Jak velká bude jednou "velká Evropa"?

Italský premiér Silvio Berlusconi se tím nijak netají: jeho snem je "velká Evropa". Pořádně velká - od Atlantiku až po Tichý oceán. V jeho očích je to jediný způsob, jak vyrovnat převahu USA na světové scéně. "Buď budeme mít supervelmoc s daleko větší vojenskou kapacitou, než má EU, nebo budou mít Spojené státy dalšího partnera - Evropskou unii, která musí odstranit své rozpory a rozšířit se o země jako Rusko s jeho vojenskými kapacitami, Ukrajinu, Turecko, a dokonce i Izrael," prohlásil na jaře, v čase irácké krize. Když nyní přebíral kormidlo unie, svou představu jen mírně poupravil: alespoň "krátkodobě" není členství Ruska v EU možné. Zato Turecko, kde ještě trvá válka s Kurdy, by se mělo stát členem EU už za čtyři roky. Jsou to nápady, které ve zbytku unie vyvolávají spíše zděšení. "Je to asi trošku ctižádostivé," komentoval nápad s brzkým tureckým členstvím muž, který má k rozšíření EU nejblíže - komisař Günter Verheugen. Podle něj bude mít unie co dělat, aby postupně přijala celý Balkán a poté také Turecko. "Ostatním můžeme nabídnout na tělo šitou spolupráci (která však bude) zcela jasně pod prahem členství v EU," tvrdí komisař. První země Balkánu, Rumunsko a Bulharsko, mají šanci stát se členy EU v roce 2007. Zapojení zemí bývalé Jugoslávie si vyžádá nejméně deset let, možná i více. A i když Turci mají šanci získat datum zahájení vstupních jednání už za rok, je málo pravděpodobné, že by do unie vstupovali před zeměmi Balkánu. Odmítavý postoj k Berlusconiho nápadům neznamená, že Brusel touží po nějaké "malé Evropě". I on má svůj plán.Evropský "Commonwealth"Nynější projekt, který hájí jiný Ital, Romano Prodi, je méně ctižádostivý než představy italského premiéra - a také snáze uskutečnitelný. Prodi vyzývá k utvoření "kruhu přátel", který by unii obklopoval na východě, na jihu i na západě. Podle něj prozatím úplně stačí, když unie přijme vedle střední Evropy ještě celý Balkán a Turecko. "To aspoň pro dohlednou budoucnost stačí," tvrdí Prodi a varuje, že rozšíření "bez hranic" by unii proměnilo v pouhou zónu volného obchodu. A po tom bruselské ústředí EU nijak netouží. Ostatním zájemcům o členství proto zatím nabízí "širší Evropu" - program úzké spolupráce podpořený fondy v hodnotě asi miliardy eur. Tyto peníze mají podpořit rozvoj oblastí na hranicích unie, posílit ochranu hranic a krýt část nákladů na boj s organizovaným zločinem. To však neznamená, že se další hráči v unijní politice nebudou snažit prosadit své preference. Má je Řecko, které udělalo za svého nedávného předsednictví v EU vše pro zviditelnění bývalé Jugoslávie. Má je Polsko, které svou východní politiku jasně zaměřuje na co nejtěsnější spojení Ukrajiny s EU. A mají je také další středomořské země: Francie, Itálie, Španělsko. Až na Řím většinou nepropagují rozšíření unie na druhou stranu Středozemního moře. Zato žádají další a další miliardy na rozvoj spolupráce se zeměmi severní Afriky a Blízkého východu.***Kam až může sahat Evropská unie?Nynější členovéBelgie, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Velká BritánieČlenové od 1. 5. 2004Česko, Slovensko, Polko, Maďarsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta, KyprŠanci na vstup mají (v letech 2007 až 2015/2020):Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Albánie, Bosna, Srbsko-Černá Hora, Kosovo, Makedonie, TureckoMohou vstoupit do EU kdykoliv, ale zatím o to nestojí:Norsko, Island, Švýcarsko"Kruh přátelských států" bez vyhlídky na členství v EU (nynější představa Bruselu):Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Sýrie, Libanon, Izrael, Egypt, Libye, Tunis, Alžírsko, MarokoAdepti na členství v EU podle Berlusconiho (zatím bez reálné šance):Rusko a Izrael