Integrace slovenského a českého zemědělského sektoru do EU

Seminář v Nitře na téma: "Integrace slovenského a českého zemědělského sektoru do EU"

29.11.2001

Vystoupení ministra národního hospodářství Pavla Koncoše

Tento seminář na téma integrace zemědělského sektoru SR a ČR do EU byl uspořádán za účelem předvstupního procesu přijetí AQUI. V zásadě lze řící, že předvstupní období bylo u SR hodnoceno kladně, je však třeba zintenzívnit práce v určitých oblastech. Úsilí je zaměřeno zejména na získání finančních prostředků např. na překlady dokumentů týkajících se AQUI apod. Byl zřízen odbor platební agentury a systém AJAX za účelem kontroly přímých plateb. Značný pokrok byl učiněn v oblasti označování a registrace dobytka, práce v této oblasti by měla být dokončena do konce tohoto roku. Harmonizace veterinárního AQUI bude dokončena připravovaným zákonem. Do poloviny roku 2002 by měly být vypracovány směrnice týkající se veterinárního AQUI. Plánuje se vybudování tří fytosanitárních stanic na hraničním přechodu v Bratislavě, říčním na Ukrajinu a na letišti. Novela zákona o potravinách, která vstoupí v platnost 1. ledna 2002, má za úkol sledování pohybu potravin v celém potravinovém řetězci. Celkově lze říci, že pokrok učiněný v oblasti AQUI, byl značný. Rostlinná výroba SR poklesla na 50%, živočišná na 60%. Poklesla i spotřeba hnojiv na 1 ha,a to na 47,-kg. Ve srovnání s EU však přetrvává v zemědělství SR nízká produktivita práce. Užitkovost mléka činí 3906 litrů. Od roku 1990 vzrostly 2,5 x vstupy zemědělské výroby, což se promítlo do nárůstu ceny zemědělské produkce o 70%. Přímé dopady do důchodového deficitu činí 14,5 mld.

slovenských korun. Srovnáme-li množství zemědělské produkce vyrobené na l ha v SR ve srovnání s EU, pak SR vyrobí na l ha 28,6% produkce EU, 12% činí čistá přidaná hodnota, jeden slovenský zemědělec vyrobí na l ha 10% toho, co zemědělec z EU (je to dáno však také dotacemi a podporami, které získává). Mezispotřeba SR činí oproti EU 40%. Litr mléka stojí v EU v přepočtu 13,30 korun,v ČR 8,20 Kč. Cena hovězího v roce 1999 se téměř rovnala cenám v EU. V roce 1999 měla SR stejné ceny vajec jako EU, avšak téměř dvojnásobné ceny drůbeže. Dochází k postupné liberalizaci, kdy se ceny zvyšují, avšak zároveň dochází k jejich sbližování s EU. Musí se výrazně změnit efektivnosthospodaření zemědělství SR tak, aby bylo konkurenční. Po přistoupení očekává SR lepší přístup na trh, očekává se, že dojde k poklesu cen, zlepší se přístup k půjčkám. Zaměstnanost v zemědělství činí v SR 7,2% z celkové zaměstnanosti (v EU 4,5%), na HVP se v SR zemědělství podílí 3,7% (v EU 1,8%). Počítá se s riziky jako např. že přistoupení nebude ze strany SR dostatečně zvládnuto, může dojít k omezení produkční schopnosti, nepředpokládá se, že by v zemědělském sektoru SR vzrostla výrazně zaměstnanost, celá řada zemědělských podniků zanikne.

Vystoupení evropského komisaře Franze Fischlera

Námětem dnešního semináře bude, jak jsme na tom s rozšiřováním. Od poslední návštěvy v SR došlok pokroku, SR byla zařazena do skupiny kandidátských zemí. Je to zásluha především samotných slovenských lidí. SR je nejen blízko EU, ale je i skutečným partnerem. Schůzka v Dauhá vytváří větší příležitosti v rozšiřovacím procesu. Komise se rozhodla rychle projednat negociační záležitosti. Pak komise určí kdo je schopen vstoupit Jak vyplývá ze zpráv, které jsou k dispozici, lze řící, že pokrok byl učiněn v makroekonomice, sociální politice, trhu s energiemi, nebyla však dořešena otázka vlastnictví půdy. O těchto otázkách se jednalo před půl rokem a záležitost byla postoupena dále. Materiál je členěn na 2 části. První zahrnuje rozpočty, fytosanitární záležitosti, zbytek referenční periodu, přímé platby. Nebyly akceptovány kvóty, které musí být závislé na současné produkci. Dále je zde srovnánaspotřeba ve srovnání s omezeními WTO. Pokud jde o zavádění přímých plateb, neočekává se, že budou akceptovány. Struktura fondů CAP musí být skutečně společná. Asi tak 78% dovozů ze SR

do EU bylo bez cla. EU i SR zvýšily svůj obchod. Došlo k tříprocentnímu nárůstu exportu ze SR do EU. Z dohod mezi SR a EU vyplývá, že musí i nadále pokračovat otevírání trhu. Slovenští zemědělci musí upevnit své restrukturalizační úsilí.

SR zaznamenala značný pokrok, větší byl u fytosanitárních záležitostí. Je nutné pokračovat ve zlepšování potravinářského průmyslu, liberalizaci trhu. SR bude muset čelit moderní ekonomické konkurenci. Čím více se SR tomuto očekávání přizpůsobí, tím lépe. EU tomuto procesu napomáhá pomocí PHARE, SAPARD a ISPA. SAPARD se zejména orientuje na podporu zemědělských a venkovských oblastí. Kandidátské země odpovídají za rozvoj venkovských oblastí. V tomto směru bylo již hodně uděláno. Klíčovou důležitost mají v této oblasti finanční dohody, které se nacházejí v poslední fázi projednávání. K tomu je nutné dosažení EU standardů. Jak byl pan Fischler informován svým personálem, mělo by požadovaných standardů být dosaženo do konce roku. Jakmile k tomuto dojde, budou uvolněny příslušné finanční prostředky. Po ukončení akreditace udělají vše pro to, abyvše začalo hned běžet. To, co nyní děláme, se nám v okamžiku rozšíření zaplatí. Nástroje jako SAPARD, bilaterální dohody, to vše k tomu přispěje. Kandidátské země by byly schopny vyrábět více, kdyby mohly.Toto si EU uvědomuje a také by ráda ustálila kvóty na takové úrovni, která odpovídá možnostem výroby. Protože ale musí existovat rovnováha mezi naší produkcí a světem, není toto možné. Existují zde podpory, avšak i dotovaný export je limitovaný a není nekonečný. 21 nejchudších zemí světadováží své zboží do EU bez jakýchkoliv cel nebo omezení. Pokud jde o další restrukturalizaci farem,je potřeba jí dále provádět následujícím způsobem. EU sice na jedné straně říká, že SR je dobře strukturovaná, na druhé straně ale také říká, že je potřeba restrukturalizovat. Je to míněno tak, že nikoliv samotné farmy by se měly restrukturalizovat, nýbrž tak, že spíše to okolo. Jedná se hlavně o vyřešení vlastnických vztahů kolem půdy, produktivity, investic, vztahů s dalšími subjekty, toto je třeba restrukturalizovat. Samotná velikost farmy není tak důležitá, ale musí jít o konkurenční subjekt. Musí se

sledovat nejen zemědělství, ale také krajina. Těsně po vstupu je rozvoj venkova velmi důležitou věcí, chceme v této oblasti zaměstnávat více lidí, než je tomu dosud. Kladen důraz na podporu lidí ze zemědělství a je třeba myslet na mladou generaci. Na dotaz pana Oravce, proč by SR neměla mít nárok na přímé platby pokud splní podmínky, bylo podáno následující vysvětlení. O těchto záležitostech se v roce 1999 rozhodovalo v Berlíně, tam si EU rezervovala určitý rozpočet pro nové země. Těch ale bylo pouze 6 a nikoliv 10 jako nyní a SR tam tehdy nebyla. První rozpočet, protože období je pětileté, byl tak stanoven bez SR až do roku 2006. K dalšímu dotazu pí. Batašiové, jaký je názor na používání červené nafty. Pokud jde o zdaňování normální dieselové nafty, tam se jedná čistě o národní záležitost jak si který stát naftu daní. Pokud jde o bionaftu, tam se snaží uzákonit, aby se do normální dieselové nafty musela povinně přimíchávat bionafta. Pokud požadavky trhu jsou vyšší než dodávky, které jsou k dispozici, pak obchodní řetězec začíná farmářem. Pokud požadavky trhu jsou nižší než dodávky, které jsou k dispozici, pak obchodní řetězec začíná spotřebitelem. V souvislosti se zvyšující se silou řetězců, je potřeba se snažit, aby část tržního podílu byla orientována směrem na farmu. U mlékáren je třeba posilovat tzv. vertikální organizaci, to znamená, že farmář se cítí daleko bezpečněji, pokud má dohodnutou smlouvu . Příští rok bude EK dělat zpětný přehled, kde se bude zejména hodnotit, zda dobře probíhá rozvoj trhu. V mezinárodním měřítku se očekává, že mírně porostou ceny. Na trhu s hovězím neexistuje tržní rovnováha, po krizi s BSE někteří lidé hovězí již nikdy nebudou jíst, a proto nelze ani očekávat návrat k původnímu stavu. Pokud jde o rozdělování rozpočtu mezi platby do venkovských oblastí a ostatní správy, větší důraz bude kladen na ty venkovské oblasti. Výhledově do roku 2006 se nebudou měnit cíle finanční politiky v rámci CAP, nepředpokládají se žádné rozpočtové změny. Závěrem ještě promluvil krátce ministr Koncoš. 45% slovenských zemědělských podniků zaostává. Měli problém s výběrem podniku, do kterého by mohli komisaře Fischlera zavést. V loňském roce zbankrotovalo 8,9% zemědělských podniků. Přizpůsobení práva a zapojení se do CAP závisí především na pracovnících ministerstva. Zaostávávají zejména ty oblasti, které závisí na rozpočtu, ne ty, které závisí na práci ministerstva.

Zpracoval: Pavel Říha