K vínu přikusujte zeleninu, radí vědci
10.08.2005 | Benešovský deník
Žádné slané pečivo nebo uzený sýr, ale zelenina, ovoce či rybí nebo bílé maso jsou nejlepší přílohou při posezení u lahvinky bílého vína. Dospěl k tomu vědecký tým Jaroslava Racka z Ústavu klinické biochemie a hematologie Fakultní nemocnice v Plzni. Bílé víno je podle něj třeba pít společně s potravinami bohatými na kyselinu listovou. Ta totiž snižuje v lidském těle hladinu látky homocystein, která je rizikovým faktorem vzniku mozkové mrtvice, infarktu, arterosklerozy nebo demence Alzheimerova typu. Pokud víno nebudete zajídat určenými potravinami, homocysteinu naopak v těle přibývá a s ním i riziko uvedených nemocí.
Kyselina listová je nejvíc obsažena v zelenině, především v listové, ale i v ovoci, v obilninách, mase, nejvíce rybím a kuřecím. "Tělu je sice možné dodávat kyselinu listovou v tabletách, ale já jsem spíše zastáncem vyvážené stravy, protože na trhu je na rozdíl od doby totality, kdy byl nedostatek ovoce izeleni ny, všechno dostupné,"radí Jaroslav Racek. Dlouhodobý experiment jeho vědeckého týmu spočíval v tom, že testoval šest 25členných skupin dobrovolníků. Popíjeli tři deci vína denně v kombinaci s různými látkami, o které je známo, že snižují hladinu homocysteinu. Kromě kyseliny listové, což je vitamin ze skupiny B, kombinovali víno s vitaminem B6, B12, poslední skupina jedla betain, látku která jinou cestou než vitaminy usnadňuje odbourávání homocysteinu. A výsledek? Přidávání B6 a B12 s hladinou homocysteinu vůbec nepohnulo. U betainu sice účinek patrný byl, ale množství, které by musel člověk sníst, by bylo obrovské. "Zjednodušeně řečen, by museli lidé jíst špenát či řepu od rána do večera, takže optimální je přísun kyseliny listové,"vysvětlil Racek.
Studie navázala na šetření nemocnice před zhruba dvěma lety, kdy vědci zkoumali vliv pití alkoholu na lidský organismus a zjistili, že pití v malém množství infarkt, mrtvici či Alzheimerovu chorobu oddaluje. Jediný rizikový faktor, který přísun alkoholu zvyšoval, byla právě hladina homocysteinu. "Nechceme, aby naše studie byly brány jako propagace alkoholismu. To je evidentní, že alkohol je jed, který ničí játra a centrální nervovou soustavu. Chtěli jsme pouze poradit lidem, kteří jej pijí v malém množství,"vysvětlil Racek. Obliba vína v České republice stále roste. Zatímco v 90. letech ho průměrný Čech vypil zhruba 14 litrů za rok, loni to bylo už 17 litrů.
Další články v kategorii Zemědělství
- Itálie a Francie jsou proti rychlému schválení a podpisu dohody Mercosur (18.12.2025)
- Čí zájmy hájí premiér Babiš na jednání Evropské rady k rozpočtu? Naší země, nebo svého agroholdingu? (18.12.2025)
- Evropský parlament schválil odklad nařízení o odlesňování o další rok (18.12.2025)
- Řečtí zemědělci pokračují v blokádách i po příslibu více peněz (18.12.2025)
- Česko rozšiřuje plochy ekologického zemědělství. Bio obiloviny a tradiční odrůdy nabývají na oblibě (18.12.2025)
- Důslednější ochranu zvířat před týráním mají zajistit přísnější pravidla (17.12.2025)
- Důvody k optimismu pro sedláky z rodinných farem existují i v nepříznivých časech (17.12.2025)
- Zemědělská a plastikářská firma Patria Kobylí loni snížila ztrátu na 4,7 mil. (17.12.2025)
- Český vědec, který vrátil vědě vůni bylin. Roman Pavela získal prestižní světové ocenění ScholarGPS (17.12.2025)
- Šebestyán vidí jako prioritu úpravu zemědělského rozpočtu, má ho za podhodnocený (17.12.2025)

Tweet



