost farem byly z pohledu české delegace hlavními „kameny úrazu“ při prezentaci závěrů tzv. Health Checku. Proti stávající formulaci dokumentu, jak ho dnes v Bruselu představilo Slovinské předsednictví, důrazně vystoupil ministr Gandalovič a zopakoval tak stanovisko české delegace, které zastávala na několika předchozích Radách.
„Vzhledem k tomu, že připomínky, které jsme od počátku projednávání prověrky funkčnosti Společné zemědělské politiky prezentovali, nebyly zohledněny, chceme varovat před negativními důsledky progresivního krácení. Opakovaně zdůrazňujeme, že opatření, které dopadne selektivně jen na některé členské státy, mohou negativně ovlivnit konkurenceschopnost agrárního sektoru v těchto zemích,“ vysvětlil ministr Petr Gandalovič. „Nakonec jsme se rozhodli neblokovat přijetí závěrů Rady, neboť jako celek představují pozitivní vklad do budoucích diskuzí. Nadále však tvrdíme, že v těchto dvou konkrétních bodech představují jasné a výrazné znevýhodnění některých členských států.“
Toto naše delegace také vyjádřila ve společné deklaraci, pro kterou získala ČR podporu Německa, Maďarska, Lotyšska, Rumunska a Slovenska.
Modulace přímých plateb by v ČR představovala částku 3 030 mil. Kč. Dotkla by se více než poloviny českých zemědělských podniků, které obhospodařují téměř 98 % půdy. Podle ministra Gandaloviče by částky přesouvané z I. do II. pilíře měly být v jednotlivých členských státech srovnatelné, aby nedošlo k ohrožení konkurenceschopnosti. Toho by Evropská komise mohla dosáhnout například zavedením modulace pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost, tedy odstraněním hranice 5.000 EUR.
Degresivita přímých plateb podle návrhů Komise by se dotkla 2014 současných podniků. „Přitom podniků, které by se objemem přímých plateb dostaly nad tři sta tisíc eur s nejvyšší, tedy pětačtyřicetiprocentní, mírou degresivity, by bylo v České republice více než osm set,“ zhodnotil ministr Gandalovič. Pravidla, která mají platit pro všechny členské státy, by podle ministra měla respektovat odlišnou zemědělskou strukturu v jednotlivých státech. „Dopady opatření, která mají změnit fungování Společné zemědělské politiky, by měly být rovnoměrně a spravedlivě rozdělené mezi všechny členské státy, abychom v konečném důsledku dosáhli odstranění všech historických nesrovnalostí,“ dodal Gandalovič.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí MZe
Další články v kategorii Zemědělství
- Na Vysočině loni zemědělci sklidili nejvíc brambor, žita a máku v Česku (27.03.2026)
- Ministři zemědělství a životního prostředí se shodli na nutnosti urychlit obnovu území po povodních i na racionálním přístupu k ochraně půdy před erozí (26.03.2026)
- Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu výrazně zdražují zemědělská hnojiva (26.03.2026)
- Projev předsedy ASZ ČR z konference v Senátu (26.03.2026)
- Lokální zemědělci jako opora v době globální nejistoty (25.03.2026)
- Dvě členské farmy na Vysočině navštívili účastníci Rady ASZ ČR u příležitosti svého jarního setkání (25.03.2026)
- Řecká vláda chystá dotace na paliva a hnojiva, aby zmírnila dopady drahé ropy (25.03.2026)
- Ministr Šebestyán chce otevřít debatu o předkupním právu na zemědělskou půdu (25.03.2026)
- ÚKZÚZ upozorňuje prodejce nesadbových brambor původem z Egypta na opatření proti šíření karanténní choroby bramboru (24.03.2026)
- Škoda na velkochovu slepic zasaženého chřipkou v Kosičkách je kolem 300 milionů (24.03.2026)

Tweet



