Keřkovské odrůdy brambor stále patří k nejoblíbenějším
20.10.1999 | Hradecké noviny
Hradecké noviny (Agroweb) 20.10.1999
Kerkovské odrudy brambor stále patrí k nejoblíbenejším
Již 49 nových odrud brambor prišlo na svet ve šlechtitelské stanici a. s. Sativa Kerkov v okrese Havlíckuv Brod, která vloni oslavila 75 let svého trvání. Stále je nejvetší ceskou šlechtitelskou stanicí. Její odrudy zaujímají asi petinu z celkové množitelské plochy v CR.
Všechny odrudy brambor pocházející z Kerkova mají ve svém názvu písmena "R a K". Z nich nejvetší uznání se dockala Radka, která se pestovala dokonce na více než 50 procentech celkové výmery brambor v tehdejším Ceskoslovensku. "Radka byla v tomto smeru raritou, což melo i své negativní dopady. Pestovali ji také zemedelci, kterí se jí moc nevenovali a pak ne vždy s ní byli spotrebitelé spokojeni. Neprávem se zacaly zpochybnovat její prednosti, tvrdilo se, že se do nekterých pestebních oblastí vubec nehodí a její plochy se snižovaly," vzpomíná šlechtitel Miloslav Linhart.
Od zacátku 80. let dostávají nové kerkovské brambory názvy, v nichž první písmeno je "K". Je tomu tak i u odrudy Karin. K pestování byla povolena v roce 1980 a nyní je nejrozšírenejší ceskou odrudou. Presto nejvetší proslulostí se mohou v dosavadní historii stanice pochlubit Kerkovské rohlícky. Jsou vhodné zejména pro prípravu salátu, jejich výnosy však dosahují zhruba 60 procent úrody soucasných odrud, proto je zemedelci prestali pestovat. Dnes se však Kerkovské rohlícky dockaly své renesance. "Z iniciativy Výzkumného ústavu bramborárského, který ji mel v genofondu, ji opet vysazujeme. Letos jsme sklidili asi 200 tun rohlícku, které chceme dodávat na trh v období pred vánocními svátky," poznamenal kerkovský šlechtitel.
Novou odrudu brambor se podarí vyšlechtit v prumeru za 12 let. Každý rok v Kerkove prihlašují k registraci nejméne jednu. Kerkovští se ve své práci maximálne prizpusobují požadavkum trhu. Zatímco v minulosti ceští zemedelci vyžadovali predevším kulatejší tvary brambor, které jsou méne náchylné na mechanické poškození, dnes jsou u spotrebitelu oblíbené hlavne oválnejší hlízy. "Tuto mezeru v našem bramborárství se snažíme rychle vyplnit. Mohu ríci, že se nám to darí a naše odrudy se svými vlastnostmi urcite vyrovnají zahranicním. Musíme se smírit s tím, že se u nás již nikdy nebudou brambory pestovat na tak velké ploše jako v minulosti a že se jejich dovozu nevyhneme. Naše brambory jsou však plne konkurenceschopné," dodal Miloslav Linhart ze šlechtitelské stanice v Kerkove.
Další články v kategorii Zemědělství
- Hladík není proti výstavbě dostupného bydlení na zemědělské půdě (06.05.2024)
- Udržitelným farmařením vstříc lepší budoucnosti. Maďarská rodina se snaží žít soběstačně (06.05.2024)
- Účinnost přípravků proti škůdcům klesá, uvedl výzkumník (04.05.2024)
- Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor (03.05.2024)
- Zpráva o erozi: Bahna z polí ubylo, ale farmářům se musí utáhnout šrouby (03.05.2024)
- Sněmovna schválila vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy (03.05.2024)
- Vinaři nepožadují po státu kompenzace za škody způsobené mrazy (03.05.2024)
- Agrární komora příští týden rozhodne o uspořádání protestů 22. května v Praze (02.05.2024)
- Musíme podpořit spotřebu biopotravin, apelují některé organizace (02.05.2024)
- Polní dny regenerativního zemědělství (02.05.2024)