Jihočeské rybníky čeká odbahnění

Ačkoli jsou jižní Čechy skoro v každém průvodci nazývány krajem rybníků, lidé z vlastní zkušenosti vědí, že většina vodních ploch v regionu ke koupání neláká. Kromě špatné čistoty vody není nikomu příjemné, když místo na písčité dno šlápne do mazlavého bahna. Jediným řešením je takový rybník odbahnit.

Odstranění sedimentů ze dna rybníka je technicky i finančně náročné. Majitelům s těmito pracemi vesměs pomáhá stát některým svým dotačním programem.

"Například ministerstvo zemědělství poskytuje až 200 korun na odtěžení jednoho metru krychlového bahna," uvedl Richard Lhotský z třeboňské obecně prospěšné společnosti Enki, která se mimo jiné vědecky zabývá ekologií a obnovou krajiny včetně rybničního hospodaření.

Další možností, odkud získat peníze, je Státní fond životního prostředí. Právě z tohoto měšce hodlá získat podporu Obecní úřad v Horní Stropnici na Trhovosvinensku, který plánuje čištění obecního rybníka. Jeho velikost je menší než jeden hektar.

"Rybník, který neslouží k intenzivnímu chovu ryb, byl zasažen povodní. Velká voda poškodila hráz, přeliv, částečně zasáhla i most," uvedl stropnický starosta Václav Kučera, který doufá, že osmdesát procent nákladů na odbahnění pokryje dotace. Práce, které ve Stropnici zřejmě začnou v listopadu až prosinci a skončí někdy na jaře 2005, budou stát 2,3 milionu korun.

Odbahnění Vajgaru a Jordánu bude náročné

Co nejdříve se chce pustit do odbahnění rybníka Vajgar o rozloze 49 hektarů město Jindřichův Hradec. Kamenný most z poloviny 18. století tu dělí rybník na dvě části: Malý Vajgar a Velký Vajgar, kterému dominuje uměle vytvořený ostrůvek z 50. let 19. století.

"Zabahnění nás trápí zejména v oblasti Malého Vajgaru, který nemůžeme dlouhodobě vypustit. Máme však projekt přehrazení obou rybníků, což znamená, že Velký Vajgar by byl na vodě a Malý Vajgar by se odbahnil. Toto musí být reálné v dohledné době," uvedl místostarosta města Alfred Němec, který také přiznal velkou finanční náročnost tohoto plánu. Město se proto poohlíží, kde by získalo státní dotaci.

V obdobné situaci se nachází město Tábor s rybníkem Jordán. Vodní nádrž má plochu asi 50 hektarů a maximální hloubku 14 metrů. Jordán je známý jako rybářský revír s kapitálními úlovky. Od roku 1830 Jordán nebyl vypuštěn. Dodnes je užitečný jako záložní vodní zdroj. Mimo to slouží i k rekreaci. Odbahnění bude znamenat jednu velkou monstrakci.

"Máme to vymyšlené následovně: Jordán potřebuje na hrázi vybudovat spodní výpusť za 100 milionů korun, což na plné vodě není možné zvládnout. Až budeme rybník vypouštět, chceme ho i odbahnit," uvedl místostarosta Tábora Jan Babor. Z peněz města to Tábor nezvládne, protože odbahnění má stát 200 milionů korun.

K vlastníkům, kteří odbahňují poměrně často, patří jihočeské rybářské společnosti. Například firma Rybníkářství v Hluboké nad Vltavou investovala převážně v loňském roce několik desítek milionů korun. "Odbahnili jsme Velký Zvolenov u Hluboké, Březovec a Blatec u Dívčic nebo Lesný u Pištína," uvedl ředitel hlubockých rybářů Vladimír Kaiser. Letos podali Hlubočtí žádost o státní příspěvek na vyčištění Kvítkovického rybníka u Kvítkovic a Novosedského rybníka u Nové Hospody.

Odstranění bahna: opatření proti povodním

Kromě významu pro rybářský chov vidí Kaiser v odbahnění i protipovodňové opatření. Zvyšuje se totiž kapacita k zadržení vody. Při lovení mimochodem nemají rybáři v odbahněném rybníce potíže s nedostatkem kyslíku. Na otázku, odkud se bahno na dnech rybníků bere, je poměrně jednoduchá odpověď. V největší míře vzniká splachováním půdy v povodí vodní plochy. Velký vliv na množství má přitom například způsob, jak v okolí hospodaří zemědělci. Negativně například působí orba ze svahu dolů nebo nevhodné používání plodin v podhorských oblastech. V krajině zmizely meze, a tak splachy z pozemků nemají na cestě do vodních nádrží moc překážek.

Z polí do rybníků míří také živiny, chemické látky. Pokud v přilehlé vsi schází kanalizace, tečou do rybníka kolikrát i splaškové vody, fosfor z pracích prášků. "K tomu je třeba přičíst, že chovné rybníky rybáři intenzivně hnojí a přikrmují násadu," podotkl Lhotský ze společnosti Enki.

Bez zásahu má rybník životnost třicet let

Je-li vrstva bahna ve vodě vysoká, říká se, že rybník takzvaně vylézá z vody. Situace začíná být podle odborných hledisek alarmující, je-li bahno vysoké nad 40 centimetrů.

"Za rok se na dně usadí i tři až čtyři centimetry bahna. Bez zásahu má tak rybník životnost dvacet až třicet let," uvedl Lhotský, který doplnil, že průměrná hloubka rybníků v České republice je jeden metr, na Třeboňsku 90 centimetrů a na Hlubocku ještě méně.

Rybníky lze odbahnit dvěma způsoby. Buď se vodní plocha vypustí a na dno najede těžká stavební technika, nebo se použijí sací bagry na plavidlech, které odčerpají bahno na břeh. Menším problémem zůstává, co udělat s tisícovkami metrů krychlových sedimentu. Legislativa totiž přesně neříká, vzniká-li takto odpad, nebo ne. Nejideálnější ale prý je, když se bahno postupně vrátí tam, odkud přišlo - na pole.