Kompostování chrání životní prostředí

Kompostování mrvy skotu, i když se provede s minimálním úsilím, může významně snížit koncentraci antibiotik v hnoji a chránit tak životní prostředí. Vědci zjistili, že tímto způsobem by se mohl případný obsah antibiotik snížit o více než 99 procent.

Osman Arikan, hostující vědec z Istanbul Technical University a mikrobioložka z ARS Patricia Millner a Walter Mulbry z Henry A. Wallace Beltsville Agricultural Research Center, v Beltsville sledovali různé způsoby zpracování výkalů skotu, včetně rozdílu v uskladnění samotných výkalů na polních hnojištích anebo s přídavkem slámy. V rámci studie zjistili, že přidání slámy při navážení výkalů na hnojiště vede ke zvýšení teploty, která urychluje celý proces odbourávání antibiotik a stejně tak napomáhá i likvidaci patogenů.

Použití antibiotik jako léčebných prostředků je v živočišné výrobě, stejně jako v humánní medicíně, poměrně rozšířené. Vědecké studie ukázaly, že v závislosti na typu antibiotik, druhu a kategorii zvířat, je zhruba 20 až 75 procent podaných antibiotik vyloučeno močí a výkaly. Na první pohled je zřejmé, že to může mít velký vliv na životní prostředí. Má-li se zabránit získání rezistence některých kmenů bakterií na antibiotika, je důležité, aby tato rezidua byla rozložena během vyzrávání hnoje, a tak se zabránilo jejich uvolnění do okolní přírody.

Arikan, Millner a Mulbry hodnotili účinnost několika možností faremního uskladnění mrvy s minimálním dodatečným zpracováním a jejich vliv na snížení koncentrace antibiotik oxytetracyklinu a chlortetracyklinu. Tato úprava exkrementů skotu byla navržena k rozšíření rozsahu možností zpracování, a to od jednoduchého navezení na hromadu až ke smíchání se stejným množstvím slámy (pro zvýšení provzdušnění kompostované hromady) a přidání izolační vrstvy slámy.

Výsledky studie ukazují, že během pokusného období 28 dnů byla teplota v hromadě samotné mrvy a výsledná koncentrace antibiotik významně ovlivněna způsobem ošetření. Koncentrace oxytetracyklinu a chlortetracyklinu „inkubovaných“ při teplotě stejné s okolním prostředím klesla o 75, respektive 90 procent.

Koncentrace oxytetracyklinu a chlortetracyklinu ve vzorcích „inkubovaných“ po dvacet osm dní v upravených hromadách mrvy (tedy s přídavkem slámy) klesla o 91, respektive 99 procent. Ačkoliv bylo v takto upravených hromadách mrvy dosaženo vyšších teplot a rychlejšího poklesu koncentrací antibiotik, nemají v současnosti chovatelé skotu žádný přesvědčivý důvod pro to, aby využívali těchto úprav pro rychlejší odstranění antibiotik. Omezení patogenů v hromadách hnoje je o něco složitějším procesem, který vyžaduje důkladnou a důslednou péči, aby se zajistilo, že patogeny byly důkladně zlikvidovány ve všech částech hnojiště.ˇ