Kdo vlastně potřebuje vykázat zabavování svačin

Jiří Fencl

Preventivní opatření proti slintavce pojala Česká republika mírně řečeno po svém. A dál bude zřejmě uplatňovat "rohožově-chloraminovou" politiku, kterou našim pohraničníkům naordinovala Ústřední nákazová komise. Bude zajímavé sledovat, jak dlouho toto branné cvičení ještě potrvá.

Zákaz dovozu a tranzitu masných výrobků i živých zvířat vnímavých k nákaze je opatřením, ke kterému přistupuje většina evropských vlád. Obrana proti nákaze hospodářských zvířat však vždy spočívala především v pokud možno hermetickém uzavření vlastních chovů před nežádoucími viry. A o to se postará samotný chovatel ještě dříve, než se sejdou nějací komisaři. Ti, kdož pamatují povodně z let 1997 a 1998, vědí, že tehdy bylo nebezpečí šíření chorob hospodářských zvířat daleko vážnější. Některé chovy byly skutečně nenávratně zlikvidovány. Jistě, tehdy bylo mnohem více práce s likvidací ještě větších škod a hrozeb. Veterináři to ale zvládli, bez vynucování tanečků po dezinfekčních rohožích na hranicích a zabavování svačin. Tak proč k tomu došlo nyní?

Není pochyb o tom, že odpověď zná nejlépe ministr zemědělství Jan Fencl. Zasažení tuzemských chovů byť jen jediným ohniskem nákazy může pro chovatele vnímavých zvířat (skot, prasata, kozy, ovce) znamenat ztráty desítky miliard korun. Samozřejmě včetně ztráty trhů a rizika ztráty spotřebitelské důvěry. A to ve chvíli, kdy Evropská unie hromadně likviduje statisíce zvířat a opouští tak některá vlastní odbytiště. Mluvčí prvovýrobní lobby a ministr v jedné osobě nemůže v žádném případě riskovat nevoli svých řad v případě, že by v České republice kulhavka a slintavka udeřily a zjistilo se, co všechno se dalo udělat a neudělalo. Za této situace skutečně udělá Fenclova komise možné i nemožné. A jeho ministerští kolegové z vnitra, obrany a zdravotnictví mu jistě pomohou i s obsazením nákazové komise. Tam se bude zhusta argumentovat různě, avšak Fenclovo slovo bude konečné.

Odpověď, proč jsou nyní lidé "pochoďáku" na hranicích podrobeni, je prostá. Zemědělci-prvovýrobci mají od roku 1998 svého člověka na nejvyšších místech.