Karlštejnská vinice uchovává cenné geny

Genofondová sbírka vín byla před týdnem otevřena v Karlštejně. Vinice o rozloze čtvrt hektaru se na první pohled neliší od jiných, dozrává na ní však na 272 odrůd vinné révy. Založením sbírky odrůd byla v letech 1994 - 1995 pověřena Výzkumná stanice vinařská (VSV) v Karlštejně. Ve svém fondu má staré odrůdy dříve pěstované na našem území, odrůdy registrované v České republice i v zahraničí a nové, výhledově slibné křížence. Cílem této kolekce je dlouhodobé uchovávání genetických zdrojů. Podle kurátorky sbírky a ředitelky výzkumné stanice Olgy Bandurové zahrnuje kolekce v současné době celkem 875 odrůd. Část se nachází na pozemcích v Karlštejně, část v Lednici na Moravě a třetí pak ve Vrbovi rovněž na Moravě.Karlštejn má pro testování ideální klima, nová výsadba by prý letos nepřežila. Olga Jandurová vysvětluje, proč padla volba právě na Karlštejn: "Výzkum odrůd vychází z toho, že když už něco roste na Karlštejně, tak to určitě poroste jak na Mostecku, tak na Litoměřicku a v dalších tradičních vinařských oblastech." Stres rostlin z mrazu je tady podle informací odborníků opravdu extrémní."Máme vyzkoušeno, že každý třináctý až patnáctý rok jsou vždy mrazové periody, kdy zdejší vinice vymrzne až do kořene."Proto se v Karlštejně zkoumala odolnost vína vůči mrazu a kolem 60. let minulého století se zkoušel nový postup ve šlechtění, takzvaná klonová selekce. Spočívá v tom, že se mezi odrůdou vybírají vždy ty nejlepší, nejplodnější, nejvitálnější keře. Z nich se odvozují klony a tím se zlepšuje potenciál odrůdy. Na udržování genofondu poskytuje dotaci ministerstvo zemědělství, a to v rámci národního programu genových zdrojů. Výzkumníci počítají s tím, že výhledově budou finanční prostředky získávány ze zdrojů Evropské unie.Stávající zhruba čtvrtmilionová státní dotace ale není podle pracovníků karlštejnské sbírky dostatečná. Připomínají, že její údržba je velmi náročná.Odrůdy pocházejí z odlišných lokalit a často jen s obtížemi přežívají naše zimní podmínky, takže keře se obnovují víckrát než normální výsadba. Navíc tato výzkumná vinice nemá výnosy ze sklizně.Z hroznů, které tady uzrají se totiž víno nedělá a ani jiným způsobem se na nich nedají vydělat potřebné peníze. "Nejranější odrůdy se vůbec nesklidí, nechávají se na keřích vyhnít. Hrozny, které dozrají v polovině září, většinou přijdou do burčáku a pozdní odrůdy se přidávají do stolního vína," sdělila Olga Jandurová.A na vysvětlenou dodala: "Známé Karlštejnské víno se lisuje z hroznů ze sousedních dvou vinic.

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info