IPPC V ZEMĚDĚLSTVÍ

Jungr, J.

Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha

Integrované prevence a omezování znečištění (IPPC) je jedním z nových postupů v ochraně životního prostředí před znečištěním z průmyslové a intenzivní zemědělské výroby. Jak již sám název napovídá, jeho podstatou je předcházení, nebo alespoň omezování znečišťování životního prostředí ještě před samotným vznikem znečišťujících látek ve výrobním procesu, neboť prevence problémů bývá téměř vždy účinnější a levnější než než jejich dodatečné řešení.

Nástrojem jak tohoto cíle dosáhnout je použití takzvaných nejlepších dostupných technik (BAT). Jedná se o nejen o výrobní technologie, ale i o systémy řízení, školicí programy atp. , které minimalizují negativní vliv dané výroby na životní prostředí a zároveň jsou pro provozovatele zařízení ekonomicky přijatelné.

Integrovaná prevence a omezování znečištění byla v roce 1996 zavedena do legislativy EU směrnicí 96/61/EC o IPPC a následně pak v rámci přiblížení české legislativy legislativě EU i do českého právního systému zákonem 76/2002 Sb. o integrované prevenci.

V oblasti zemědělství a potravinářství se zákon (i Směrnice) povinně vztahují na zařízení patřící do těchto kategorií:

6.4. a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně,

b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv

- z živočišných surovin (jiných než mléka), o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně,

- z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí),

c) zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok).

6.5. Zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně.

6.6. Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat mající prostor pro více než

a) 40 000 kusů drůbeže,

b) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg), nebo

c) 750 kusů prasnic.

Zde je nutno zdůraznit. že uvedené hodnoty jsou hodnotami projektované kapacity (tj. jde o počet projektovaných ustajovacích míst, nikoliv o počet skutečně chovaných zvířat, o průměrný stav nebo podobné ukazatele) a že pokud jsou např. na jedné farmě stáje pro chov prasnic i pro výkrm prasat, pak se jejich kapacity sčítají. Kromě toho o integrované povolení podle zákona budou moci dobrovolně požádat i provozovatelé zařízení, která svojí kapacitou po zákon nespadají.

Zařízení, která spadají do působnosti zákona 76/2002 Sb. o integrované prevenci budou muset po vstupu zákona v platnost, tj. po 1.1.2003, nejdéle pak do 30.10.2007, získat tzv. integrované povolení, které nahradí všechna dosavadní povolení v zákoně uvedená. Cílem tohoto povolení bude zhodnotit, zda techniky používané provozovatelem lze považovat za nejlepší dostupné či nikoliv.

Jako metodický materiál pro posouzení, co je a co není BAT lze použít například přílohu 3 zákona (Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik), nebo referenční dokumenty nejlepších dostupných technik (BREF's). BREF pro intenzivní živočišnou výrobu ještě není dopracován, nicméně již existuje jeho návrh, v němž jsou některé BAT popsány.

Jde zejména o:

* Zásady dobré zemědělské praxe.

* BAT zaměřené na úsporu vody.

* BAT zaměřené na úsporu energie.

* BAT zaměřené na nižší ztráty živin (zvláště dusíku a fosforu) při zkrmování.

* BAT pro ustájení zvířat.

* BAT pro skladování hnoje a kejdy.

* BAT pro zpracování hnoje a kejdy.

* BAT pro aplikaci hnoje a kejdy.

1.Zásady dobré zemědělské praxe

Předmětem diskuse je otázka vztahu zásad správné zemědělské praxe (ZSZP) podle IPPC a zásad správné zemědělské praxe ve zranitelných zónách podle nitrátové směrnice. Původně byly některé ZSZP podle nitrátové směrnice doporučené jako BAT (např. povinnost zabezpečit skladovací kapacitu pro minimálně 6 měsíční produkci kejdy, aby mohl být technicky dodržen zákaz aplikace kejdy za nevhodných meteorologických podmínek (na sníh, na podmáčenou půdu, za deště atd. Zatím bylo dosaženo shody o 5 bodech jejichž splnění bude považováno za dosažení BAT a to jsou:

* výběr a zavedení odpovídajících vzdělávacích a školících programů pro pracovníky farem (jejich podrobnější popis bude uveden v jiné kapitole BREF),

* dobré plánování činností jako je aplikace hnoje a kejdy, přeprava materiálů, odvoz odpadů atd. (vypracování plánu hnojení atp.),

* evidence a uchovávání dokladů o spotřebě vody, krmiv a energie, vzniku odpadu a aplikaci umělých i statkových hnojiv,

* havarijní plán pro případ neplánovaných událostí,

* zavedení plánu údržby a oprav pro zajištění správné funkce zařízení.

2. Techniky krmení

Cílem technik uvedených v této podkapitole je zvýšit konverzi živin obsažených v krmivu a snížit tak emise těchto živin (především dusíku a fosforu) prostřednictvím exkrementů do životního prostředí, kde mohou mít velmi negativní vliv.

Jako BAT byly doporučeny fázová výživa, výživa založená na snadno stravitelných krmivech, použití doplňků s obsahem aminokyselin pro snížení obsahu bílkovin v krmivu, použití doplňků s obsahem fytáz pro snížení obsahu fosforu v krmivu atd. Výčet těchto technik není úplný a s pokračujícím výzkumem nových technik a preparátů bude doplňován.

3. Emise do ovzduší ze stájí

K zde uvedeným 3 základním principům byla přidány další tři, takže použití technik pro snížení emisí do ovzduší ze stájí bude posuzováno podle těchto principů:

* zmenšení povrchu hnoje/hladiny kejdy pod rošty úpravou tvaru hnojných kanálů,

* odstraňování kejdy/hnoje ze stájí ven,

* použití přídavných zařízení (např. k provzdušňovače) pro získání oplachové kapaliny (umožní to vyhnout se ředění kejdy vodou),

* ochlazování povrchu kejdy,

* změna pH (změní se tak chemicko-fyzikální vlastnosti) kejdy,

* použití snadno čistitelných materiálů (např. přes betonové rošty kejda pomalu propadává a zvyšují se tak emise NH3 oproti roštům kovovým).

Při provádění opatření ke snížení emisí do ovzduší ze stájí je nezbytné nezapomínat na požadavky welfare (pohody zvířat) a na příslušnou legislativu.

Dále jsou zde popsány požadavky na ustájení jednotlivých kategorií prasat (březí a kojící prasnice, selata, výkrm)

Emise amoniaku by se neměly přesahovat tyto hodnoty:

skupinové ustájení prasnic: 3,12-3,70 kg NH3/ustájovací místo/rok

individuální ustájení prasnic: 4.20 kg NH3/ustájovací místo/rok

výkrm: 2,39 - 3,0 kg NH3/ustájovací místo/rok

4. Voda

BAT je provádění těchto opatření:

* čištění stájí vysokotlakými čističi (např. tzv. wapkami) po každém turnusu. Vzhledem k tomu že použitá voda zředí kejdu je nezbytné najít správný poměr mezi co nejnižší spotřebou vody a co nejvyšší čistotou,

* pravidelné seřizování napáječek,

* měření spotřeby vody,

* identifikace a odstranění úniků vody.

5. Energie

BAT je použití těchto opatření:

* aplikace přirozeného větrání tam, kde je to možné,

* použití větráků s nízkou spotřebou energie,

* pouze skutečně nezbytné naddimenzování instalovaného výkonu ventilace,

* předcházení ucpávání ventilace dostatečným čištěním a údržbou,

* využití úsporných zdrojů světla - zářivek, kompaktních zářivek atp..

6. Skladování hnoje / kejdy

Prozatím byla přijata tato ustanovení:

Hnojiště:

BAT je:

* skladování čerstvého hnoje na betonových plochách,

* umístění hnojišť tak, aby neobtěžovaly zápachem citlivé receptory (mimo obytné zóny, na závětrné straně stájí atd.).

Nádrže na kejdu:

BAT pro nadzemní nádrže

* kejda je míchána pouze bezprostředně před odčerpáním z nádrže,

* nové nádrže musí svou konstrukcí umožňovat zakrytí,

* zakrytí nových i existujících nádrží stanovou konstrukcí, může být použito i plovoucí zakrytí.

BAT pro laguny (zemní nádrže:

* mohou být budovány pouze tam kde to umožňují příznivé geologické podmínky (nepropustné podloží), před jejich výstavbou se musí provést geologický průzkum,

* musí mít dostatečný volný záchytný prostor na dešťovou vodu aby nedošlo k přeplnění při přívalových srážkách, pokud nejsou zakryté,

* zakrytí plovoucí nebo zavěšenou fólií (UV-stabilní) u lagun s objemem nad 2000 m2 .

7. Zpracování a úprava hnoje/kejdy na farmě

BAT je:

* mechanická separace prasečí kejdy s následným kompostováním pevné a/nebo kapalné frakce,

* anaerobní fermentace (mezofilní proces bez přístupu vzduchu) a využití produkované energie (výroba bioplynu).

8. Hnojení - aplikace do půdy

BAT je:

* sledování obsahu živin v půdě a tomu přizpůsobené hnojení

zpracování a dodržování plánu hnojení, zvláště pak výběr vhodných ploch a správné načasování hnojení.

Veškeré výše uvedené údaje jsou pouze informativní a v konečné verzi BREF mohou být jakkoliv změněny.

Vydané integrované povolení bude vždy nejdéle po osmi letech revidováno a mělo by tak zohledňovat i technologický vývoj, který zřejmě bude parametry používaných technik stále zlepšovat.

Pokud máte zájem o více informací o problematice IPPC, kontaktujte mě prosím na adrese jiri_jungr@env.cz nebo telefonu 02/67122138.

Přehled zkratek a anglických termínů:

BAT = best available technique - nejlepší dostupná technika

BREF = BAT reference document - doporučující dokumenty nejlepších dostupných technik (BAT)