Helmintofauna hmyzožravců rodu Sorex (S. araneus, S. minutus) v oblastí zatížené průmyslovými imisemi

26.09.2002 | Odborné konference

The helminth fauna of the insectivorous mammals (Sorex araneus, S. minutus) from industrial immissions affected area

Helmintofauna hmyzožravců rodu Sorex (S. araneus, S. minutus) v oblastí zatížené průmyslovými imisemi

Ivana JANKOVSKÁ, Iva LANGROVÁ, Marek BOROVSKÝ

KZR AF ČZU

Souhrn, klíčová slova

Cílem práce bylo zjistit druhové složení a kvantitativní charakteristiky střevní helmintofauny hmyzožravců (Sorex araneus, S. minutus) z oblastí zatížené průmyslovými imisemi (Krušné hory). V této lokalitě bylo zjištěno 9 druhů helmintů z 24 u nás se vyskytujících druhů. Biohelminti výrazně převažovali (88%) nad geohelminty (12%). V nejvyšších počtech byly zastoupeny tasemnice Staphylocystis pistillum a Molluscotaenia crassiscolex.

průmyslové imise; Sorex; helmintofauna; hostitel

Summary, keywords

The aim of this study was to investigate the helminthh fauna and infection levels of intestinal helminths of shrews (Sorex araneus, S. minutus) from the industrial immission affected area (Krušné hory Mts., CR). There were found 9 helminth species from 24 shrew helminths of Czech republic. Biohelminths were predominant (88%) in comparison with geohelminths (12%). The most abundant were cestodes, Staphylocystis pistillum and Molluscotaenia crassiscolex.

industrial immission; Sorex; helminth fauna; host

Úvod

Průmyslové imise jsou příčinou silné zátěže životního prostředí, zejména živé složky přírody. Změny prostředí vyvolané odumíráním lesů po působení průmyslových imisí hluboce zasahují společenstva a ekosystémy postižených oblastí. Vedle řady jiných biologických problémů je třeba se zabývat i otázkami možnosti vývoje parazitických helmintů v oblastech ovlivněných imisemi a sledovat případné odlišnosti od okolních ploch. Cílem této práce bylo zjistit kvantitativní charakteristiky a druhové složení střevní helmintofauny rejsků (S. araneus, S. minutus) pocházejících z imisně zatížené oblasti.

Metody

Odchyt drobných savců probíhal ve vrcholových partiích mostecké části Krušných hor. Játra a trávicí trakt odchycených rejsků byl fixován pomocí 4% formaldehydu a později mikroskopicky vyšetřován. K vyhodnocování výsledků byly použity tyto kvantitativní charakteristiky (Tenora, 1980): extenzita invaze (procentuální hodnota počtu napadených hostitelů v celkovém počtu odchycených), intenzita invaze (počet helmintů v 1 hostiteli), abundance (průměrný počet daného parazita z celkového počtu vyšetřených hostitelů) a dominance (procentuelní zastoupení určitého druhu helmintů v celkovém počtu zjištěných helmintů). Ke zjišťování druhové diverzity helmintofauny (H) hostitelů S. araneus a S. minutus v podzimním a jarním období v imisně zatížených oblastech byl počítán Shannonův index ve tvaru: H´=-Ó (Ni/N) log2 (Ni/N), (Jirouš, 1981), kde Ni je počet helmintů jednoho druhu a N je celkový počet helmintů.

Výsledky - diskuse

Ve vyšetřeném materiále bylo zjištěno 9 druhů střevních helmintů, z toho 1 druh motolice (Leucochloridium soricis), 5 druhů tasemnic (Staphylocystis pistillum, Vigisolepis barbascolex, Neoskrjabinolepis singularis, Coronacanthus polycantha, Molluscotaenia crassiscolex) a 3 druhy hlístic (Longistriata didas, Parastrongyloides winchesi, Capillaria cutori). U druhu S. araneus bylo zjištěno všech těchto 9 druhů, u druhu S. minutus pouze 2 druhy (Staphylocystis pistillum a Longistriata didas), což je poměrně nízká druhová pestrost ve srovnání s jinými autory (Hörweg, 2000; Genov, 1984; Prokopič, 1956). Hodnoty Shannonova indexu druhové diverzity v zatížených oblastech u S. araneus v podzimním období dosáhly hodnoty 2,086; v jarním období pouze 0,74. U druhu S. minutus byla hodnota stanovena pouze pro podzimní období, jelikož na jaře se rejsci malí nechytili vůbec, hodnota druhové diverzity helmintů zde byla nejnižší 0,45.

V případě kvantitativních charakteristik byl soubor ulovených rejsků (S. araneus, S. minutus) posuzován společně. Extenzita invaze byla v celém souboru 86% (31/36). 64% rejsků (23/36) bylo napadeno tasemnicemi, 44% (16/36) hlísticemi a necelé 3% (1/36) motolicí. Maximální intenzita invaze byla způsobena tasemnicemi Molluscotaenia crassiscolex (25 ks v hostiteli) a Staphylocystis pistillum (20 ks v hostiteli). U S. pistillum byly také nejvyšší hodnoty abundance (3,63 ks na 1 hostitele) a také dominance (48%). Celkově ve vyšetřovaném souboru převažovali biohelminti (88%) oproti geohelmintům (12%). Také Jirouš (1981), který sledoval helmintofaunu drobných hlodavců v imisně zatížené oblasti zjistil v větší zastoupení biohelmintů (tasemnic) narozdíl od oblastí imisně nezatížených, kde převažovali geohelminti (hlístice). Při srovnávání helmintofauny rejsků v ČR v oblastech imisně zatížených a nezatížených (Prokopič, 1956), byly kvantitativní charakteristiky (na rozdíl od druhového zastoupení) vyšší v imisně zatížené oblasti.