Golf pomáhá v omezení spotřeby pesticidů
15.02.2017 | Richard Šedý
Dlouhodobým synonymem pro organické zemědělství je Dánsko. Plánované a realizované programové snižování spotřeby chemických pesticidů se netýká jen farmářů, ale i správců golfových hřišť.
„Již v roce 2005 došlo k dobrovolné dohodě mezi ministerstvem zemědělství a zástupci golfových klubů, že se pokusíme snížit spotřebu chemických pesticidů o 75% během tří let. Do roku 2008 však spotřeba klesla jen o 46%. V následujících letech vláda implementovala jak vlastní zpřísňující opatření, jako vysoké zdanění pesticidů, tak novou legislativu Evropské unie. A výsledek? Zatímco v roce 2000 se na golfových hřištích v průměru spotřebovávalo 0,39 kg účinné látky na hektar, v roce 2014 to bylo již jen 0,05 kg,“ říká Martin Nilsson, předseda dánské asociace greenkeeperů, tedy lidí, kteří se starají o kvalitu trávníků na golfových hřištích. Hlavním důvodem snahy o omezení používání chemie je snaha o ochranu spodních vod. Dánsko nemá velké řeky, ze kterých by se po úpravě voda dala spotřebovávat, a tak používá jako pitnou nejčastěji spodní, leckdy bez úprav. Proto je prioritou, aby zůstávala pokud možno nekontaminovaná.
„Myslím, že dánská vláda použila golf jako určitý testovací vzorek pro snižování spotřeby pesticidů. Faktem je, že když vidí, že to v tomto segmentu bez problémů funguje, bude to nejspíš inspirativní k následným ještě důraznějším krokům v zemědělství. Farmářům navíc mohou pomáhat další prvky integrované ochrany rostlin, jako třeba správné střídání osetých plodin. U mě se trávník na greenu moc měnit nemůže,“ usmívá se Nilsson a dodává: „Jde o to, najít správný poměr, kdy snížíte dávku chemie tak, aby bylo hřiště ještě v dobrém stavu. Snižuje to i náklady. Já například chemické pesticidy používat nesmím vůbec, protože Royal Club Golf v Kodani je na státním pozemku a na těch všeobecně, stejně jako na veřejně přístupných místech, je použití těchto látek zakázáno.“ Kde je podpora v ČR? Po malém exkurzu do Dánska, které jen v roce 2015 vyčlenilo 53 milionů eur na podporu organického zemědělství se vraťme zpět do České republiky. Ministr zemědělství Marián Jurečka se v polovině ledna na svém twitterovém účtu nechal slyšet: „Spotřebu přípravků na ochranu rostlin v ČR se podařilo od roku 2012 do roku 2015 snížit o 8%. MZe podporuje snižování pesticidů v ČR mnoha nástroji. Podporujeme ekologické zemědělství, integrovanou ochranu rostlin, používání biologických přípravků atd. Podporujeme zvyšování kvality potravin a ochranu zdraví.“
Tvrzení je to hezké, jen by možná stálo za to, zodpovědět pár otázek: Byl avizovaný pokles spotřeby způsoben opatřeními Mze nebo především počasím? V čem spočívá podpora ekologického zemědělství a používání biologických přípravků? Co brání vyššímu zdanění chemických pesticidů jako v Dánsku? Nemohl by za tím být majitel Agrofertu, tuzemského největšího obchodníka s pesticidy? A není to tady celé o jedné velké chemické lobby?
Richard Šedý
Další články v kategorii Zemědělství
- Turecké zemědělství využívá moderní technologie včetně digitalizace (19.02.2026)
- Jan Štefl: Kontrola eroze půdy v Čechách musí být důslednější než v zemích, kde hospodaří na svém (19.02.2026)
- Reuters: Okurky se v Rusku staly posledním symbolem válečného zdražování (18.02.2026)
- Polský Krakov pokusně nasadí holubům ve městě antikoncepci (18.02.2026)
- Sněmovní výbor doporučil schválit rozpočet ministerstva zemědělství (18.02.2026)
- Bayer zaplatí jedenáct miliard dolarů za urovnání sporů kvůli přípravku Roundup (18.02.2026)
- Spolek shání dobrovolníky na ochranu srnčat před jarním sečením (17.02.2026)
- Dotaci na agrolesnictví lze nově kombinovat s podporou na biopásy (17.02.2026)
- Rusko stále umí Západu prodávat schovaný plyn. Jeho levných hnojiv se neštítí Američané ani Poláci (17.02.2026)
- Mladý zemědělec v Humpolci: první a třetí místo obsadili žáci ze stejné školy (17.02.2026)

Tweet



