Je evropský rolník nenasytný moloch, nebo spíš postarší pán?

Jednoznačný názor má většina obyvatel Evropské unie, žijící ve městech, na svého spoluobčana rolníka: Je to nenasytný moloch, který spolyká tři čtvrtiny společného rozpočtu, brání se všem změnám a ještě žádá další úlevy.

O pravdivosti tohoto tvrzení se rozhodl přesvědčit Evropský statistický úřad (Eurostat) a podíval se proto na farmáře.

Výsledky jeho šetření jsou překvapivé. Unijní rolník je povětšinou postarší pán - dvaapadesát procent je starší pětapadesáti let a téměř třetina je na světě ještě o deset let déle.

A čím jsou farmáři starší, tím méně mají půdy. Zemědělci nad pětapadesát let mají téměř polovinu toho, co jejich kolegové mladší o deset, dvacet roků. Mladí bouřliváci na různých demonstracích jsou tedy většinou majitelé velkých statků.

Majitelé malých hospodářství se většinou starají o trvalé plodiny, jako jsou olivy či víno. Již proto jich je nejvíce na jihu Evropy. Nejméně jich je ve Finsku, Německu a Rakousku.

Eurostat nepřinesl dobré zprávy feministkám. Zjistil totiž, že ženy vedou pouze čtvrtinu všech farem. Přitom ve všech zemích vedou menší hospodářství - při rozloze statku nad padesát hektarů jich řídí pouhou desetinu. Statistici vyvrátili i pověru, podle níž má člověk pracující v přírodě blízký vztah k ekologii. Biofarmářů jsou totiž v unii pouze dvě procenta. Nejlépe je na tom Švédsko s jedenácti procenty, Rakousko s necelými deseti a Finsko se šesti procenty. Zato na jihu Evropy ekologičtí rolníci téměř neexistují.

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info