Kastilie: vína ze srdce Španělska

Sklenička kastilského vína nás přenese nejen do míst, kde se začala psát historie dnešního Španělského království, ale také do doby, kdy se na cestu za objevením Ameriky vydal janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus. Na obou těchto událostech měla lví podíl Isabella Kastilská. Tato prozíravá královna s myšlením velkého státníka: už o dvě generace později se ze Španělska stala světová velmoc. Kastilie je i dnes spolu s bývalým královstvím León srdcem katolického Španělska a svůj ryzí charakter předkládá i zájemcům o lingvistiku. Zdejší jazyk se stal základem spisovné španělštiny, kterou tu lze stále nalézt v nejčistší podobě.

Ale ani počasí tady nedělá kompromisy. Zimy jsou drsně studené a v létě rozpaluje žhavé slunce suchou půdu nemilosrdným způsobem. Srážek je zejména v západní části téhle oblasti žalostně málo, a tak vinohradník musí při pěstování révy neustále tvrdě pracovat. Jedinou přírodní pomoc skýtá řeka Duero procházející celou rozsáhlou oblast Castilla-León od východu na západ.

Navzdory obtížným podmínkám tu vinařství patří k tradičním a rozšířeným odvětvím. Nejznámější kastilská oblast Ribera del Duero si už jednoznačně vydobyla místo v síni slávy. Vedle ní se do popředí pozornosti vinařských nadšenců tlačí další jména - někdejší těžkopádnost bílých vín z Ruedy dnes rychle nahrazuje nový, svěží styl, populární jsou klarety z Cigales i Alicante z Bierza, ale úspěch Ribery del Duero se snaží následovat především klasická červená vína z oblasti, které název propůjčilo město Toro. To žilo vínem už v dávné historii, ale těžkou ránu této kdysi vyhlášené vinařské oblasti zasadil počátek 20. století, kdy všeobecný hladomor přinutil zdejší obyvatelstvo nahradit révu rozsáhlými, byť bědnými lány s pšenicí. Návrat k rozvoji vinohradnictví nastal znovu až po roce 1970.

Dnešní výměra vinic oblasti Toro dosahuje přibližně patnácti tisíc hektarů, na nichž převažuje další z klonů Tempranilla -Tinta de Toro. Na vyprahlé půdě přináší pěstování révy mnoho komplikací, ale také určité výhody - minimum hmyzích škůdců, absence plísně a další okolnosti vedou k tomu, že se lze téměř zcela vyhnout používání chemických látek. Toro se navíc může pochlubit skutečným unikátem - réva tu roste ve své "pravé" podobě, zatímco drtivá většina evropských vinařů musí používat odrůdy naroubované na odlišná podnoží, která jsou odolná vůči révokazu. Ten napadá kořenový systém révy, ale půda západní Kastilie je natolik vyprahlá a suchá, že je to i na révokaze příliš.

Město Toro, věrno svému jménu, pořádá každoročně koncem srpna pozoruhodnou vinařskou slavnost se speciálně instalovaným "vinným pramenem". Z něj se zájemci o osvěžení mohou klidně napít, pokud jim nevadí jedna drobná okolnost -pramen je totiž umístěn přímo uprostřed arény, kde volně pobíhají býci…