KONTROLA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

Ing. Roman Rozsypal, Csc.

KEZ, o.p.s. Chrudim

Každý, kdo chce označovat své produkty logem BIO se musí řídit Metodickým pokynem pro ekologické zemědělství.

Hlavní zásady Metodického pokynu pro ekologické zemedelství

Zásady pěstování rostlin

· osevní postup a technologie pěstování musí bránit erozi půdy

· v osevním postupu musí být zastoupeny jeteloviny nebo luskoviny

· druhová pestrost pěstovaných plodin musí skýtat dostatečné možnosti pro přežívání organismů (predátoři hmyzu a pod.), monokultury nejsou dovoleny

· struktura plodin musí umožnit střídání plodin s malou konkurenční schopností vůči plevelům s plodinami s větší schopností konkurence

· pěstování GMO (geneticky manipulovaných organismů) není dovoleno

· vegetační kryt půdy má být co nejdelší, pokud možno i přes zimu (strniskové meziplodiny, zelené hnojení, podsevy, mulčování)

· plevele se regulují agrotechnickými metodami (cílem je potlačení plevelů pod hladinu ekonomické škodlivosti ,ne jejich vyhubení),

· používání herbicidů není dovoleno

· ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům je založena na podpoře samoregulující funkce agroekosystému, biologických a biotechnických metodách,

· používání syntetických fungicidů a insekticidů není dovoleno

· hnojení a výživa rostlin je založena na vyváženém osevním postupu a řádném využívání statkových hnojiv, používání syntetických hnojiv není dovoleno

· ekologicky stabilizující prvky v krajině (meze, remízky, břehové porosty a pod.) musí být zachovány a musí o ně být řádně pečováno

Zásady chovu hospodářských zvířat

· ustájení musí odpovídat fyziologickým a etologickým potřebám zvířat, zakázány jsou klecové chovy, trvalé vazné ustájení bez pastvy nebo výběh

· zvířata musí mít dostatek prostoru pro ležení, odpočinek, čištění těla a sociální kontakty, lože musí být stlané přírodními materiály

· zvířata musí mít dostatek volného pohybu včetně pastvy a musí být přiměřeně chráněna proti extrémům počasí

· krmná dávka musí odpovídat fyziologickým potřebám jednotlivých druhů a kategorií zvířat a jejich užitkovosti

· stimulátory růstu a plodnosti, syntetické zchutňovače krmiv,, konzervační látky a močovina nejsou dovoleny

· principem péče o zdraví zvířat v ekologickém zemědělství je prevence (zdraví zvířat neznamená jen absenci nemoci, ale také schopnost odolávat infekci, parazitům, metabolickým potížím a schopnost rychlého zahojení poranění)

· v případě onemocnění musí být cílem léčby vyhledání a odstranění příčin, které způsobily snížení přirozené imunity organismu

· při konvenční, allelopatické léčbě se prodlužuje ochranná lhůta udávaná výrobcem léčiva na dvojnásobek

· rutinní aplikace léčiv, stimulátorů, retardantů, hormonů, přenos embyrií a používání GMO není dovolena

Skladování, zpracování a doprava

· produkty musí být skladovány, zpracovány a přepravovány tak, aby byla co nejvíce zachována jejich kvalita, musí být vyloučena možnost jakékoli kontaminace nebo záměny za konvenční produkty

· je zakázáno používat tyto postupy: iontové měniče, bělení, nakládání, uzení a zjemňování s použitím chemikálií, působení syntetických hormonů, hydrogenace, ozařování a mikrovlnný ohřev, používání barviv, aromat a sladidel syntetického původu

Kontrola a certifikace

Kontrolu EZ v ČR zajišťuje nezávislá právnická osoba KEZ, o. p. s. Chrudim. Kromě každoroční celkové kontroly podniku se provádí i neohlášené kontroly. Kontrola zahrnuje celý podnik, tj.pozemky a kultury, stáje a zvířata, stroje, obaly a etiketaci, a předepsanou skladovou, výrobní a účetní evidenci. O kontrole se pořizuje zápis, který se předkládá Certifikačnímu výboru pro ekologické zemědělství. Ten rozhodne o certifikaci podniku a jeho produktů, nebo v případě porušení Metodického pokynu o sankci (nevydání certifikátu na produkt, nařízení nového přechodného období, vyřazení podniku z ekol. zemědělství).

Vývoj kontroly a certifikace

V letech 1990-91 vzniklo pět svazů, resp.sdružení, které vypracovaly vlastní směrnice a zajišťovaly pro své členy kontrolu a certifikaci. Brzy se ukázalo, že je potřeba vytvořit jednotné směrnice, kontrolu, certifikaci a označování produkce. Dohodou svazů a Mze ČR byl od roku 1993 zaveden Metodický pokyn pro ekologické zemědělství jako jednotná směrnice EZ v ČR. Dále byl ustanoven Certifikační výbor, Technická komise a zřízen jednotný kontrolní systém a označování produkce logem BIO. Odpovědnou osobou za kontrolu EZ byl Mze ČR jmenován Ing.Roman Rozsypal, CSc, který kontrolu vedl do 31.3.1999. Od 1.4.1999 je výkonem kontroly EZ v ČR pověřena KEZ, o.p.s. (Kontrola ekologického zemědělství, obecně prospěšná společnost)se sídlem v Chrudimi.

Kontrolu provádí zvlášť vyškolení inspektoři, kteří musí splňovat stanovené požadavky na vzdělání a praxi. Inspektoři mohou vykonávat kontroly po schválení Certifikačním výborem pro ekologické zemědělství. Vzdělávání a výcvik inspektorů je zajištěn jednak vlastními silami, jednak kooperací s partnerskými subjekty v zemích EU. Od roku 1999 je uzavřena smlouva o trvalé spolupráci na vývoji systému kontroly a výcviku a vzdělávání inspektorů s AUSTRIA BIO GARANTIE, GmbH, Enzersfeld v Rakousku.

V roce 1995 byl český systém kontroly a certifikace akreditován IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements). Ve stejném roce byla uzavřena smlouva o supervizi s Bioland Kontrollstelle Bayern (nyní BIOZERT, GmbH, Augsburg), která umožnila vývoz našich bioproduktů do zemí EU. Současně byla zahájena akreditace ČR u EU, která by měla být završena zařazením ČR na seznam třetích zemí v říjnu 1999. Tato akreditace se týká ovšem pouze rostlinné produkce a zpracování rostlinných produktů. Nařízení Rady EU týkající se chovu zvířat a zpracování živočišných produktů vstoupilo v platnost až v červenci 1999, takže uznání ČR v této oblasti nás teprve čeká.

Zásadní význam bude mít připravovaný Zákon o ekologickém zemědělství jehož paragrafované znění bude předloženo do konce listopadu 1999. Přijetím tohoto zákona dostane ekologické zemědělství konečně pevný právní rámec.

Vývoj ekologického zemedelství a státní podpora

Podpora ekologického zemědělství státem v letech 1990-92 se projevila rychlým nárůstem počtu podniků. Motivace k ekologickému hospodaření byla rozdílná, což se projevilo v následujících letech, kdy několik podniků nuceně, nebo samy ekologické hospodaření ukončily.

Reakce na obnovenou podporu státu (na základě vládních nařízení o podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství) v letech 1998-99 byla až překvapivá (viz tabulka). Ve struktuře nově přihlášených podniků dominují podniky s TTP (louky a pastviny) a chovem masných plemen skotu v podhorských a horských oblastech. Podíl orné půdy na celkové ekologicky obhospodařované výměře zemědělské půdy činí v roce 1999 asi 13 %. Je třeba diferencováním této podpory více podniky motivovat k produkci tržních plodin, protože certifikovaná produkce nedokáže pokrýt ani domácí poptávku, ani možnosti exportu.

Hlavní motivací tohoto zájmu o ekologické hospodaření je snaha splnit podmínky pro přiznání státní podpory. To vyvolává určitou obavu o udržení úrovně, čistoty a prestiže ekologického zemědělství. I když se tato obava dosud nenaplnila, je třeba otevřeně říci, že u mnoha podniků (zejména u velkých podniků s manažerským typem řízení) hlubší motivace k ekologickému hospodaření (přesvědčení o věci) chybí.

Vývoj počtu kontrolovaných subjektů a výměry z. p.