KALENDÁŘ OCHRANY ROSTLIN - Doporučení na ČERVENEC a SRPEN

Ing. Josef Gall

Doporučená opatření

Tak jako v minulém měsíci je potřeba sledovat ze škůdců první výskyty mšic (Aphidoidea), třásněnek (Thysanoptera), svilušek (Tetranichidae), housenek motýlů (Lepidoptera) a rovněž i různých ploštic (Heteroptera). POZOR na šíření houbových chorob na bramborách, rajčatech, okurkách, cibuli, jádrovinách, révě vinné a dalších citlivých plodinách. Při ošetření je vhodné u speciálních kultur přidat k přípravkům i listové hnojivo, aby se vyrovnaly případné výkyvy v příjmu živin kořeny.

Brambory

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophtora infestans) a někde i hnědé skvrnitosti listů (Alternaria porri f. sp. solani) ve všech porostech. U raných odrůd se škodlivým výskytem plísně (nad 25%) je vhodné provést likvidaci natě, aby nedošlo k napadení hlíz. U poloraných a polopozdních odrůd pokračujte v ošetření např. přípravky ALTIMA 500 SC, CASOAR, TANOS 50 WG.

Za deštivého počasí v 7 denních intervalech, za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz (mšic) a porosty včas ošetřete.

Slunečnice

Sledujte podle signalizaci výskytu plísně šedé (Botrytis cinerea) a alternariové skvrnitosti slunečnice (Alternaria helianthii).

Cukrovka

Po zkušenostech z minulých let věnujte zvýšenou pozornost skvrnatičce řepné (Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou může v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti i zaschnout chrást.

Za prahovou hodnotu v červenci lze považovat vytváření ohnisek choroby na pozemku nebo cca 5% napadených rostlin na okrajích porostu. V prvé polovině srpna lze za prahovou hodnotu pro ošetření považovat např. několik zřetelně napadených míst na 100 m2. Pokud bylo provedeno prvé ošetření v polovině července, lze v případě trvajícího ohrožení porostu (teplo, vlhko) ošetření po 2 týdnech opakovat. Ošetřovat ve 2. polovině srpna se už většinou nedoporučuje.

V praxi se doporučuje provést ošetření 5 - 8 dní po zjištění prvního výskytu a do 4 dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během 2 - 4 dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby. Z doporučených přípravků můžete aplikovat např. ALERT S, ALTO COMBI, DUETT, případně také CHAMPION 50 WP, KUPRIKOL 50 a TOPSIN M 70 WP. Tyto přípravky učínkují i na větevnatku řepnou (Ramularia beticola), která je většinou přítomná ve smíšených infekcích obou chorob. Větevnatka řepná působí skvrnitost listů podobnou skvrnatičce řepné, ale skvrny jsou větší (4 - 7 mm) a lem není tak výrazný. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u skvrnatičky jsou pergamenovité. Je také chladnomilnější než skvrnatička řepná (optimum je 17 0C, u skvnatičky se uvádí v rozmezí 20 - 25 0C) a obě vyžadují vysokou vlhkost pro infekci (relativní vzdušná vlhkost 95% v meteobudce, v porostu nad 98%). Houba rovněž přežívá na napadených listech.

Padlí řepné

Při sušším průběhu počasí s vyššími teplotami se může v porostech cukrovek rovněž škodlivě projevit padlí řepné(Erisiphe betae). Významně může škodit v sušších ročnících, zvláště jsou-li zjištěny 1. výskyty již v červenci. Choroba se objevuje na porostech cukrovek zhruba od července až do sklizně. Houba se množí konidiemi, přezimuje na rostlinných zbytcích v podobě mycelia. První příznaky jsou ve formě bělavých skvrn o velikosti 0,5 až 1 cm nepravidelně rozmístěných na svrchní straně listů. Později vytváří na obou stranách listů bělavé až šedobílé moučnaté povlaky houbového mycelia. Padlí napadá nejprve starší listy, postupně se povlak šíří na celou rostlinu v období silných ranních ros. Ideální infekční podmínky jsou nízká relativní vlhkost (pod 50 %) a teploty mezi 25 - 30 0C. Padlí se častěji vyskytuje v sušších oblastech od měsíce srpna a šíří se konidiemi, které jsou přenášeny větrem. Především za suchého a teplého počasí se může rozšířit na celý porost. Větší škody způsobuje zejména při předpokládané pozdní sklizni. V oblastech s pravidelnými škodlivými výskyty je ošetření efektivní do konce srpna. Dostatečně účinné jsou i sirnaté přípravky KUMULUS, SULIKOL, THIOVIT.

Ovocné stromy

Jádroviny - podle potřeby (v případě, že jste plně nepokryli primární infekci) pokračujte v ošetření proti strupovitosti (Venturia inaequalis) a dle náletu samečků do feromonových lapačů - druhé generaci obaleče jablečného (Cydia pomonella) - červivosti jablek.

Peckoviny - obdobně doporučujeme ošetřit i švestky proti obaleči švestkovému (Cydia funebrana).

Moniliová hniloba

Trvá riziko poškození dozrávajících plodů moniliovou hnilobou (Monilia laxa) nejen na peckovinách, ale v některých oblastech se může projevovat škodlivost Monilia fructigena ve větší míře i na jádrovinách. U peckovin jsou povoleny k chem. ochraně např. ROVRAL FLO (50 WP) (OL-14 dnů) a HORIZON (OL-7 dnů).

Opatření jsou u peckovin i jádrovin obdobná. Především je třeba (pokud je to proveditelné) průběžně odstraňovat napadené plody a větévky, zabránit poranění plodů (efektivní ochrana proti živočišným škůdcům) a omezit v rizikových lokalitách pěstování náchylných odrůd. U jádrovin můžete moniliovou hnilobu, sazovitost, mušincovitost také omezit, pokud k pozdnímu ošetření proti strupovitosti použijete fungicidy působící současně i proti moniliové hnilobě např. EUPAREN MULTI (OL-7 dnů). POZOR na ochrannou lhůtu (OL) u raných odrůd!

Zelenina

Průběžně v porostech kontrolujte výskyty svilušek (Tetranychidae), mšic (Aphidoidea), ploštic (Heteroptera) a třásněnek (Thysanoptera). Při vlhkém počasí narůstá škodlivost plísní ve sklenících i na venkovních kulturách!

Okurky - podle potřeby pravidelně ošetřujte proti plísni okurkové (Peronoplasmopara cubensis), za deštivého počasí v 7 denních intervalech, za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. např. ALIETTE, CURZATE K a další.

Rajčata - zvláště porosty pěstované v uzavřených polohách, je nutno podle potřeby opakovaně ošetřit proti plísni bramborové (Phytophtora infestans) povolenými přípravky např. ACROBAT MZ, RIDOMIL GOLD aj.

Koštáloviny na košťálovinách škodí, kromě mšice zelné (Brevicoryne brassicae), dřepčíků (Phyllotreta) a květilky zelné (Delia radicum), zejména na brokolici, kapustě a květáku molice vlaštovičníková (Aleyrodes proletella), která může tuto zeleninu zcela znehodnotit. Porosty ošetřete při zjištění prvních výskytu škůdce a ošetření podle potřeby zopakujte. Na kapustě a zelí kromě housenek běláska zelného (Pieris brassicae) způsobují velké škody housenky můry zelné (Mamestrabrassicae), kapustové (Mamestra oleracea) a běláska řepového (Pieris rapae), jejichž housenky žijí skrytě a "provrtávají" hlávky, které následně zahnívají. Na tyto škůdce včas aplikujte některý z povolených pyretroidů s přídavkem smáčedla, dokud se housenky nezavrtají do hlávek. Ochrana provedená později je již prakticky neúčinná.

Pekingské zelí - na výsevech pekingského zelí pravidelně škodí dřepčíci (Phyllotreta) a v posledních letech také (místy i na kapustě a skladovaném hlávkovém zelí) alternariová skvrnitost košťálovin (Alternaria brassicicola). Primárním zdrojem infekce je osivo z napadených porostů. V místech s pravidelným výskytem této choroby je možné porost ošetřit při zjištění prvního výskytu choroby např. Rovralem FLO.

Cibule - nejčastější skládková choroba cibule kuchyňské - krčková hniloba (Botritis alli) je do značné míry ovlivňována i termínem a způsobem sklizně. Cibule na uskladnění by se nikdy neměla sklízet později než v době, kdy asi dvě třetiny rostlin již má polehlou ("zalomenou"), ale stále ještě zelenou nať. Ta by se měla odstranit z cibule až po důkladném zaschnutí natě. Cibule pěstovaná ze semene (z přímých výsevů), je krčkovou hnilobou mnohem méně napadána než cibule vypěstovaná ze sazečky.

Stručné upozornění u dalších plodin

Pór v posledních letech na zahrádkách a menších plochách silně škodí vrtalka pórová (Napomyza gymnostoma) a na odrůdách letního typu rovněž rez česneku (Puccinia alli, syn. P. porri).

Celer sledujte výskyt septoriové skvrnitosti listů celeru (Septoria apii graveolentis). Choroba se přenáší semenem.Porost ošetřete při prvních příznacích choroby např. KUPRIKOLEM. V místech, kde pravidelně škodí vrtule celerové (Phyophylla heraclei), sledujte nálet mušek 2. generace. Porost ošetřete při prvních výskytech larev např. SUMITHIONEM SUPER.

Okrasné dřeviny - pozorně prohlédněte prosychající větve jalovců (Juniperus), mohou tam být štítenky (štítky velikosti 1-2 mm), které mohou na sušších lokalitách některé citlivé kultivary úplně zničit. Nejúčinnější je opakované ošetření kombinací pyretroidů s organofosfáty (např. KARATE a SUMITHION SUPER) s přídavkem smáčedla. Hnědnutí a prosychání větví jehličnanů může způsobovat i napadení sviluškami. V tomto případě aplikujte některý z povolených akaricidů např. NISORUN 10 WP, OMITE 30 W. V letošním roce způsobilo na jehličnanech podobná poškození loňské sucho a místy i pozdní mrazíky.

Růže - na růžích může na listech škodit kromě mšic i houbová choroba černá skvrnitost (Marsonina rosae) a místy rovněž padlí (Sphaerottheca pannosa var. rosae) a rez růžová (Phragmidium mucronatum). Na všechny tři choroby dobře účinkuje např. BAYCOR 25 WP. Na padlí můžete použít např. Beaton 25 WP, Sulikol K nebo Rubigan 12 EC. Rez můžete omezit aplikací např. Dithane M 45, Novozir MN 80, případně Syllitem 65, tyto přípravky současně účinkují i na černou skvrnitost.

Uváděné informace mají orientační charakter a měly by sloužit jako vodítko pro práci v terénu a jako impuls ke sledování porostů.