JE MOŽNÉ MÁK OŠETŘIT LEVNĚJI

Ing. Pavel CIHLÁŘ, Doc. Jan VAŠÁK, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Zvládnutí regulace zaplevelení v porostech máku setého je jedna z klíčových otázek celé agrotechniky.Při současném pěstování máku v úzkých řádkách, kdy nám prakticky odpadá možnost mechanické regulace zaplevelení se stává použití herbicidů nutností. Chemická ochrana proti plevelům je v podstatě improvizací. Je to způsobeno odlišnými stravovacími zvyklostmi a omezením pěstování této plodiny ve většině zemí světa v obavě před možným zneužitím opiátů z makových rostlin, nebo neposkytování dotací, jak je tomu v EU. A tak se herbicidní přípravky určené přímo do máku nevyvíjejí. Problémem je nezájem firem o registraci nových přípravků do máku a to buď z důvodu nízkého objemu a vysokých poplatků za registraci, nebo obavy o špatnou pověst firmy v zahraničí z jako by "podpory" narkomanie. Mák je na většinu používaných herbicidů citlivý a proto je třeba správnou aplikací maximálně omezit projevy fytotoxicity. Je nutné dodržovat při aplikacích doporučenou dávku vody a dbát na dostatečně vyvinutou voskovou vrstvičku při aplikaci. Důležitá je také kvalita provedené aplikace, neboť přestřiky, nebo opakované přejezdy vedou k předávkování postřikovou látkou a porost v těchto místech hyne.

Nejvýznamnější plevele máku jsou:

· Jednoleté pozdně jarní - laskavce, merlíky, lebedy, pěťour maloůborný, rdesna aj.

· Jednoleté přezimující - svízel přítula, heřmánkovec přímořský, chundelka metlice, mák vlčí, turan kanadský, kokoška pastuší tobolka aj.

· Jednoleté časně jarní - hořčice rolní, oves hluchý, pohanka svlačcovitá, ředkev ohnice, konopice aj.

· Vytrvalé - pýr plazivý, pcháč oset

· Jednoděložné - ježatka kuří noha, béry aj.

· Výdrol předplodiny, zejména řepky

Největší problém nastává při silném zaplevelení lebedami, merlíky a blínem. Jejich semena jdou z máku jen obtížně odstranit.

V maloparcelkových pokusech bylo na pokusných lokalitách Dřetovice (2000, 2001) a Lešany (2001) zkoušeno několik systému regulace zaplevelení. Vedle již do máku registrovaných přípravků, byly zkoušeny také některé novinky. Velikost parcel byla 10 m2 a všechny varianty byly zkoušeny ve 4 opakováních. V roce 2001 jsme přistoupily k rozšíření pokusu o odrůdu Lazur (odrůda s vysokým obsahem morfinu v makovině), na níž byly systémy zkoušeny z důvodu potvrzení či vyvrácení postřehů z roku 2000, že tato odrůda může být citlivější na aplikaci herbicidů než běžně pěstované odrůdy. V našem případě jsme jako běžně pěstovanou odrůdu použily odrůdu Opal, která je na polích v ČR nejrozšířenější. Z novinek byly zkoušeny přípravky AFFINITY WG, COMMAND 4 EC a MERLIN 750 WG. U Afinity a Command probíhá již od podzimu 2001 registrační řízení.

V tabulkách 1 - 3 jsou uvedeny výsledky z herbicidních pokusů v letech 2000 a 2001 v lokalitách Dřetovice a Lešany.

Tab. 2: Přehled výsledků herbicidního pokusu Dřetovice - rok 2001.

Barevně je označen standard.

Tab. 3: Přehled výsledků herbicidního pokusu Lešany - rok 2001

Barevně je označen standard

Tab. 1: Přehled výsledků herbicidního pokusu v lokalitě Dřetovice - rok 2000.

Barevně je označen standard.

Oba pokusné roky byly zcela odlišné. Zatímco průběh jara 2000 se vyznačoval abnormálně vysokými teplotami a malým úhrnem srážek jaro 2001 bylo pro změnu deštivé a chladné. V loňském roce byly příhodnější podmínky pro aplikaci herbicidů do porostů máku, delší období bez dešťů znamenalo dobře vyvinutou voskovou vrstvu, která mák chrání před případným poškozením herbicidem. Letos na jaře bylo problém mák včas ošetřit a v lokalitě Dřetovice jsme z obavy před poškozením plánované druhé případně třetí ošetření vypustili. V pokusech se velmi dobře osvědčili všechny zkoušené novinky. A to zejména varianty Command + Lentipur (0,1 l/ha + 0,8 l /ha) preeemergentní aplikace a následná aplikace přípravku Affinity WG 1 kg/ha.Tento systém dokázal podržet porost čistý až do konce. V letošním roce se i na pokusných pozemcích projevoval více jak loni desikační účinek canfentrazone. Toto poškození bylo nejmarkantbější v Lešanech, kde nebyl dodržen odstup od předchozího deště a rostliny byly napadeny porenosporou dávky 1,25 kg Affinity WG poškodili až 80 % listové plochy. Tyto projevy vymizely, ale vliv na výsledný výnos však měly viz tab.3. V Dřetovicích tyto projevy v letošním roce nebyly tak výrazné a velmi se osvědčil stimulátor Atonik, který výrazně urychluje regeneraci poškozených rostlin. Zde však byl jiný problém a to, že u variant kde bylo pouze Affinity v dávce 1 kg/ha v jedné aplikaci se toto ukázalo jako nedostatečné. Porost byl zaplevelen merlíkem bílým, laskavcem ohnutým a rdesny. Další použitá novinka přípravek Merlin se ukazuje také jako velmi dobrý. V pokusu jsme zaznamenali menší úbytek rostlin ve fázi děložních lístků, ten se posléze projevil v určitém poklesu výnosu viz tab.3, který však není průkazný. Tento přípravek zaznamenal oproti předchozí preemergentní kombinaci lepší účinek na laskavce. Po aplikaci Command 4 EC + Lentipur 500 FW vzešly na pozemku 3 rostliny laskavce na m2, které však následná aplikace Affinity 1 kg spolehlivě regulovala. U přípravku Affinity je nutné dodržet aplikační podmínky: Neaplikovat po dešti nebo po období, kdy rostliny prodělaly šok, nepoužívat postřikovače se zapnutou podporu vzduchu a snížit tlak postřikovače a dodržet dávku vody 200 l/ha (Fišer 2000). Ukazuje se, že je lepší použít přípravek v nižších růstových fázích (4-6 listů), kdy mají rostliny máku ještě částečně vzpřímené listy. Přípravky, které jsou v máku již registrované také spolehlivě hubí spektrum plevelů, které se v máku vyskytují. Nevýhodou je však ve srovnání s novinkami vyšší cena. Zajímavý postřeh z pokusů v letošním roce je výnos na variantách herbicidy neošetřenými. Tyto parcely byly v závěru vegetace zaplevelené tak, že by je mechanizovanou sklizní bylo jen těžko možné sklidit (merlíky 2, laskavců 6 na m2 aj.) přesto zde bylo oproti standardu dosaženo daleko nejvyššího výnosu viz tab. 2 a 3.

Naše experimenty budou pokračovat v ještě větším rozsahu i v příštím roce a zemědělci budou moci opět zhlédnou herbicidní pokusy při polních přehlídkách, které se opět uskuteční na přelomu června a července na obou pokusných lokalitách.

Kontaktní adresa

Pavel Cihlář, Ing., Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol, tel. 02/2438 2539, e-mail: cihlar@af.czu.cz