Jsem hrdý na svou Asociaci a jejího předsedu

Nestává se příliš často, aby se v přímém přenosu střetly dva tak odlišné světy, jako tomu bylo v posledním pořadu „Máte slovo“ věnovaném problematice tzv. „zelené nafty“. A nejde přitom o problém sám či o to, zda podporovat nebo nepodporovat zemědělství. Jde o něco mnohem důležitějšího a podstatnějšího: o obyčejnou lidskou slušnost, schopnost naslouchat druhému, respektovat ho, nelhat, neurážet každého, kdo má jiný názor.

Kdo zmíněný pořad shlédl, ví, o čem je řeč. Vystoupení pánů Veleby  a Babiše opět připomnělo, proč soukromí zemědělci nejsou a nemohou být na jedné lodi s podobnými bolševickými nomenklaturními kádry. Mohou se stokrát zaklínat zájmy zemědělců, mohou být i velkopodnikatelé, ale jejich zpupnost, nabubřelost, arogance a dryáčnické vystupování jejich komunistické myšlení a pohled na svět spolehlivě prozradí.

Soudruzi Babiš a Veleba předvedli takovou dávku bohapusté demagogie a bezostyšných lží, že bychom jim jen stěží hledali konkurenci. Od Babiše jsme se například mohli dozvědět, že předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík není žádný zemědělec a sedlák. Konečně mi „největší zemědělec v Čechách“, který by si podle vlastních slov zasloužil pomník, otevřel oči. Znám totiž Stehlíka více než dvacet pět let a řadím ho dokonce mezi své nejbližší přátele a vždycky jsem si myslel, že asi sedlákem bude, když celý život hospodaří na svých polích, má ke stovce krav, ke kterým každé ráno vstává v půl páté, když zemědělstvím žije celá jeho rodina, navíc na jednom statku už několik století. Až teď jsem se tedy dozvěděl, že žádným sedlákem není, protože si dovolil být členem nesprávné demokratické politické strany a zejména proto, že své zkušenosti a odborné znalosti dává k dispozici už třetímu ministru zemědělství. Naproti tomu sedlákem jistě bude pan Veleba se svými prsteny a vzezřením neúspěšného sňatkového podvodníka, který se neživí zemědělstvím, ale mluvením o zemědělství. Co na tom, že Babiš zakládá svou vlastní politickou stranu, co na tom, že Veleba kandiduje do Senátu, či že byl předsedou bizarní Strany venkova nebo že se snažil dostat do Sněmovny za stejně obskurní Důchodce za životní jistoty. To je jistě v pořádku, jsou přece oba bývalí komunisté, tedy lidé zvláštního ražení a mají na to právo. Obyčejný český sedlák však má držet hubu a krok, být členem Agrární komory, dodat poslušně svou úrodu do Agrofertu, ale hlavně nesmí být členem žádné politické strany, notabene ODS.  Veleba a Babiš názorně ukázali, jak by vypadala demokracie v jejich pojetí.

Jsem hrdý, že předseda mé organizace Josef Stehlík nepřistoupil na pavlačové hulákání, překřikování, urážky a vulgarismy obou bolševických kreatur. Tak vypadá český sedlák: svobodný, hrdý a sebevědomý, s jasným názorem a přímým jednáním, beze strachu postavit se komukoliv. To je to, co žádnému bolševikovi nevoní.

Ing. Stanislav Němec, čestný předseda Asociace soukromého zemědělství ČR