INTENZIFIKAČNÍ FAKTORY VÝŠE VÝNOSU U ŘEPKY OZIMÉ (Brassica napus var. napus)

Ing. Perla KUCHTOVÁ, Doc. Jan VAŠÁK, Ing. Ivana HYKLOVÁ

Česká zemědělská univerzita, katedra rostlinné výroby AF

Souhrn, klíčová slova

Od února do května vytvoří 1 rostlina řepky přibližně 2-3 tis. květních základů, 300-500 viditelných poupat, 200-300 květů a nakonec se sklidí 80-180 šešulí (Vašák a kol, 1997, 2000) . Při počtu cca 20 semen v šešuli, HTS 5 g a hustotě 50 rostlin na m2 dosahuje teoretický výnos 9 t.ha-1.

Každé poškození porostu na podzim a v předjaří (hmyzem, chorobami, nedostatkem ve výživě, stresem ze sucha i mrazu a polehnutím) však redukuje výnos asi o 5 q (Alpmann, 1988). V ČR bývá sklízeno průměrně 2,5-3,0 t. ha-1 (2,89 t.ha-1 v roce 2001).

Výkonnost porostu i jednotlivých rostlin je podmíněna termínem výsevu (dostatek času na tvorbu asimilační plochy), výživou, vzájemnou konkurencí a výskytem chorob a škůdců.

Agrotechnickými zásahy lze částečně redukci výnosu ovlivnit: v letech 1997-99 jsme studovali vliv termínů výsevu, hustoty porostu a hnojení dusíkem na průběh tvorby a redukce generativních orgánů u řepky ozimé odrůdy Lirajet.

Ze srovnání vlivu těchto zásahů u liniové odrůdy (Lirajet) vyplývá, že nejvýrazněji ovlivňuje tvorbu šešulí raný termín setí, vyšší dávky dusíku a vyšší hustota porostu (80 rostlin) než běžně doporučovaných 40 - 50 rostlin na m2.

Tvorba výnosu tvoří souhrn vzájemně podmíněných vlivů. Nemá smysl zvyšovat úroveň jednotlivých vstupů pokud nenaplníme biologické nároky plodin vhodným načasováním a s ohledem na jejich vliv na kvalitu životního prostředí.

Materiál a metody

Na Výzkumné stanici AF České zemědělské univerzity v Červeném Újezdu byly v letech 1997-99 sledovány tyto studie:

1. Vliv hustoty: H (10, 40, 80 rostlin/m2)

2. Vliv termínů výsevu: T1 - raný (20.8. - 24.8.),

T2 - doporučený agrotechnicky (30.8. - 4.9. a T3 - pozdní (9.9. - 11.9.)

3. Vliv dusíkaté výživy: N0. N150, N300 (0, 150, 300 kg N . ha-1)

Pozemky výzkumné stanice se nacházejí v nadmořské výšce 405 m, průměrná roční teplota činí 7,6 °C a roční úhrn srážek 549 mm. Výrobní typ řepařský, subtyp pšeničný. Půdy tvoří hluboké, jílovitohlinité hnědozemě na spraši s dobrou zásobou živin (Švachula a kol., 1992) se sklonem k hrudovitosti a tvorbě půdního škraloupu.

Hnojení N a ošetření pokusů pesticidy probíhalo dle standardní technologie (viz příloha 1). Parcelky byly na jaře vyjednoceny, s výjimkou studie hustoty, na 60 rostlin.m-2. Generativní orgány byly počítány v týdenních intervalech na vybraných intaktních rostlinách (5 rostlin: 1 silná, 1 slabá a 3 průměrné) počínaje obdobím žlutého poupěte (DC 60) až do úplného odkvětu (5 stanovení). Rostliny byly ručně sklizeny ve fázi první technické zralosti: DC 70) a po dosušení spočítány šešule.

Přehled agrotechniky pro pokusy Systému výroby řepky:

Odrůda: Lirajet

Výsev: 28.8. - 4.9.

Předplodina: ozimá pšenice

Hnojení dusíkem: jarní regenerace 70 kg/ha - Ledek amonný s Ca (LAV)

dlouživý růst 50 kg/ha - LAV

butonizace 30 kg/ha - LAV

Celková dávka 150 kg/ha - LAV

Herbicidy: před setím Butisan star - 2,5 l/ha

na výdrol předplodiny - Gallant 0,6 l/ha

Insekticidy: 3 dekáda března Nurelle - 0,6 l/ha (krytonosci)

(podle signalizace) 1 dekáda dubna Nurelle 0,6 l/ha (blýskáček)

3 dekáda dubna Nurelle 0,6 l/ha

konec dubna Decis - 0,3 l/ha

Velikost parcely 10 m2

Výsledky a diskuse

Výsledky sledování změn počtu jednotlivých generativních orgánů řepky ozimé (kusů na rostlinu) uvádí tab. 1-3, graf 1-3.

Raný termín výsevu - T1 (20.8.-24.8., tab. 1) skýtá rostlinám, i přes vysokou redukci (68 %, tab. 2)., dostatek času k tvorbě generativních orgánů. Nejnižší redukce (65 %, tab. 2) byla zjištěna u výsevu v agrotechnickém termínu (30.8.-4.9.). Konečné počty šešulí.m-2: T1 - 11 008,2 (raný výsev), T2 - 8 625 (agrotechnický termín) a T3 - 6 932 (pozdní výsev) ukazuje spíše na vhodnost výsevu řepky v této výrobní oblasti počátkem 3. dekády srpna. Pro většinu pěstitelů je to však z agrotechnických důvodů požadavek jen těžko splnitelný (sklizeň předplodiny, většinou ozimé pšenice a kvalitní příprava půdy pro řepku).

Regresní rovnice a koeficient spolehlivosti (R2) ke grafům 1-3

Graf 1

Graf 2

Graf 3

Důležitým faktorem je hustota porostu. Rostliny z řídkého porostu, varianta H10 (10 rostlin.m-2) byly nejsilnější a měly, ve srovnání s ostatními variantami, dostatek prostoru k vytvoření více jak 4 násobku generativních orgánů na rostlinu (tab. 1, 2) než varianta H80 (80 rostlin.m-2), právě tato však v tříletém průměru vytvořila nejvíce šešulí na m2 - 10032. Ani zvýšení počtu šešulí tedy nezajistí u extrémně řídkého porostu kompenzaci výnosové ztráty.

Podle těchto výsledků to je současně při 150 kg N/ha a výsevu v agrotechnické lhůtě (zde tab. 2) je vhodné zakládat hustší porosty. Rostliny z hustých porostů však bývají slabší a v zimě často vymrzají. V optimální hustotě porostu se na podzim, bez ohledu na termín setí, neobjevují se vytáhlé lodyhy (Tittonel, 1995), jedna z možných příčin poškození ploch. Řidší porost silných rostlin podstatně zvyšuje výnosovou jistotu a umožňuje uplatnit vyšší dávky N hnojiv při malém riziku houbových chorob.

Na tvorbu 0,1 t semen spotřebuje řepka asi 6 kg dusíku. To při výnosu 5 t představuje asi 300 kg N (Alpmann, 1998). Nejlepších výsledků z variant hnojených dusíkem dosáhla N300 (10 152 šešulí.m-2) a N150 (9 700 šešulí.m-2, tab. 1, 2). Nejhorší je nehnojená varianta - N0 s pouze 5 356 sklizenými šešulemi.m-2. Je zřejmé, že vysoké dávky (300 kg N. ha-1) nepřináší vždy požadovaný efekt. Řepka všeobecně má vysoké nároky na hnojení dusíkem a jeho nedostatek snižuje počet plodných větví (Diepenbrock, 1995), podzimní hnojení dusíkem se však nedoporučuje, protože zvyšuje možnost vymrznutí řepky (Alpmann, 1998). Na jaře je časná dávka dusíku nutná k omezení redukce poupat. Úspěch pěstování je otázkou vhodné dávky N v daných podmínkách.

Srovnání vlivu jednotlivých faktorů na tvorbu šešulí (tab. 1)

V tabulce 3 jsme seřadili jednotlivé faktory podle počtu sklizených šešulí na jednotce plochy (m2) ve sklizni. V tříletém průměru sklízíme nejvíce šešulí, více než 11 tis., u rané varianty (výsev 20. - 24. 8.). Druhá nejlepší je N300 (s dávkou 300 kg N.ha-1) s 10 152 šešulí.m-2 a třetí varianta H80 (80 rostlin.m-2): 10 032 šešulí. Na druhé straně je nejhorší variantou H10 (10 rostlin.m-2): 6,306 šešulí m-2, před ní pak varianta nehnojená dusíkem - N0: 5 356 šešulí m-2.

Jak navíc vyplývá z tabulky 2, již v období maximálního počtu generativních orgánů (plné kvetení - DC 64) bylo dosaženo shodného sestupného pořadí jako ve sklizni, pouze varianty H2 (40 rostlin.m-2) a T3 (termín výsevu 9.9.-11.9.) si vyměnily místo. Počet květů v období plného květu indikuje počet sklizených šešulí a tím potenciální výnos.

Pokud se týká proběhlých redukcí mezi plným květem a sklizní, jsou u tří nejlepších variant: T1 - 68 %, N300 - 67,1 % a H80 - 67,1 ztráty generativních orgánů srovnatelné. Z dalšího srovnání redukcí vyplývá, že redukce u T1 je druhá nejvyšší. Největší redukce ze všech srovnávaných proběhla u varianty bez dusíku - 68,7 %.

Nejnižší redukce jsme zaznamenali u varianty H10 a H40 (10 a 40 rostlin.m-2): 43,35, respektive 53,8 %, což je vysvětlitelné dostatkem prostoru, malým zastíněním a tím větší možností asimilace rostlin.

Tab. 1: Porovnání vlivu termínu výsevu, hustoty setí a úrovně N hnojení na celkový počet generativních orgánů na rostlinu

Tab. 2: Počet generativních orgánů na m2 - období maxima a sklizně, celková redukce

*) hnojení dusíkem rozděleno to tří jarních dávek

Tab. 3: Řazení variant - sestupně podle počtu sklizených šešulí na jednotku plochy

Shrnutí a závěr

Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím pozitivně výši výnosu šešulí na jednotku plochy v našich pokusech byl raný termín výsevu, následován N hnojením a třetím limitujícím faktorem byla vyšší hustota porostu (80 rostlin) než běžně doporučovaných 40 - 50 rostlin na m2.

Redukce poupat a květů je především důsledkem nedostatků ve výživě - hnojení, zastínění atd. Opožděné setí, krátký podzim a dlouhá zima stupeň redukce zvyšují.

Autoři děkují grantové agentuře Ministerstva zemědělství České republiky (NAZV, grant EP7252) za jejíž finanční podpory byly výsledky získány.

Použitá literatura

Alpmann L. (1998): Možnosti intenzifikace produkce řepky, Sborník SVŘ 1998, Hluk 17.-19.11.1998:260-267

Diepenbrock W., Becker H. C. (1995): Physiological Potentials for Yield Improvement of Annual Oil and Protein Crops, Blackwell Wisswnschafts-Verlag Berlin-Vienna, 1995: 21- science, Cambridge 84, 1975: 487-502

Švachula Vladimír (1992): Pokusná a demonstrační pracoviště agronomické fakulty VŠZ Praha: s. 32-33

Tittonel E. D., (1995): Agronomický význam určování stadia vývoje květu. Sborník SVŘ 1995: 248-256

Vašák J., Fábry A., Zukalová H., Morbacher J., Baranyk P. a kol. (1997): Systém výroby řepky. Česká pěstitelská technologie ozimé řepky pro roky 1997-1999. Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, srpen 1997

Kontaktní adresa

Ing. Perla Kuchtová; Česká zemědělská univerzita v Praze, 165 21 Praha 6 - Suchdol, e-mail: KUCHTOVA@AF.CZUZ