INTENZIFIKACE VÝROBY CUKROVKY, NĚKTERÉ PARAMETRY VÝNOSU KOŘENE A KONCENTRACE IONTŮ N-NO3 + NH4 V PŮDĚ.

Sugar beet technology intensification and it influation on the feature of roots and the concentration of A-NO3 + NH4 in the soil.

M.Kalinowska - Zdun

Z. Wyszyňski

SGGW Varšava

Souhrn.

Tento výzkum ukázal, že struktura výnosu kořene nejvíce záleží na vlivu podmínek stanoviště a konečné hustotě rostlin. V intenzivních technologiích má konečný počet rostlin a rovnoměrnost klíčení osiva na poli zásadní význam. Frakce kořene s největším podílem na výnosu byla 601-900 + 901-1200g činila v souhrnu 48%. Kořeny těchto frakcí měly největší cukernatost (průměrně 19,03%). Nejméně cukru obsahovaly drobné kořeny menší než 300g (18,02%) a jejich střední obsah ve výnosu činil okolo 9%. Kořeny frakce 301-600g měly na výnosu podíl 27% a frakce větší než 1200 g 16%. Cukernatost v kořenech těchto frakcí byla podobná a činila 18,7%.

Výnos suché hmoty kořene byl největší při včasném termínu setí a při pozdější sklizni. Sklizňový index (harvest index HI) byl největší při včasném výsevu, pravidelném rozmístění rostlin a dřívější sklizni. Délka vegetačního období byla 181 dní. Také nízké dávky dusíku 80 kg N/ha měly na tento znak pozitivní vliv. Obsah dusíku v kořeni byl vyšší při vyšší dávce N a pozdějším výsevu, pozdější sklizni a pravidelném rozmístění rostlin, přičemž dusíkatý sklizňový index (NHI), což je využití dusíku na výnos kořene - byl největší při pravidelném rozmístění rostlin a při menší dávce dusíku. Pozdní výsev a včasná sklizeň dávaly průkazně větší obsahy iontů NO3 a NH4 v půdě.

Summary

The yield structure of sugar beet roots of the KAWEJANA variety was investigated in experiment of central Poland in 1992-1994. Root fractions of <300, 301-600, 601-900, 901-1200, >1200 g were distinguished.

Course weather and final density of plants had greatest influence on size of participation of root yield fraction.

Greatest and constant participation (about 48%) in all years of investigations were root fraction: (601-900 + 901-1200). These roots contained greatest percentage of sugar.

Nitrogen uptake and its role in the yield formation of sugar beet under the differentiated agrotechnical condition was investigated too. The greatest crop of dry matter of sugar beet was obtained after the application of early date of sowing and late date of harvesting. Nitrogen fertilization, as adjusted to the given habitat conditions and the expexted N uptake, allows additionally to obtain high yield coefficient and to conduct agricultural production without degradation of the ground waters.

Úroveň intenzifikace pěstitelské technologie záleží na podmínkách prostředí, biologickém a technickém pokroku a rozvoji ekonomiky země. U cukrovky se díky biologickému pokroku dosáhlo zvětšení průměrné hmotnosti bulvy při zachování střední až vysoké cukernatosti a také při celkové změně vlastností osiva, především fyzických vlastností a klíčení osiva na poli. Změna vlastností bulvy a cukernatosti dovolila použití vyšších dávek hnojiv, hlavně dusíkatých. Změnu systému výsevu a kultivace umožnil biologický pokrok , který minimalizovat náklady na ruční práci při celkové mechanizaci výroby.

Současné technologie pěstování cukrovky v Polsku se shodují s jinými, které užívají ostatní evropské země. Jsou obdobně zjednodušeny při základním zpracování půdy, způsobu setí i kultivace, ale pěstitelské technologie široce uplatňované v masovém měřítku v zemědělství připisují značný význam roli vysokých dávek hnojení dusíkem.

Ochrana rostlin se uplatňuje hlavně po vzejití a používá se hnojení na list během vegetace. Také nastoupily změny v technologii sklizně, jež spočívají na uplatnění kombajnů a sklizně dvou nebo jednofázové. Úroveň intenzifikačních faktorů při výrobě cukrovky se hodnotí více způsoby, ale cíl je jeden: dosáhnout vysoký výnos při dobré jakosti a bez nadměrných nákladů na produkci.

Na katedře rostlinné výroby Vysoké školy zemědělské ve Varšavě (SGGW) se výzkum cukrovky provádí od roku 1960 do současnosti. Technologický výzkum měl za cíl racionalizovat využití dusíku při zachování ochrany prostředí - půdy. Zda uvedené výsledky pochází z výzkumů prováděných v období 1992-1994. Byly to roky s dešťovými srážkami v r. 1992 291,3 mm, 1993 273,7 mm a v roce 1994 506,5 mm deště (Poznámka překladatele - jde buď o chybný údaj, nebo o extrémní sucho, či nejpravděpodobněji o srážky jen za období vegetace). Byly to teplé roky: v r. 1992 činila suma teplot během vegetace 3114°C, v r.1993 3168°C a v r. 1994 3312°C.

Zkoušeli jsme následující intenzifikační faktory: výsev na 6 cm s jednocením a výsev na konečnou vzdálenost 14 cm, s tím, aby konečný počet rostlin činil 90-100 tis. na 1 ha s pravidelným a nepravidelným rozmístněním rostlin. Dále 3 dávky dusíku: 1) hnůj, 30 t/ha, bez minerálních hnojiv, 2) hnůj + 80 kg N/ha, 3) hnůj + 130 kg N/ha, hnojení na list, časný a opožděný výsev. Dále se sledovala včasná (12.říjen) a pozdní sklizeň (26.říjen). Odrůda byla Kawejana.

Byla hodnocena úroveň intenzifikace pěstitelské technologie na změnu struktury výnosu kořene a cukernatost (tab. 1 a 2), i jiné ukazatele a vlastnosti úrody cukrovky: sklizňový index a sklizňový index dusíku (nitrogen harvest index) a také obsah N-NO3, +NH4 v půdě po sklizni cukrovky (tab.3). Struktura výnosu se hodnotila na 144 pokusných parcelkách o velikosti 30 m2 po dobu 3 let.

Jak vyplývá z údajů v tabulce 1, závisí struktura výnosu kořene na počasí v době výzkumů a na konečném počtu rostlin. V závislosti na pokusných letech měla ve struktuře výnosu největší podíl frakce kořenů o velikosti 301-600 a 601-900g. Podíl těchto frakcí byl v roce 1992 73,08% a v roce 1994 58,62%. V roce 1993 podíl obou těchto frakcí činil 44,5% z výnosu kořene. Podíl velkých kořenů nad 900g závisel na průběhu počasí a na hustotě. V suchém roce a při hustotě vyšší než 100 tis./ha byl nejmenší (17,73%) a největší byl v roce 1993 - suchém, ale s příznivějším rozložením srážek - a při hustotě 88,3 tis./ha, kdy činil 50,34%. Ve vlhkém roce 1994 a při vysoké hustotě - 100 tis.rostlin/ha - byl podíl této frakce střední a činil 30,79%. Termín a způsob výsevu neměly vliv na podíl těchto frakcí kořene.

Cukernatost různých frakcí kořenů ukazuje tab.2. Největší obsah cukru byl v kořenech velkých a velmi velkých, tj.601-900 a 901-1200 g. Podíl těchto frakcí byl podobný a činil 47,0, 46,6 a 52,1% podle roků 1992-1994. Kořeny menší frakce do 300 g a 301-600 g obsahovaly méně cukru a pravděpodobně pocházely z rostlin, které vyklíčily později a tempo přírůstku biomasy a cukru bylo opožděné. Ve frakci kořenů nad 1200 g byla cukernatost střední.

Vysoké dávky dusíku - faktor který se v Polsku při intenzifikaci produkce cukrovky v individuelních farmách nejvíce uplatňuje - snižoval cukernatost u však velikostních frakcí. Nejvíce u kořenů malých do 300 g a 301-600g. Vliv “beznákladového” termínu výsevu výrazně zvýšil cukernatost u všech frakcí kořene.

V jiném pokusu byla ve stejných letech hodnocena produkce suché a svěží biomasy a jiné prvky výnosu kořene a to na základě stejných faktorů pěstitelské technologie. Výsledky jsou v tab.3. Jak vyplývá z výsledků, znaky výnosu byly rozrůzněny úrovní sledovaných vlivů, specielně velikostí dávky dusíku , termínu výsevu a sklizně a způsobu výsevu. Pozdní výsev a včasná sklizeň se ukázaly opatřeními, které nevýrazně zvyšovaly obsah dusíku v půdě.

Literatura

1-2. Rozbicki J., M. Kalinowska-Zdun: Badania nad wpływem struktury morfologicznej łanu na plon i wartośc technologiczną buraka cukrowego na tle sposobu siewu i nawożenia azotem. Cz. I. Plon korzeni i jego struktura oraz plon liści, Cz. II. Plon sacharozy i wartość technologiczna korzeni. Rocz. Nauk Roln. 1993, Ser. A., t. 110, z. 1-2.

3. Wyszyński Z., M. Kalinowska-Zdun, B. Broniecka: Wpływ długości okresu wegetacji, dawki i sposobu nawożenia azotem na plon i cechy jakości technologicznej buraka cukrowego. Cz. I. Plony. Rocz. Nauk toln. 1998, ser. A, t. 113, z. 1-2.

4. Rozbicki J., Z. Wyszyński, M. Kalinowska-Zdun, W. Mądry: Nitrogen uptake and its role in the yield formation of winter triticale and sugar beet under the differentiated agrotechnical conditions. Ann. Warsaw Agricult. Univ. - SGGW Agriculture 29, 1995.

Tab. 2 Cukernatost (%) v závislosti na frakci kořene cukrovky.

Fresh and dry-weight and yield characteristics of sugar beet, content of N in soil and plant material

· The difference significant at the level 0,05.

Tab. 3 Svěží a suchá biomasa, znaky výnosu kořene cukrovky, obsah dusíku v rostlinách a v půdě.

Roots fractions in final plant density depending of employed factors