Hlodavci způsobují tisícové škody
09.11.2005 | Silvarium
Doslova invaze hrabošů, myší a potkanů dělá starosti lidem na vesnicích, zemědělcům i lesníkům na střední Moravě. Někteří říkají, že podobnou situaci na Hané nepamatují i dvacet let. Zemědělci se snaží hlodavcům znepříjemňovat život rozmisťováním různých nástrah. Kvůli tomu musí sáhnout hlouběji do peněženek. Ale lidé by se měli mít na pozoru i proto, že hlodavci mohou přenášet nebezpečnou nemoc zvanou leptospiróza. Na tu již za prvních osm měsíců letošního roku podle Státního zdravotního ústavu onemocnělo v Česku 26 lidí. Přitom loni to bylo za stejné období jen 9 a ještě o rok dříve 15 případů.
Středomoravské zemědělce nejvíc trápí přemnožení hraboši polní. "Tady na Hané je to teď opravdu kalamita. Odhaduji, že podobná situace tu nebyla snad deset, možná i dvacet let," řekl předseda olomoucké agrární komory Drahomír Tobiáš. Podle něj současný stav pěstitelům způsobuje velké finanční ztráty. V některých lokalitách jsou podle Tobiáše ozimy, jako je například ozimá pšenice či řepka, zničené až z deseti procent. "Jde o ztrátu asi tisíc až patnáct set korun na hektar," dodal Tobiáš.
Zemědělci platí ze svého i chemické prostředky proti hlodavcům. Ty přitom mohou přijít až na tisíc korun na hektar. "Celkem lze místy už nyní ztráty na výnosech z ozimů odhadnout až na 2500 korun z hektaru," uzavřel Tobiáš. Zemědělci proto doufají, že jim pomohou draví ptáci, přirození nepřátelé hlodavců, a počasí. Populaci hrabošů nesvědčí plískanice, mlhy a mráz. Starosti mají také správci lesů. Podle Jaroslava Hofmanna ze šumperského inspektorátu Lesů České republiky jdou škody, které hlodavci způsobují hlavně na sazenicích stromů, do desetitisíců.
Obdobná situace panuje i v několika dalších oblastech republiky. "Hlodavců je letos obecně větší množství. S přemnožením hrabošů mají největší starosti asi na střední i jižní Moravě a v dalších sušších oblastech republiky, jako třeba v okolí Slaného," popsal tajemník pražské Agrární komory České republiky Jan Záhorka. Podle něj může za přemnožení hlodavců mimo jiné letošní suchá a spíše teplá zima i fakt, že hlodavci měli v podstatě pořád co jíst. "Někde třeba zemědělci museli nechat obilí i na poli, což hlodavcům poskytlo potravu," dodal Záhorka.
Další články v kategorii Zemědělství
- Českým vývozcům živočišných produktů se otevírají nová teritoria (14.11.2026)
- Ministr Šebestyán: Závažné nálezy kontroly NKÚ k činnosti Vinařského fondu řeším odvoláním Rady fondu (13.11.2026)
- Zemědělské dotace vzrostou, část z nich půjde do zpracování potravin (13.11.2026)
- Švestek je letos málo. Takovou bídu dlouho nepamatujeme, hlásí páleničáři (13.11.2026)
- Stanovisko Vinařského fondu k výsledkům kontroly NKÚ (13.11.2026)
- Správa nezavěšených ušních známek (13.11.2026)
- Martin Pýcha zvolen předsedou Zemědělského svazu na další čtyřleté období (12.11.2026)
- Zemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí (12.11.2026)
- Ženy v zemědělství mají v Evropě svůj hlas (12.11.2026)
- Všech 1800 svatomartinských hus z Rohozné už je zamluvených, stojí jako loni (12.11.2026)

Tweet



