Jak EU ovlivní kulturu a jazyk Kultura, národní identita, jazyk

Pro umělce bude vstup do Evropské unie znamenat šanci na finanční podporu, ale i větší ochranu před konkurencí ze zámoří.

Kapitolu ˝Kultura a audiovize˝ uzavřelo Česko při přístupových rozhovorech s Evropskou unií již v červnu 2001, aniž by požadovalo přechodné období. Obsah kapitoly lze rozdělit do dvou částí - na oblast kultury a audiovize. Co se týče audiovize, přijala Česká republika z důvodů harmonizace s unijním právem nový zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Nejvýznamnější změnou je v něm zřejmě ustanovení o povinnosti provozovatelů televizního vysílání vyhradit nadpoloviční podíl celkového vysílacího času evropským dílům. Větší podpory se také dočkají díla nezávislých evropských tvůrců, kterým by měly televize vyhradit 10 procent vysílání. Evropská unie tak ochraňuje kulturu ve svých členských státech před konkurencí z Asie nebo před hollywoodskými nízkorozpočtovými snímky. Česko se také od loňského roku účastní unijních programů na podporu audiovizuální tvorby - Media Plus a Media II - Training. Kromě oblasti televizního a rozhlasového vysílání však bylo třeba před vstupem do EU harmonizovat i legislativu týkající se médií tištěných, čehož Česko dosáhlo přijetím novely tiskového zákona. Další problematickou oblastí, kde muselo Česko měnit zákony, bylo tzv. duševní vlastnictví. Nutné bylo především prodloužit ochranu autorských práv na 70 let, zajištění ochrany zvukových nahrávek a uměleckých děl před pirátstvím. Všechny tyto problémy vyřešilo přijetí nového autorského zákona, který začal platit v roce 2000. Pro českou kulturu bude vstup do Evropské unie znamenat především šanci na získání finančních prostředků z unijních fondů. V loňském roce vybrala Evropská unie ze 750 žádostí z 28 zemí 224 projektů, mezi něž rozdělila 33 milionů eur (asi miliardu korun). Český podíl na této sumě však nelze přesně určit, protože některých projektů se účastní více zemí a jejich předkladatelé si získané peníze dodatečně rozdělují.

EU podporuje umělce

V rámci programu Kultura 2000, jehož se Česko účastní od roku 2001, poskytla EU finanční podporu například Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze, Moravské galerii v Brně či nakladatelství One Woman Press. Kromě hlavních oblastí, na něž se program Kultura 2000 každý rok zaměřuje (viz rozhovor s ministrem kultury Pavlem Dostálem), jsou podporovány také projekty v oblasti knih, četby a překladů. V posledním případě jde o národní projekty (překlady knih z cizích jazyků do češtiny). Všechny vybrané projekty ale musí splňovat alespoň jedno z následujících kritérií: zaměření na veřejnost, uplatnění nových technologií či médií v kulturní tvorbě a propojení minulosti s budoucností. Pomoci by měl vstup do Evropské unie i českým památkářům. Po našem vstupu totiž začnou platit stejná pravidla pro dovoz a vývoz památek, jaká mají členské státy EU. Česko by tak mělo získat větší naději na vrácení z republiky nelegálně vyvezených kulturních předmětů.

Národní identita a jazyk

Evropská unie znamená pro mnoho jejích odpůrců především ˝bruselskou byrokracii˝ a možné ohrožení národní identity. Při pohledu na ostatní malé členské země se ale tyto obavy nenaplňují. Portugalsko, Řecko, Irsko nebo státy Beneluxu si svá národní specifika zachovaly a opak ani není v bruselském zájmu. Unie naopak kulturní a jazykovou rozmanitost podporuje. Kromě obav z ohrožení národní identity se někteří lidé bojí i o osud českého jazyka. Po vstupu se však čeština stane jedním z oficiálních jazyků unie, stejně jako je jím dnes například finština či portugalština. Bruselu sice přinese rozšíření v této oblasti drobné komplikace se zajišťováním překladatelů a tlumočníků, právo na jednání ve vlastním jazyce s unijními úřady ale zůstane každé členské zemi i jejím občanům. Některé z institucí se na rozšíření připravily s předstihem. Již dnes si tak můžeme česky přečíst některé informace například na internetových stránkách evropského ombudsmana. Dotkne se však vstup do EU jazyka samého? ˝Strach z ohrožení jazyka je u malých národů tradiční, v tomto případě ale nic podobného nehrozí,˝ domnívá se Otakar Šoltys, který vyučuje český jazyk na Fakultě sociálních věd UK v Praze. ˝Je málo pravděpodobné, že by vstup ovlivňoval jazykový systém. Přijdou jistě nová pojmenování, s nimiž se bude jazyk vyrovnávat, a postupně dojde k jejich zdomácnění. Čeština je ale vyspělý kulturní jazyk a myslím, že ho vstup může spíše obohatit,˝ dodává Šoltys.