Integrace: Mýtus o poškozené České republice

Krátce: Těsně před summitem v Kodani hýbou českými politiky a veřejností zprávy o tom, že Česká republika dostane z rozpočtu EU nejméně ze všech deseti kandidátských zemí. Palcové titulky českých novin oznamují, že v přepočtu na obyvatele dostane Česká republika 69,5 eur oproti nesporně bohatšími Slovinsku, které dostane alespoň 100 eur. Je třeba říci, že takové nazírání problematiky je značně mystifikující.

Souvislosti: Nejprve je třeba zdůraznit, že daný stav vychází z relativně pochybných výpočtů. Oněch 510 milionů eur na období 2004-2006 (finanční období schválené Agendou 2000) je pouhý odhad, vycházející z rozdílu mezi předpokládanými příjmy ČR a jejími příspěvky do rozpočtu EU. Česká republika je přitom objektivně řečeno připravena platit do unijního rozpočtu relativně nejvíce: odpovídá to úrovni její ekonomiky. Evropská komise navíc český příspěvek snížila o 185 milionů eur, což je nepochybným úspěchem našich vyjednávačů.

Proč ČR nedostane více? Česká republika nebude tolik profitovat ze Společné zemědělské politiky, neboť zemědělství tvoří podstatně menší složku její ekonomiky než u všech ostatních kandidátských států. To ovšem nevylučuje další výhody pro české zemědělce, které do této kalkulace započteny nejsou (proexportní dotace, dotace na nákup techniky, apod.).

Druhým výrazným faktorem je nedostatečná absorpční kapacita českých regionů čerpat ze strukturálních fondů. Schopnost české veřejné správy vypracovávat a spolufinancovat projekty na strukturální fondy je opravdu, v porovnání s ostatními kandidáty, velmi nízká. Lze však předpokládat, že po vstupu do EU dojde k pozitivní změně: české úřady si uvědomí, co jim EU vlastně může nabídnout.

Jaderné elektrárny: Třetím faktorem našeho "malého zisku z EU", který zároveň vysvětluje tolikrát kladenou otázku, proč Slovinsko, jež je na srovnatelné úrovni s ČR v mnoha ukazatelích, dostane více než Česká republika. Tímto faktorem je výrazná podpora Evropské unie státům, které budou právě ve zmíněném období 2004 - 2006 odstavovat své zastaralé jaderné elektrárny. To odůvodňuje, proč Litva má dostat nevíce (jaderná elektrárna Ignalina) a Slovinsko dostane víc než ČR (jaderná elektrárna Krčko). Nazývat však poměrně tučnou subsidii na demontování nebezpečné jaderné elektrárny ziskem z EU je poněkud přehnané.

Temelín: Nabíledni by bylo prohlášení: kdyby Česká republika chtěla odstranit Temelín, dostala by jistě nejvíc peněz. ČR tak učinit nemusí a Rakušané mají velmi malou šanci v Kodani otázku Temelína jakýmkoli způsobem znovu otevřít. Kapitola energetika je uzavřena a časová tíseň nedovolí Evropské radě se tímto tématem zabývat. Navíc sami rakouští představitelé po oslabení Svobodných nemají politickou vůli prosadit více, než by byla kontrola bezpečnosti Temelína ze strany EU.

Další kroky: Summit v Kodani bude mít velmi nabytou agendu. Oproti prvotním předpokladům bude summit opravdu dějištěm poslední fáze vyjednávání (v případě ČR zbývá uzavřít kapitolů doprava). Je dost pravděpodobné, že Evropská rada ustoupí požadavkům ČR a ostatním kandidátským státům a přijme kompromisy navrhované dánským předsednictvím. Je to součást vyjednávací taktiky: vstřícný krok "za pět minut dvanáct" může pozitivně naladit veřejnost v kandidátských zemích.

Autor: Lukáš Pachta

Zdroj: www.integrace.cz