KONKURENCESCHOPNOST POTRAVINÁŘSKÉHO SEKTORU V ČR

24.09.1999 | Odborné konference

The Competitiveness of the Czech Food Industry

Josef Mezera

Adresa autora

Josef Mezera, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha, Mánesova 75, 120 58 Praha 2

Anotace:

Příspěvek analyzuje situaci v potravinářském sektoru v ČR z hlediska jeho konkurenceschopnosti. Analýza vychází jak z kvalitativního šetření provedeného v rámci projektu FAO, tak z kvantitativních indikátorů. Poznatky signalizují potřebu zvýšit konkurenceschopnost tohoto sektoru v souvislosti s přijetím do EU.

Summary:

The paper analyses the situation in the food industry in the Czech republic from point of view competitiveness. The analyse draws from qualitative survey to provide in framework of project FAO, so from quantitative indicators knowledge signalise the reguirement to improve the competitiveness in the Context of Accession into EU.

Klíčová slova:

analýza odvětví, konkurenceschopnost, potravinářský průmysl

Key words:

industry analysis, competitiveness, food industry

Úvod

Přijetí ČR do EU představuje její integraci s vyspělou ekonomikou. Pro tuto vyspělou ekonomiku je charakteristická vysoká konkurenční schopnost jednotlivých odvětví. K těmto odvětvím patří i agrární sektor, vč. potravinářského průmyslu

Na hodnocení konkurenceschopnosti zemědělství a potravinářského průmyslu byl zaměřen projekt FAO, jenž byl zpracován ve VÚZE pod metodickým vedením expertů zmíněné světové organizace a za koordinace MZe ČR. Na řešení projektu se podílely i další instituce domácí a zahraniční, vč. ČZU v Praze.

Pokud jde o hodnocení konkurenceschopnosti potravinářského sektoru, projekt vycházel jak z kvalitativního (dotazníkového) šetření u potravinářských firem a průzkumů a interviewů u partnerských firem a ve státní správě, tak z kvantitativních údajů většinou získaných z ČSÚ, resp. Eurostatu.

Hodnocení popisuje jak současný stav potravinářského sektoru, tak těch faktorů, které jsou z hlediska konkurenceschopnosti považovány za významné. Úroveň analýzy je determinována jak vypovídací schopností výběrového šetření, tak dostupností kvantitativních údajů o potravinářském sektoru, resp. i výsledky předcházejícího výzkumu, který se v dané oblasti uskutečnil.

Základní údaje o potravinářském průmyslu (rok 1998)

· 11 599 podnikatelských subjektů

z toho: 8 737 soukromých podnikatelů

(většinou drobných)

2 548 obchodních společností

· 1 206 podniků s 20 a více zaměstnanci

· Index průmyslové produkce PP 99,6

(1997=100) zprac. průmysl 102,6

průmysl celkem 101,6

· Tržby z průmyslové činnosti v b. c. 227,7 mld. Kč

(index 98/97: 100,5)

ve s. c. 173,0 mld. Kč

(index 98/97: 95,4)

· Podíl na průmyslu celkem v b. c. 14,1 %

ve s. c. 13,1 %

· Počet zaměstnanců: 135 tis. osob

(odhad všech zaměstnanců 156,2 tis. osob)

· Průměrná měsíční mzda: 11 133

(index 98/97: 108,4)

odhad za všechny zaměstnance 10 756 Kč)

· Index průměrné měsíční produktivity práce zaměst. 103,3

(1997 = 100)

- podniky se 100 a více zaměstnanci: zprac. průmysl 105,6

průmysl celkem 105,1

Podniky se 100 a více zaměstnanci:

· Index 98/97 - výnosy celkem 105,8

- náklady celkem 107,1

· Hrubá nákladová rentabilita 0,34

· Česká nákladová rentabilita -0,71

· Pohledávky (index 98/97) 108,8

· Závazky (index 98/97) 114,4

Výsledky kvalitativního (dotazníkového šetření)

Cíl šetření: Zjištění bariér zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu v ČR a faktorů jejího posilování

Postup a metodika

· ve 4. Q 1998 obesláno téměř 2 500 potravinářských firem,

· získáno 292 odpovědí (návratnost cca 12 % respondentů) znamená, že získané informace mají pouze orientační charakter,

· zpracování dat bylo provedeno na ČZU v Praze (Ing. P. Hálovou) s využitím absolutních a relativních četností a míry asociace a kontingence; použito bylo programu Excel.

Z hodnocení vyplynulo:

- za hlavní bariéry zvyšování konkurenceschopnosti firmy považují především problémy na trhu a finanční problémy,

- za důležitá opatření k posílení konkurenceschopnosti se navrhuje zejména zajištění ochrany trhu a lepší dostupnost úvěrů,

- jako opatření k posílení konkurenceschopnosti za úrovni podniků se uplatňuje především snižování nákladů na výrobu, inovace výrobků, resp. zvýšení kvality,

- před vstupem do EU vyznělo konečné pořadí faktorů posilování konkurenceschopnosti (sestaveno sestupně podle významnosti) takto:

1. Zlepšení pozice na odbytovém trhu

2. Cena agrární suroviny

3. Snížení přímých daní

4. Získání úvěru

5. Kvalita domácích surovin

6. Vyšší využití kapacit

7. Rozšíření nové technologie

8. Přijetí standardů EU

9. Vstup zahraničního kapitálu

Na základě dalších informací z odevzdaných dotazníku, které se týkaly různých klíčových oblastí a dále z interviewů s managementem podniků a s odborníky ze státní správy, jeví se situace u výše zmíněných faktorů takto:

- potravinářský sektor je na odbytovém trhu pod značným tlakem distribuce a zahraniční konkurence; řešení jsou hledána v rámci zlepšení ochrany trhu a pravidel hospodářské soutěže,

- zvýšení cen agrárních surovin ke zlepšení nepříznivé ekonomické situace zemědělství výrazně nákladově zatěžuje zpracovatele, jež je s ohledem na výše zmíněnou situaci na odbytovém trhu nemohou ve větší míře promítnout do cen ani utlumit v nákladech,

- snížení přímých daní by mohlo zlepšit jak ekonomickou situaci ziskových podniků, tak podnítit některé aktivity, pokud by platily daňové úlevy,

- získání úvěru se stává pro zpracovatele vážným problémem, neboť ve svých podnikatelských záměrech těžko prokazují návratnost úvěrů a současně obtížně hledají způsob ručení, a to s ohledem na vysokou zadluženost z privatizace či postprivatizačního období ,

- nároky na kvalitu domácích surovin, i když je zpracovatelé většinou preferují, však s ohledem na stále sofistikovanější potravinářské výroby neustále rostou,

- vyšší míra využití kapacit je problémem zpracovatelů posledních let, i když jejich část byla, prakticky ve všech výrobních oborech, uzavřena (mlékárny, masokombináty, mlýny, pekárny, cukrovary, pivovary, cukrovinkářské provozy a další),

- pořízení nové technologie je sice pro potravinářské firmy významné, ale úzce souvisí s faktorem ”4. Získání úvěrů”, neboť vlastní zdroje většině firem chybí,

- faktor přijetí standardů EU úzce souvisí s potravinovou a veterinární legislativou, která není dosud zcela ustálená a plně slučitelná s EU,

- na posledním místě žebříčku se ocitá faktor vstupu zahraničního kapitálu, který jak vyplynulo z dotazníkového šetření, je poněkud podceněn, když rozhodující část respondentů (70,5 %) se negativně vyjádřila k možnosti poskytování daňových úlev zahraničním investorům.

Celkově lze konstatovat, že hospodářský vývoj v potravinářském sektoru a přijatá opatření decizní sférou např. uplatňování investičních pobídek může pořadí faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost změnit, resp. některé vlivy, které v součinnosti dominují, mohou být nahrazeny zcela novými.

Výsledky kvantitativní (finančně-ekonomické) analýzy

Finanční situace se v potravinářském sektoru (bez tabákového průmyslu a u podniků se 100 a více zaměstnanci) vyvíjí dlouhodobě nepříznivě. Další zhoršení vyplývá z analýzy výsledků za rok 1998. Z této finančně-ekonomické analýzy v souhrnu vyplývá:

· růst výnosů celkem v roce 1998 oproti roku 1997 o 5,8 % a rychlejší vzestup nákladů celkem o 7,1 %

· pokles hrubé nákladové rentability v roce 1998 na 0,34 %

· pokles podílu vlastního jmění v roce 1998 na 38,7 % ze 41,4 v roce 1997

· zvýšení průměrné doby splatnosti krátkodobých závazků, jež jsou ve struktuře závazků rozhodující na 58,4 dnů (1998)

· změna ve struktuře dělení hospodářského výsledku před zdaněním a nákladovými úroky (EBIT) - mezi stát, majitele a věřitele, kdy rostoucí podíl nákladových úroků (z EBITU) přesáhl 90 %, ukazuje na značné úvěrové zatížení sektoru potravin a nápojů.

Nutno však konstatovat, že finanční situace u jednotlivých výrobních oborů a podniků je značně diferencovaná.

Celkově však lze očekávat, že nepříznivý trend z posledních let bude pokračovat i v roce 1999.

Závěr

Z kvalitativního (dotazníkového) šetření vyplývá, a kvantitativní (finančně-ekonomická) analýza to potvrzuje, že potravinářský sektor je vystaven stále obtížněji překonatelným bariérám, jež mu neumožňují posílit konkurenceschopnost.

Překonání těchto bariér bude vyžadovat jak další restrukturalizaci podnikatelské základny, tak podporu státu v rámci agrární a hospodářské politiky, jež by měla být v souladu s legislativou EU, zejména se směrnicí společenství pro pomoc státu k záchraně a restrukturalizaci firem v obtížné situaci (1997/C 283/02).