Geneticky modifikované kukuřice se v České republice vypěstovalo téměř o polovinu méně než v předchozím roce

I v letošním roce v České republice pokračuje výrazný pokles plochy geneticky modifikované kukuřice, došlo ke snížení o dalších 757 ha na celkových 997 ha. I přesto Česká republika zůstává jedním z posledních států Evropské unie spolu s největšími pěstiteli Španělskem a Portugalskem, kde se ještě tato plodina pěstuje ve velkém měřítku.

V rámci České republiky podle evidence SZIF GM kukuřici v roce 2015 pěstovalo 11 pěstitelů, což je o 7 méně. Z celkové výměry kukuřice v České republice tvoří tato geneticky modifikovaná forma pouze 0,30 % z nich. Vedle celostátního snížení výměry a počtu pěstitelů se GM kukuřice přestala pěstovat oproti loňskému roku v Kraji Vysočina, v Moravskoslezském a v Olomouckém kraji. Nejvíce se pěstuje ve Středočeském kraji na 418,38 ha.

Na vině pokračujícího stavu se podílí celá řada faktorů, mezi které se řadí zejména nepatrný tlak škůdce zavíječe kukuřičného vzhledem k jeho minimálnímu výskytu, dále obchodní a cenová politika výrobců a dodavatelů osiva související s celkovou politikou EU vzhledem ke GMO. V důsledku toho některé firmy GM osivo kukuřice do České republiky nedovezly, jelikož se pěstuje ve stále menším měřítku a náklady spojené s dovozem nejsou výhodné. Současně nelze opomenout ani na přísná pravidla v soužití s konvenční formou zemědělství.

GM kukuřice je i v letošním roce jediná GM plodina, kterou je možno v EU pěstovat ke komerčním účelům. Jedná se o GM plodinu s vloženým genem z půdní bakterie Bacillus thuringiensis (odtud také označení Bt-kukuřice). Tato bakterie kukuřici propůjčuje proti zavíječi potřebnou odolnost. Jiná GM plodina nebyla v uplynulém období v EU schválena.

V celosvětovém měřítku jsou GM plodiny významnou složkou zemědělské výroby, podíl ploch v EU v rámci světa je však zanedbatelný. V mimoevropských zemích naopak každoročně přibývá polí s geneticky modifikovanými plodinami. Ve srovnání s jinými regiony světa EU přistupuje ke GM plodinám s vysokou mírou obezřetnosti a s principem předběžné opatrnosti. Postoje jednotlivých členských států EU na pěstování GM plodin jsou velmi odlišné, převažují spíše negativní názory, avšak bez opory vědeckých stanovisek. ČR se řadí spíše k liberálním státům, které při nakládání s GMO vychází z vědeckých poznatků, a současně ponechávají zemědělcům v tomto ohledu svobodnou volbu formy hospodaření a pěstování.  

• Hynek Jordán
• tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství