Kampeličky nepřežijí vstup do EU
02.01.2001 | Hospodářské noviny
Trestnou činnost v záložnách vyšetřují speciální policejní týmy
Praha, 2. 1. 2001
Ztráty družstevního bankovnictví se blíží šesti miliardám korun a vlna pádu kampeliček, která začala předloni na podzim, ještě zdaleka nekončí. Nucení správci odhadují, že v konkursu skončí ještě nejméně desítka záložen. Policisté jsou připraveni, že s tím bude přibývat i trestních oznámení a obžalovaných osob. Odsouzení konkrétních lidí však potrvá ještě několik let. A to i navzdory tomu, že v Praze a Brně vznikly speciální vyšetřovací policejní týmy. HN to potvrdil mimo jiné i nucený správce DZ Pria Libor Baroň.
Je tedy možné, že v době, kdy sektor družstevního bankovnictví zanikne, policie a soudy se ještě budou zabývat činy některých zakladatelů záložen. V zemích Evropské unie je totiž minimální požadavek na základní jmění kampeliček 250 až 300 miliónů korun a vláda hodlá stejný požadavek prosadit i do nově připravovaného zákona o družstevním bankovnictví. To by ale podle mluvčího Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami Oldřicha Zajíce s největší pravděpodobností znamenalo zánik sektoru. "Pokud chceme zachovat kampeličky, musíme požádat EU o výjimku, jak tomu například učinilo Polsko," potvrdil. Podle ÚDDZ by se toto direktivum dalo i obejít, například tím, že by vznikla "centrální záložna", která by zastřešovala malé ústavy. Kampeličky by tak prakticky fungovaly jako její pobočky.
V loňském roce zasáhl Úřad pro dohled nad družstevními záložnami proti dvaceti kampeličkám. Koncem roku z nich pět skončilo v konkursu a rozprodává se zbylý majetek. Mezi nimi je rovněž největší domácí kampelička - 1. Družstevní záložna. Problémové záložny sdružují celkem vklady ve výši 9,52 miliardy korun a mají téměř 105 tisíc členů.
V nucené správě je v současnosti dvanáct kampeliček, které měly přes 85 tisíc členů. Vklady v těchto záložnách představují necelých osm miliard korun. Tím ovšem vše nekončí. Například nucený správce DZ Pria Libor Baroň čeká jen na povolení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. "Očekávám, že v průběhu letošního ledna požádáme Krajský obchodní soud v Brně na prohlášení konkurzu," řekl Baroň.
K zákazům a omezením činnosti, spočívajícím především v zákazu výplat a přijímání vkladů, přistoupil úřad u dalších tří menších kampeliček.
Po dlouhých tahanicích se nakonec okradeným vkladatelům částečně vrátí investice, o které přišli vinou krachu záložen. Parlament koncem loňského roku schválil vydání obligací za šest miliard korun. Z těchto peněz bude zajišťovací fond, který momentálně zápolí s nedostatkem financí, naplněn. Nyní musí tento zákon schválit i Senát a podpisem stvrdit prezident republiky. "Po obdržení prvních finančních prostředků fond neprodleně zahájí samotné výplaty. Pokud zmíněný zákon projde hladce a obligace budou vydány co nejdříve, mohlo by to být v letošním prvním čtvrtletí," tvrdí mluvčí ÚDDZ.
Jana Havligerová, Vadim Fojtík
Další články v kategorii Zemědělství
- Vizovická likérka Rudolf Jelínek loni investovala do digitalizace výroby (30.12.2025)
- Jak na prevenci respiračních onemocnění (29.12.2025)
- Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 52 (29.12.2025)
- Norský start-up vyvinul autonomního robota s umělou inteligencí pro úsporné hubení plevele (29.12.2025)
- Řečtí zemědělci se po vánoční pauze vrací k blokádám silnic a přechodů (28.12.2025)
- Česko chce flexibilitu v zemědělské politice. Může to být ale dvojsečné (27.12.2025)
- Babiš vloží Agrofert do fondu RSVP Trust (23.12.2025)
- Tento legendární stroj měnil venkov: Příběh nejrozšířenějšího traktoru Evropy (23.12.2025)
- Letos se objevilo ve velkochovech deset ohnisek ptačí chřipky, stejně jako loni (22.12.2025)
- Uhlíkově negativní zemědělství: Jak ho můžeme dosáhnout v českých podmínkách? (22.12.2025)

Tweet



