INOVACE NÁPLNĚ UČEBNÍCH PROGRAMŮ DENNÍHO STUDIA A ANALÝZA POTŘEB STUDENTŮ DISTANČNÍHO STUDIA V OBLASTI CIZOJAZYČNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA OPF SU

Innovation of syllabi contents for full time and distance students and the needs analysis of distance students in the area of FL communication in School of Business Administration

Hannelore Bobáková, Kristina Heinzová

Adresa autora:

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Slezská univerzita

Anotace:

Článek se zabývá tvorbou sylabů obchodní angličtiny a němčiny pro studenty denního a distančního studia a zdůrazňuje nutnost začleňování do výuky dimenze interkulturní kompetence. Článek také uvádí dotazník, který byl distribuován distančním studentům němčiny, a sylabus nového kurzu Evropská unie, který byl připraven pro novou specializaci na OPF SU.

Summary:

The article deals with the syllabus design both for the full time and distance students and emphasizes the necessity to incorporate the dimension of intercultural competence in them. It also presents the questionnaire distributed to the German distance students and the syllabus of a new course European Union prepared for the new specialization introduced in OPF.

Klíčová slova:

tvorba sylabů, interkulturní kompetence, distanční studium

Key words:

syllabus design, intercultural competence, distance study

Na sklonku 20.století v době, která je charakterizována integračními a globalizačními procesy, má znalost cizích jazyků těsnou souvislost se vzdělávací koncepcí vedoucí k občanství v rámci Evropské unie. EU je příkladem vzniku nových velkých nadnárodních celků, jejichž původní cíle jsou ekonomické, ale vývojovým trendem je vytvořit entitu politickou a s ní související evropské občanství.

Evropské občanství klade nové nároky na vzdělávací instituce, zahrnuje totiž interakci s jinými občany na evropské úrovni a komunikativní kompetenci jedinců v cizích jazycích. Je samozřejmé, že interakce vyžaduje také interkulturní komunikativní kompetenci. Budoucí občané EU se nejen musejí v cizích jazycích dorozumívat, ale také musejí přihlédnout k pragmatickým faktorům ovlivňujícím úspěšnou komunikaci, jež probíhá vždy v určitém kontextu.Tento kontext je třeba analyzovat a získané znalosti aplikovat na různé oblasti společnosti.

Interkulturní kompetence obsahuje celou škálu znalostí a dovedností týkajících se odkazů na společenské a politické instituce v jiných kulturách a také kritické kulturní povědomí prezentující schopnost hodnotit na základě explicitních kritérií a postupů přijatých ve vlastní kultuře a v jiných kulturách. Schopnost srovnávat a kritizovat musí být rozvíjena na základě analytického přístupu k danému kulturnímu jevu a jeho umístění v kontextu, povědomí svých vlastních ideologických perspektiv a hodnot (např. lidská práva, náboženství) a také povědomí potencionálního konfliktu mezi svou vlastní kulturou a jinými kulturami. Všechny výše zmíněné aspekty by měly vést ke schopnosti stanovit společná kritéria hodnocení a v případě, že to z důvodu rozdílů v hodnotovém systému není možné, je třeba rozvíjet schopnost vyjednávat a akceptovat odlišnost.

Zmíněné aspekty interkulturní kompetence by měly prolínat sylaby cizojazyčné komunikace určené studentům, kteří v budoucnu budou komunikovat s příslušníky odlišných kultur. Výchozím bodem pro tvorbu inovovaných sylabů jsou výsledky výzkumu prováděného v malých a středních firmách spolupracujících se zahraničím na severní Moravě, závěry dotazníkového šetření v rámci spolupráce s univerzitou Onsekiz Mart v Canakkale v Turecku a teoretická báze tvořená názory G.Hofsteda, J.Munbyho, A.A.Jensenové a dalších.

G.Hofstede definuje kulturu jako kolektivní naprogramování myšlenek. Domnívá se, mentální naprogramování jedince je zčásti zcela jedinečné, zčásti sdílené s ostatními. Nejzákladnější je dimenze univerzální pro všechny jedince, do níž spadají biologické systémy v lidském těle a některé emotivní stránky lidského chování, jako je smích a pláč. Druhá dimenze má kolektivní charakter a je společná pro jedince patřící do jisté kategorie. Zahrnuje např.jazyk, respekt vůči starším lidem a vzdálenost mezi komunikátory během interakce. Třetí dimenze je individuální a je typická pro danou osobnost. Je obtížné najít přesné hranice mezi jednotlivými dimenzemi, jelikož je nemožné vytrhnout jednotlivce z jejich kulturního systému. Klíčovým fenoménem se stává hodnotový systém, který je jak atributem jednotlivce tak kolektivu. Hofstede se soustředil na výzkum v oblasti rozdílů v myšlení a společenské hierarchie, která existuje mezi příslušníky čtyřiceti moderních národů. Výzkum vyústil v identifikaci čtyř hlavních dimenzí, které se mohou odrážet v mezinárodních jednacích stylech, a proto se domníváme, že jejich studium, analýza a srovnávání může být klíčovým fenoménem v tvorbě sylabu pro studenty OPF SU.

V poslední dekádě je zvýšena pozornost věnována tvorbě a obsahu sylabů, zvláště v oblasti profesního jazyka, a je možné sledovat výrazný posun od gramatických a situačních sylabů k funkčním nebo komunikativním sylabům. J.Munby se domnívá, že je nutné vymezit model sylabu společný pro všechny subkategorie profesního jazyka ( Language for Specific Purposes ), který by bral v úvahu všechny potencionálně významné parametry a systematicky je aplikoval tak, aby byla dosažena požadovaná specifikace daného sylabu. Takovýto model by měl obsahovat tři konstituenty:

- sociokulturní orientace ( kompetence ve vztahu k cílové komunitě, kontextuální přiměřenost a komunikační potřeby)

- sociosémantické základy jazykových znalostí ( jazyk jako sémantická volba vyplývající ze společenské struktury )

- diskurs - v mluvené a psané rovině - chápaný jako dimenze mezi gramatikou a nelingvistickou složkou komunikace ( znalost rétorických pravidel, která řídí vznik řečových aktů, a interpretační strategie uživatele daného jazyka )

Munby věnuje v navrhovaném modelu pozornost neverbálnímu parametru, ke kterému řadí nejen kineziku, proxemiku a paralingvistiku, ale také nepopsané ilustrace, grafy a plány, symbolické znaky a matematické symboly. Informace získané z neverbálního parametru mají zcela ojedinělý charakter, jelikož jsou hlavním faktorem determinujícím následný výběr jazykových dovedností.

A.A.Jensenová definuje interkulturní kompetenci jako soubor dílčích kompetencí a základních dovedností potřebných v interkulturní interakci. Rozlišuje dva přístupy k vytváření interkulturní kompetence - společenské dovednosti ( the social skills approach ) a holistický přístup ( the holistic approach ). První přístup zdůrazňuje vhodné chování v dané interkulturní situaci a koncentruje se hlavně na výcvik v oblasti neverbální komunikace a na pragmatické aspekty jazykových dovedností. V rámci druhého přístupu je pozornost věnována emocionální stránce chování týkající se interkulturních vztahů. Kromě kognitivních aspektů zde důležitou roli hraje pochopení odlišných kulturních systémů vedoucí k empatii.

Inovované sylaby cizojazyčné komunikace na OPF by měly rozvíjet cizojazyčnou a interkulturní kompetenci studentů OPF, popřípadě zájemců z podnikatelských kruhů, vytvářením kulturního povědomí budoucích účastníků mezinárodní komunikace, rozvíjením komunikačních strategií s přihlédnutím k pragmatickým faktorům, a tak přispět k formování profilu budoucího občana EU a jeho zařazení do společenství.

Tvorba sylabů cizojazyčné komunikace pro 5.poslední část výuky anglického a německého jazyka na OPF SU probíhá v souladu s vývojovými trendy v oblasti interkulturní komunikace a v sylabech jsou uplatňovány různé didaktické postupy. V poslední době vznikl učební text European Union určený pro studenty angličiny, kteří si zvolili specializaci Evropská unie. Cílem předmětuje rozvíjet komunikační dovednosti studentů v oblasti obchodní a kulturní spolupráce v rámci Evropské unie a současně přihlížet ke kulturnímu zázemí a neverbálním projevům týkajícím se kineziky, proxemiky, haptiky, chronemiky a vokaliky. Studenti jsou také seznamováni s teorií kultur, s procesem akulturace, a také s klíčovými fakty týkajícími se jednotlivých kultur, jejich preferencemi při vyjednávání a různými taktikami a strategiemi.

Témata: l. Various facts about EU countries

2. Marketing a product

3. Sales advertising, public relations

4. Adapting an existing sales structure, a new product range,

recruiting staff

5. Budgets, banking analyzing, financial statements

6. Analyzing a distributor´s performance, transport

7. Business travel, planning a trip

8. The art of leading people, personnel, general management

9. Giving presentations and sales demonstrations

l0. Dealing with a crisis in understanding

ll. Foreign investment and cultural differences in business

l2. Overcoming national stereotypes in business, kinesics, haptics,

chronemics, proxemics, vocalics

V souvislosti s racionalizací a inovací studijních programů na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné se snažíme i o úpravu struktury výuky němčiny. Jde nám o optimalizaci stávající struktury především z hlediska otevřenosti a flexibility vůči studentům jak denního,tak distančního studia s cílem kompatibility obou forem studia..

Ze statistiky studentů distančního studia ke dni 30.6.1999 nám vyplynulo, že ve všech semestrech této formy studia je 268 studentů EKPO řádně zapsáno,25 studentů je momentálně ve stavu přerušení studia. Statistika ukazuje nejvyšší úbytek studentů po druhém roce studia. V prvním ročníku studuje 31 studentů, nikdo z nich není ve stavu přerušení studia. Tito studenti studují jako 1.jazyk angličtinu,celkem 52 studentů, a němčinu, celkem 16 studentů. Jako druhý jazyk studují němčinu,celkem 32 studentů, angličtinu, celkem 19 studentů, ruštinu, celkem 30 studentů, francouzštinu, celkem 7 studentů, a španělštinu, celkem 11 studentů. Největší problémy se studiem cizích jazyků mají studenti hlavně na začátku studia a během druhého roku studia. Největší počet studentů nacházejících se ve stavu přerušení studia je u předmětu angličtina jako 1. jazyk, celkem 16 studentů, a u předmětu němčina jako 2. jazyk, celkem 8 studentů.

Úroveň studentů distančního studia je ve srovnání se studenty denního studia většinou nižší, což spočívá v mnoha faktorech, např. v nedostatečné přípravě na studium na OPF nebo v nedostatečném cizojazyčném vzděláním na předlistopadových středních školách souvisejícím s malou preferencí cizojazyčné výuky se zaměřením na světové jazyky, dále pak v poměrně dlouhé odluce od studia apod. Determinujících faktorů je podstatně více, např. souběh studia a zaměstnání, rodinné problémy a jiné. Se jmenovanými faktory je třeba při optimalizaci této formy studia počítat. Je třeba odbourat malou proporcionalitu mezi denní a distanční formou studia mimo jiné např. zabezpečením adekvátních učebních materiálů odpovídajících této formě studia. Za nepříliš vhodné považujeme rozložení výuky do jednotýdenních bloků realizovaných jednou za měsíc, tedy celkem třikrát za semestr. Lze očekávat, že proporcionalita mezi denním a distančním studiem se bude pravděpodobně měnit ve prospěch distančního studia, proto je třeba distanční formě studia věnovat zvýšenou pozornost, zejména v těchto oblastech:

1.obsahová náplň

2.způsob realizace výuky v distančním studiu

3.zabezpečenost učebními materiály

ad1,

Bude třeba vypracovat nové sylaby pro distanční studium umožňující plynulý přechod z jedné formy studia do druhé, nebo naopak. Za důležité považujeme vést výuku v distančním studiu v duchu přípravy na mezinárodně uznávané zkoušky,tj. zaměření výuky na nácvik všech cizojazyčných dovedností, mluvení čtení psaní i poslech tak, aby posluchači OPF mohli skládat mezinárodně uznávané zkoušky.

ad2,

V úvodním vstupu jsme zmínili problematičnost stávající formy studia. Při ponechání stávající dotace hodin pro distanční studium je možné koncentrovat výuku do zkouškového období formou intenzivních jazykových kurzů apod.

Zmíněné problémy v distančním studiu nás vedly k vypracování dotazníku, který by měl být distribuován mezi studenty tohoto studia s intencí provést jejich analýzu potřeb, přihlédnout k ní a provést inovaci a modernizaci stávajících studijních programů.

Dotazník pro studenty v DIS

1. Uvedte Vaše pohlaví

a,ženské

b,mužské

2. Uveďte svůj věk:

a,do 25 let

b,do 30 let

c,nad 30 let

d,nad 40 let

e,nad 50 let

3. Zaškrtněte Vaše dosavadní profesní zaměření:

a,řemeslnické

b,technické

c,administrativní

d,podnikatelské

e,svobodné

4.Stávající dotaci hodin pro výuku jazyků na OPF považuji za:

a,nedostatečnou

b,dostatečnou

5.V případě, že jste uvedli nedostatečnou dotaci hodin pro výuku jazyků na OPF, rozhodněte se pro následující varianty dotace hodin za semestr:

a,do 25 hodin

b,do 30 hodin

c,do 35 hodin

6.Považujete výuku jazyků na OPF:

a,za potřebnou

b,za nepotřebnou

7.Vyhovuje Vám forma výuky v distančním studiu ve třech týdenních soustředěních za semestr:

a,ano

b,ne

8.V případě Vaší předcházející odpovědi b, vyhovoval by Vám

a,pouze jednotýdenní cyklus seminářů za semestr

b,šest týdenních soustředění za semestr

c,žádné soustředění

9.Využíváte kromě OPF i jiný způsob,jak se naučit cizí jazyk

a,ano

b,ne

10.Navštěvuji:

a,soukromé hodiny cizího jazyka

b,kurz cizího jazyka

11.Přivítal bych organizaci cizojazyčné výuky v intenzivním kurzu pořádaném fakultou:

a,ano

b,ne

12.Vyhovují Vám učební materiály pro cizojazyčnou výuku:

a,ano

b,ne

Uvedte proč a napište , co byste uvítali.

Evaluace výše uvedeného dotazníku, stejně jako výsledky výzkumu prováděného v malých a středních firmách v regionu a spolupráce s univerzitami v zahraničí, přispějí k inovaci náplně učebních programů jak pro studenty denního, tak distančního studia na OPF SU, popřípadě pro zájemce z veřejnosti.

Použitá literatura:

Byram, M.: Language Teaching and Education for Citizenship, In: Cross-Cultural Challenges, Conference Proceedings, The British Council, Croatia, l998

Heinzová,K.: European Union, skriptum pro 5.část angličtiny l.jazyka, odevzdáno do tisku v lednu l999

Heinzová,K.: BE Syllabuses and Their Intercultural Dimension , příspěvek na mezinárodní konferenci Contradictions and Balances konané ve dnech 5.-6.3.l999 ve Splitu,Chorvatsko

Heinzová,K., Bobáková,H.: Předpoklady rozvíjení cizojazyčné kompetence v anglickém a německém jazyce ve specializovaných kurzech pro zaměstnance karvinského regionu

příspěvek na konferenci Regionální spolupráce konané v Karviné ve dnech 19.-20.5.l999

Heinzová,K.:Optimalisation of FL communication of bilingual speakers on Czech-Polish border, příspěvek na mezinár.konferenci Challenges for language teachers toward the third millennium konané na Canakkale Onsekiz University v Turecku ve dnech 27.-29.5.l999

Hofstede,G.: Culture´s Consequences, Sage Publications Beverly Hill, London, New Delhi, l980.

Jensen,A.A., Jaeger,K., Lorentsen,A.: Intercultural Competence, Language and Cultural Contact 12, Aalborg University Press, 1995

Munby, J.: Communicative Syllabus Design, CUP, 1997