Jihomoravští ovocnáři hlásí velké škody kvůli mrazu

Největší škody napáchal mráz na konci dubna v jihomoravských ovocných sadech na Znojemsku, výrazně však postihl i další okresy. Meruňky někde zlikvidoval kompletně, jablka minimálně z poloviny.

Předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný se domnívá, že letošní rok může být pro některé pěstitele zlomem, kdy začnou svoji činnost utlumovat, protože ceny, za které ovoce prodají, jsou příliš nízké.

Na Znojemsku mráz poškodil 80 % jablek, meruněk 90 až 100 %. Na Břeclavsku je poškození meruněk okolo 90 %t, u jablek hlásí velké firmy 50 až 60 %. Na Hodonínsku hlásí poškození jablek okolo 80 %. Podobně je na tom Brněnsko. Jižní Morava dopadla v Česku nejhůře, protože díky teplejšímu podnebí byly stromy vykvetené nejdéle. "Nyní se ještě čeká na červnový propad plodů. Je jisté, že některé budou mít poškozenou slupku, a je otázka, kolik ovoce bude mít konzumní kvalitu a kolik ho bude možné použít jen na zpracování," řekl Pokorný.

Ovocnáři oficiálně oslovili i ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) se žádostí o případnou pomoc. "Zajímá se a chce data, ale jestli skutečně nějaká pomoc bude, to se teď ještě neví," řekl Pokorný.

Zemědělci již také v Česku vyzkoušeli či zkoušejí více či méně úspěšné metody, jak sady před mrazy ochránit. Ty nejúčinnější jsou nejdražší. "V Itálii funguje mikropostřik, který je nad stromy a musí se pustit před mrazem a vypnout, až když poleví," uvedl Pokorný. Vodní mlha stromy chrání, náklady jsou však 300.000 až 400.000 korun na hektar.

Z Itálie se také letos objevily na internetu obrázky, kterak vinaři pálí na vinicích gelové svíce, které dokážou zakouřit sad a uchránit stromy od mrazu až minus 2,5 stupně. "Jedno zapálení stojí okolo 30.000 korun na hektar. Dá se také pálit sláma či pořez ze stromů. Za 30 let jsem to zkoušel pětkrát nebo šestkrát, ale spíš jsme ožehli větve a nic neochránili," řekl Pokorný. Zmínil ještě další metody, které se však neukázaly jako příliš účinné.

Klíčovým ochranným faktorem je však podle něj správné umístění sadů, což jihomoravské splňují. "Letošní rok nás snad rozhoupe k nějakým krokům, ale ekonomika pěstování je na hraně. Proto je šance něco udělat spíše jen z dotací. Výkupní ceny se za 12 let nezměnily, případně i klesaly, naopak požadavky jsou vyšší," uvedl Pokorný. Dodal, že letošní rok bude pro zemědělce obzvlášť obtížný. Výkupní cena mléka se dostala pod náklady, výrazně klesla výkupní cena vepřového a proti minulým letům je nízká i cena pšenice a kukuřice.

Autor: Redakce