Komora hodlá usilovat o zachování pomazánkového másla
22.12.2006 | Potravinářská komora
Počkat na výsledek probíhajících technických konzultací s Evropskou komisí ohledně další existence názvu pomazánkové máslo a v případě neúspěchu napadnout novelizaci Směrnice EU stanovující výjimky v názvech potravin – to je taktika Potravinářské komory ČR směřující k zachování pomazánkového másla v názvech potravin.
Jak totiž vysvětluje prezident PK Jaroslav Camplík, současná, zhruba dva roky novelizovaná směrnice EU v podstatě znemožňuje výjimky v názvech potravin udělit, na rozdíl od předešlého znění. Tím vytváří nerovné podmínky na trhu a má tedy diskriminační charakter. PK tedy podle Camplíka hodlá usilovat buď o to, aby novelizované směrnice všechny dosavadní výjimky zrušila nebo se změnila tak, aby umožnila stejné výjimky, které již existují. „Nechceme přitom jít cestou rušení již udělených výjimek, ale argumentovat uznáním těchto výjimek za předpokladu, že pravidla budou stejná pro všechny. Právě v oblasti másla navíc existuje příklad ze Španělska, kdy je výrobek nazývaný sladké máslo svým charakterem stejný jako naše pomazánkové máslo s nižším obsahem tuku než 40 procent, a přesto název máslo obsahuje,“ říká prezident potravinářů. Vzhledem k tomu, že dosavadní snahy PK zachovat název pomazánkové máslo, například přesunem tohoto výrobku do jiné kategorie potravinářských výrobků, nebyly úspěšné, je podle Camplíka jedinou možnou cestou napadení příslušné novelizované směrnice tím, že nevytváří rovné podmínky pro všechny. „Myslíme si, že na to by měla EU slyšet, musíme se jen dohodnout s ministerstvem zemědělství, zda ministerstvo tento problém samo přednese Evropské komisi nebo zda bude prvním krokem stížnost Českomoravského mlékárenského svazu ombudsmanovi Evropského parlamentu, aby prověřil, zda tato směrnice nevytváří různé podmínky pro různé producenty. Pokud by došel k názoru, že tomu tak je, tak by to byl signál i pro Komisi a otevření dveří k prosazení našich požadavků. Každopádně stále trváme na tom, že chceme pomazánkové máslo,“ zdůrazňuje Camplík.
Racionálních argumentů pro zachování názvu je přitom podle prezidenta celá řada. „Výrobek je určen prakticky pouze pro tuzemský trh, má třicetiletou tradici, napomáhá řešit problémy s nadbytkem mléčného tuku, má vysokou přidanou hodnotu a je ze zdravotního hlediska lepší než máslo,“ konstatoval Camplík.
Další články v kategorii Zemědělství
- Stanovisko Vinařského fondu k výsledkům kontroly NKÚ (13.11.2026)
- Správa nezavěšených ušních známek (13.11.2026)
- Martin Pýcha zvolen předsedou Zemědělského svazu na další čtyřleté období (12.11.2026)
- Zemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí (12.11.2026)
- Ženy v zemědělství mají v Evropě svůj hlas (12.11.2026)
- Všech 1800 svatomartinských hus z Rohozné už je zamluvených, stojí jako loni (12.11.2026)
- Zemědělský svaz zhodnotí uplynulé čtyři roky v sektoru a zvolí předsedu (12.11.2026)
- Pýcha: Nepříznivé podnikatelské prostředí v Evropě ohrožuje zemědělce (11.11.2026)
- Jaroslav Šebek: Sedláci se vůbec necítí zemědělskou politikou současné vlády zastoupeni (11.11.2026)
- Ministerstvo zemědělství v roce 2027 posílí zemědělství národními podporami ve výši téměř 4 miliardy korun (11.11.2026)

Tweet



