Kdysi atraktivní český chmel končí na hnoji

ZN - 29.7.1998

Kdysi atraktivní ceský chmel koncí na hnoji

- Zelené zlato lze vyvézt nebo zkompostovat, obojí vyjde témer nastejno

Litomerice/Praha - Hora z chmelových granulí vyrostla v Hoštce na Litomericku, kde pracovníci zemedelského a obchodního družstva vyvážejí tento produkt na kompost. Jak ZN v ZOD Hoštka potvrdili, jde o tuny chmelových granulí, pro které se nepodarilo sehnat odbyt nebo odberatelé nedodrželi své závazky. Nezájem o chmel donutil i jiné pestitele této kdysi tradicní ceské plodiny nejen likvidovat staré zásoby, ale i rapidne zmenšit plochy, na kterých chmel pestují.

Vyvrcholily tak odbytové obtíže, na které pestitelé a obchodníci roky poukazují - pokud kdysi pomáhaly pri sklizni chmele stovky brigádníku, letos si zemedelci v drtivé vetšine vystací sami. Rozloha chmelnic se totiž letos snížila jen na severu Cech o zhruba 5000 hektaru. Chmelari presto veží, že se ztracená povest zeleného zlata ceskému chmelu vrátí.

Zemedelci z Hoštky tratí na chmelu 3,4 milionu korun, od Státního fondu tržní regulace (SFTR) za likvidaci starých zásob dostanou 640 tisíc. "I když letos pestujeme chmel jen na 35 z puvodních 190 hektaru, udelali jsme chybu, že jsme nesnížili rozlohy již v dobe, kdy se objevily první potíže s odbytem. Za poslední tri roky jsme na chmelu prodelali asi 20 milionu," ríká predseda ZOD Hoštka Václav Sochr. Také Chmelex Horesedly, jeden z nejvetších pestitelu ve stredních Cechách, snížil plochu chmelnic oproti lonsku o 30 hektaru na nynejších 165. "Bylo to nutné, protože není odbyt," sdelil ZN Jirí Krejcí z uvedené spolecnosti. "O stávající cervenák je menší zájem, dnes se už vyžadují predevším vysokoobsažné chmele," podotkl. V nich také Krejcí vidí budoucnost, a proto dochází k vyorávání starých a zakládání nových porostu.

I pres nezájem obchodníku se milovníci piva nemusejí bát, že nebude z ceho vyrábet. Jak ZN potvrdili v Ústeckých pivovarech, pivo se dnes vetšinou varí s použitím zahranicních chmelových extraktu. Žatecký cervenák je ale žádaný pro ríz, ovšem jen v množství podobném špetce korení.

SFTR pripravil pro pestitele, kterým úroda z let 1995-96 zustala na sklade, tri formy podpory. Bud mohou chmel využít pro nepotravinárské úcely, napríklad na hnojení, a dostanou pak za každou tunu suchého produktu 30 tisíc korun, nebo od nich fond toto množství vykoupí za 40 tisíc. Stejnou cástku obdrží pestitelé i v prípade, že chmel vyvezou do netradicních zemí. "Podpora skoncí 15. zárí a výplata penez do 30. zárí. Její celková zvažovaná výše je do 60 milionu korun," uvedl tajemník rady SFTR Antonín Kotouc.

Zpravodajové ZN