Jak vyzrát na sucho

Ministr zemedelství Jan Fencl požádá vládu o sedm miliard pro zemedelce, jejichž úrodu poškodilo sucho. Má se deficit rozpoctu ješte zvýšit, anebo by se farmárum dalo pomoci jinak?

Extrémní sucho a vysoké teploty v jarních mesících srážejí zemedelce na kolena. Nejhure na tom jsou pestitelé jarní pšenice, které se sklidí pouhá polovina lonského množství. Jarního jecmene, který se používá hlavne na výrobu sladu, bude letos o petinu méne. Farmári mají sice od svého ministra slíbeno sedm miliard korun, ale o tom, zda tato suma projde vládou a Parlamentem, se dá pochybovat. Premiér Miloš Zeman ríká, že financní prostredky na sucho a na rešení problému IPB by mohly zvýšit deficit státního rozpoctu pro príští rok. Ani stínový ministr zemedelství ODS Miloslav Kucera si nemyslí, že by zemedelci mohli tuto sumu od vlády, která nemá žádnou rozpoctovou rezervu, dostat. "Situace by se dala rešit jinak, odpustit zemedelcum dlouhodobé úvery ze zacátku devadesátých let, a tem, kterí zatíženi úvery nejsou, škodu zaplatit," ríká Kucera.

Zklamaly i nejlepší odrudy

"Taková sucha u nás nikdo od roku 1947 nepamatuje," ríká ekonom Agrospolu Hevlín Karel Polácek. Bránit se jim podle neho vubec nejde. Pocasí se dá predpovedet jen krátkodobe a závlahy jsou v Ceské republice v katastrofálním stavu. "Selhaly i ty nejlepší odrudy, které nám doporucují dodavatelé osiva. Kdyby nejaké odrudy, které by sucho prežily u nás existovaly, zaplatili bychom za ne i o dvacet procent více. Bohužel, zatím nikdo nic takového nenabízí," stežuje si Polácek.

Nabídnout zemedelci odrudu, která je odolná proti všem stresovým faktorum (choroby, mráz, sucho), ale tak snadné není. Její šlechtení totiž trvá 10 až 15 let pri pomerne vysokých financních nákladech nejen na šlechtení, ale i na zkoušení. "Rostliny snášející dobre sucho se hodí napríklad Izraeli, ale už ne do mírného pásma. Když se vyskytnou vlhké rocníky, co potom?" ríká Jaroslav Špunar ze Zemedelského výzkumného ústavu v Kromeríži. "Proto se snažíme vytváret odrudy, které jsou odolné proti více stresovým faktorum. Faktem ale je, že dochází ke globálnímu oteplování. Napríklad na Kromerížsku vzrostla prumerná kvetnová teplota od roku 1995 o 3,1 stupne Celsia, a tomu se prizpusobovat musíme," dodává.

Modlitba nebo mutant?

S extrémním suchem se v minulém roce potýkal i Blízký východ. Izrael se brání propracovanými závlahovými systémy a vysoce odolnými odrudami. Vody na závlahy nemusí být vždy dost. Chudší zeme, které nemají zemedelský systém tak propracovaný, volí jinou cestu. Vyzývají treba své obcany, aby déšt privolali modlitbou. Modliteb za déšt se loni zúcastnil i irácký prezident Saddám Husajn a pro dukaz se dal vyfotografovat pred modlicím kobereckem. Protože se v Ceské republice zatím s celonárodní modlitbou pocítat nedá, musí se na sucho vyzrát jinak.

Podle Ladislava Bláhy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni existuje nekolik zpusobu, jak zvýšit u rostliny odolnost proti suchu. Jedním z nich je napríklad vyšlechtení odrudy s hlubším korenovým systémem, tak se brání nepríznivému pocasí napríklad v Austrálii. "Je to obdobný princip, jaký mužeme videt na našich loukách, v nejsušších mesících vydržela normálne vegetovat vojteška a pampeliška, protože jejich koreny sahají více do hloubky a mohou rostline zajistit vodu i v nepríznivých podmínkách," vysvetluje Bláha. Jiné rešení našel irský vedec Peter Jones, který vytvoril chemickou cestou mutanty odolné proti suchu a vysoké teplote. Nové genotypy od tohoto vedce bude možné získat i u nás. Obavy ekologických aktivistu jsou podle Ladislava Bláhy zbytecné, rostlina totiž žádné vedlejší látky neprodukuje.

V Ceské republice i v jiných evropských zemích se v boji proti suchu využívá kvalitní a vitální osivo. Jeho výhodou je, že semeno rychle vyklící a korenový systém je schopen rychleji zajistit pro rostlinu vodu. Prestože cest, které je možno využít pri zvyšování suchovzdornosti, je mnohem více, zemedelci zatím odolné odrudy k dispozici nemají. "Sucho u nás zatím nebylo hlavním problémem, takže šlechtitelské firmy své financní prostredky na tvorbu takových odrud nevynakládaly. Ceské šlechtení je také limitováno konkurencí ze západní Evropy, která je nutí rychle a levne se prizpusobit požadavkum odberatelu. Bohužel rada techto odrud není ani pro naše podmínky vhodná," uzavírá Bláha.

Ze sucha bída není

Šlechtitelská firma Selgen, a. s., o šlechtení nových odrud odolných proti suchu zatím také neuvažuje. "Pokud by sucho zacalo být vetším problémem a zemedelci by se dožadovali odolnejších odrud, museli bychom prijít s necím novým. Jejich vývoj by ale trval nejméne deset let a do té doby by ceský trh mohla ovládnout jiná zahranicní firma, která má na výzkum k dispozici vetší peníze a pro prodej lepší marketing," ríká Martin Hromádka z firmy Selgen. Podle Miloslava Kucery z ODS se práve k výzkumu chová soucasný ministr zemedelství macešsky "Na druhé strane bránit se suchu pres odrudy je z oblasti snu. Ostatne již naši dedové ríkali, že ze sucha bída není, ale z vody ano. Každý rok zemedelci zaorávají nejaké hektary, myslím, že letošní situace až tak dramatická není," uzavírá Kucera.