Jsou prasata ohroženým druhem?

Vloni se Agrární komoře ČR podařilo prosadit dotace na výrobu vepřového masa, a tím stabilizovat chov prasat. V posledních měsících však došlo opět k dramatickému propadu.

Byla překročena padesátiprocentní hranice soběstačnosti, takže víc než polovina vepřového masa snědeného v České republice pochází z dovozu! Před vstupem do Evropské unie v roce 2004 jsme byli ve výrobě vepřového masa soběstační, od té doby stav prasat neustá- le klesá.

„Dnes máme 90 tisíc prasnic, to je tedy za poslední měsíce pokles o deset tisíc kusů. Loni v únoru dostávali chovatelé za kilogram jatečného prasete 30,76 koruny, letos 31,90 koruny. Je to sice zvýšení o tři procenta, ovšem ceny krmiva vzrostly o 27 procent. A krmné směsi představují významné výdaje, tvoří asi sedmdesát procent nákladů na produkci vepřového masa. Nůžky se tedy neustále rozvírají," říká Jindřich Macháček, předseda Svazu chovatelů prasat.

Cenové nůžky

Významní chovatelé dokonce uvažují o ukončení činnosti, hlavně u prasnic. Tak chovy klesnou i pod současnou úroveň. Hrozí, že Česká republika nebude soběstačná ani z jedné třetiny.

Ve ztrátě jsou i velké podniky. Například Agrofert prodělal za první čtvrtletí letošního roku v tomto odvětví 45 milionu korun. „Vstupy se zdražují, což platí zvláště pro krmné obilí. Sóju jsme loni kupovali za osm tisíc korun za tunu, nyní stojí stejné množství 11 až 13 tisíc korun," dokumentuje vývoj Jindřich Šnejdrla, viceprezident Agrární komory.

Plánované porážky zvířat přitom v Evropské unii klesají. A protože Česká republika je závislá na dovozu, cena na pultech vystřelí raketově nahoru. Tedy pokud zde nebude domácí konkurence.

Jan Stibal, výkonný ředitel svazu chovatelů prasat, vidí v chovu prasat dva zásadní problémy: „Dlouhodobým problémem je síť spotřebitelů. Stále se mluví o tom, jakou kvalitu a cenu žádají. Musíme tuzemské spotřebitele přesvědčit, aby požadovali české potraviny. Druhým problémem je dovoz, jehož ceny neodpovídají realitě. Za první dva měsíce letošního roku jsme dovezli půlky prasat z Belgie v ceně 43 Kč za kilogram a z Francie za 39 Kč. Přitom výkupní cena je tam podobná jako v Česku. To znamená, že tam prase zabijí, rozbourají a dovezou k nám za nižší cenu, než nakoupili celé prase. Je to ekonomicky možné? Jsou dvě varianty: Buď jsme členem Evropské unie druhé kategorie a u nás nejsou subvence na vývoz, nebo je druhá možnost, že dovážíme nekvalitní maso a jsme popelnicí Evropy."

Jak funguje trh

Současná situace tak vede k zamyšlení nad fungováním společného trhu a jeho deformací národní podporou v jednotlivých státech.

Od prvního ledna 2013 začala v Evropské unii platit výrazně přísnější pravidla pro chov prasnic (směrnice EC 120/2008). Vzhledem ke snaze zajistit zvířatům lepší životní pohodu je nyní zakázáno chovat prasnice v průběhu březosti v samostatných kotcích. Naopak musí být ustájeny ve skupinách s možností pohybu a vzájemného kontaktu. Tato změna uspořádání si ze strany chovatelů vyžádala obrovské investice a hluboký zásah do organizace chovu.

Všichni čeští chovatelé směrnici splňují. Podle informací Evropské komise však jinde stále existuje značné procento chovatelů, kteří nová ustanovení nesplňují. Z 27 zemí unie novou směrnici splňuje pouze deset.

Opačným příkladem jsou země jako Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Polsko. Tam se novým požadavkům nepřizpůsobila více než třetina chovatelů.

Celkově se odhaduje, že minimálně pětina chovatelů prasat v unii nesplňuje podmínku skupinového ustájení prasnic. Chovatelé využívají nelegální ekonomickou výhodu danou tím, že se vyhnuli náročné investici a jejich produkci tak nezatížily odpisy.

Nerovný metr

V době kriticky vysokých nákladů na krmivo je tato výhoda naprosto zásadní a umožňuje jim vyrábět levněji než chovatelům, kteří se řídí zákony. Je to podobná situace, jako byla loni na začátku roku s vejci. Zde však existovaly seznamy chovů, které nevyhovovaly, a tak byla možná obrana veterinární správy tyto vejce odmítnout.

U prasat se unie „poučila" a rovnou prohlásila, že nebude trpět obchodní válku mezi zeměmi z tohoto důvodu a žádné seznamy nevznikly. Vzhledem k tomu, že Česká republika je dovozně orientovaná, je velmi pravděpodobné, že k nám budou dovážena prasata nebo maso z prasat nesplňujících požadavky Bruselu.

Zdá se, že vymáhání nových opatření ze strany vlád nebude příliš účinné měli bychom tedy preferovat výrobky z českých surovin ať už označené logem „Klasa" nebo „Český výrobek, garantováno potravinářskou komorou".

Podpora tuzemské výroby přispěje také k udržení zaměstnanosti na venkově.

JAROMÍR HAMPL