Jelení zvěř je lepší než její pověst

Poslední obsáhlé číslo německého periodika Beiträge zur Jagd- und Wildforschung (Příspěvky k výzkumu myslivosti a zvěře) vydávaného Společností pro výzkum volně žijících zvířat a myslivosti je téměř celé věnováno jelení zvěři.

Příspěvek ze Švýcarského národního parku uvádí, že vysoký stav jelení zvěře se nemusí na vegetaci projevovat jen negativně. V roce 1985 zde dosahoval letní stav zvěře 20 až 25 kusů na 100 ha. Přitom se při intenzivní pastvě zdvojnásobil počet druhů rostlin v pásu pod hranicí lesa. Naopak zvýšení odstřelu znamenalo snížení počtu rostlinných druhů. Při zalesňování někdejších pastvin se ukázalo, že jelení zvěř napomáhá sešlapáváním a spásáním trsů některých travin, mezi nimiž se snadněji uchycuje kosodřevina, které se daří při vyšších stavech jelení zvěře.

V následujícím příspěvku byl zmíněn nový model lovu a úpravy prostředí, který umožnil i při intenzivní zimní rekreaci zvýšit příznivé podmínky pro jelení zvěř o 50 %. Při zavádění listnatých dřevin, především buku, do smrkových porostů se musí snížit stav jelení zvěře na 3 až 5 kusů na 100 ha. Předpokladem je, aby zvěř mohla dodržovat svůj denní režim a přijímat potravu i během dne. To umožní políčka pro zvěř založená v blízkosti stávanišť.

Zajímavé poznatky přinesl další referát věnovaný sledování denní aktivity jelení zvěře na vojenském cvičišti o velikosti 28 tisíc hektarů, kde není zvěř příliš rušena. Ukázalo se, že koncem říje se dostávají k pokládání laní i jeleni ve třetím a čtvrtém roce života. Zvěř se paství v průběhu celého dne s přestávkami na přežvykování. Protože zvěř není rušena lidmi, jistí jen krátce a nikdy neprchá v panice, takže nemrhá energií a nemusí si ji doplňovat pastvou. Při společném lovu s pomocí slídičů se zvěř po vyrušení zakrátko vrací na své stávaniště. Při osamělém lovu je možné z tlupy odstřelit dva až tři kusy, aniž by se zvěř příliš zneklidnila. Důkazem je, že tlupu je možné již příští den zastihnout na stejném místě. I při vysokém početním stavu zvěře se na určitých místech dobře zmlazuje buk, dub a jeřáb a ani půdní flóra není ochuzována.

V závěru sborníku referátů je v jednom příspěvku věnována pozornost zbytkovým stavům dropa v Braniborsku. Ukázalo se, že velkým nepřítelem dropa, stejně jako ostatních ptáků hnízdících na zemi, je liška. Udržení dropa není možné bez účinného tlumení škodné zvěře. Téměř všechny první snůšky zničili krkavec a vrána šedá, z druhého hnízdění plných 65 %. Bylo také zaznamenáno podstatné zvýšení stavů jezevce a psíka mývalovitého.

Wild und Hund, 6/2000, Rš